Zima nepočká.

Zima si někdy vyzkouší svoje síly v době, kdy se to nejméně čeká. Příchod zimy je v naší představě spojen se zamrzáním vod. Jen co se ochladí, zamrznou kaluže, na slunci se zalesknou zrcadla močálů a jezírek. Ale nejkrásnější je přece jenom sníh. Zima vystrojí pole a louky do bílého kabátku. Milióny sněhových vloček se ve slunečních paprscích zatřpytí jako brilianty. V korunách stromů se lesknou, až oči přecházejí, a břízy i smrky jsou jako z pohádky. To samo už navazuje tichou a krásnou atmosféru vánoc. I když v zimě mnoho zvířat a živočichů trpí hlady, můžeme o ní mluvit jako o královně z pohádky. Přestože současné počasí příliš velkou nadílku sněhu neslibuje, měli byste být na jeho nenadálý příchod připraveni. Pokud jste se smířili s tím, že bílou zimu letos jednoduše nezažijete, mohly by vás nenadálé přívaly nepříjemně překvapit.

Strom ve dne

Strom v noci

                        Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.   

 

Víme všechno o našich předcích?

 

Často vesnická chalupa může být významným počinem pro velikány světových dějin. Pokud se budeme probírat životopisy znamenitých lidí světa, přijdeme k poznání, že to nemusí být náhoda jako blbec a že ne původ a zrození dělá člověka velikým, ale jeho životní práce a činy.

+ Otec slavného řeckého řečníka Demosthena byl kovářem a mečířem.

+Slavný římský básník Vergilius byl syn sluhy, jenž byl po mnoho let otrokem.

+Otec nejslavnějšího spisovatele dramatických děl Shakespeara byl obchodníkem s dřívím.

+ Zakladatel Spojených států severoamerických Washington byl syn prostého farmáře.

+Otec Abrahama Lincolna, presidenta Spojených států, který zamezil v Americe potupné otroctví, byl                    

  nádeníkem a potom chudičkým farmářem.

+Kolumbus, objevitel Ameriky, byl synem tkalce.

+Otec Martina Luthera byl prostý venkovan.

+I Husovi rodiče byli prostí venkované, a

+ Komenský pocházel z prostých rodičů.

+Otec Jungmanna byl obuvníkem,

+Otec Karla Havlíčka byl kupcem jako otec Jaroslava Vrchlického.

+Slavný český malíř Václav Brožík byl syn kováře.

+President Masaryk byl syn šafáře. A tak by se dalo pokračovat ve výčtu dalších a dalších osobností, které vzešly    nikoliv pouhou náhodou.

 

 

Výstava fotoaparátů Flexareta.

Zvětšovací přístroj.

Montáž závěrky.

Meopta excelovala na výstavě Expo v Bruselu se svými fotoaparáty Mikroma a Flexaret. Kinoprojektor Meopton 3-4 zde získal zlatou medaili Grand Prix.

 

Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.   

 

Výlov rybníku.

Podzimní čas výlovů rybníků - to je neklamná známka blížících se Vánoc. Tak jako slunce a voda patří k létu, sníh a mráz k zimě, tak vypouštění a výlovy rybníků patří k podzimu. Výlov rybníka Břídlo, u pivovaru Olivětín, se uskutečnil 7. listopadu 2021.

Vůně bahna, rybářské kádě plné ryb s ukázkou rybářského řemesla dělají z výlovů vděčný divácký zážitek. Zažijte atmosféru výlovu na vlastní kůži. Výlovy probíhají brzo po ránu, Desítky postav v gumových pláštích a vysokých botách se vydají do studeného bahna, aby později naplnily plné kádě na břehu rybami. Letos nebylo použito sítí pro zátah, ale bylo to plastové plavidlo uvázané na laně, do kterého se ryby dávaly pomocí podběráků. Při naplnění bylo plavidlo přitaženo ke břehu a ryby z něj přeloženy do přepravek a následně na váhu. Odtud pak putovaly do nádrží v přistaveném autě. Zvláštností jednoho úlovku byl i sumec.

  

                            Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.   

                                      

Výpomoc Schrolovým závodům v úpravě tkanin.

 

Vedle pivovaru stojí barokní kaple Bolestné Matky Boží. Kolem kapličky a pivovaru v Olivětíně vede silnice do Benešova, (Strassenau ) a na Janovičky (Johannesberg). Na místě dnešní kaple stávala od roku 1601 její dřevěná předchůdkyně. Zděná kaple byla vystavěna přesně o 100 let později. Podle pověsti žily v lesích mezi Benešovem a Heřmánkovicemi, drobné bytosti. Byly to staré, převážně ošklivé malé divoženky s plochýma nohama, jejich řeč byla jen nesrozumitelné kňourání. Mužíci s šedým obličejem, kteří se oblékali do kůry a lišejníků, žili zase na zalesněném hřbetu táhnoucím se podél Stěnavy nad Olivětínem. Bydleli prý pod kořeny pařezů.

Koncem května 1925 uzavřely Schrollovy závody dohodu se Spojenými barevnami Broumov o podmínkách, za nichž bude upravováno Schrollovské zboží. Zdá se, že úpravna v Olivětíně nestačila vývozním požadavkům a proto musely být tkaniny upravovány v jiném závodě. V roce 1927 bylo v Olivětíně v provozu 2,500 tkalcovských stavů, v továrnách pracovalo 95 úředníků a zřízenců a 2.658 dělníků. Objednávky na rok 1928 byly tak výhodné, že ředitelská rada uvažovala o dalším zvýšení výroby. V Olivětíně bylo instalováno 88 plně automatizovaných stavů, což umožnilo zvýšit výrobu o 15%. Ještě celý rok 1928 stoupal odbyt Schrollových výrobků na všech zahraničních trzích. Změnu přinesl až "černý pátek" na newyorské burze 4. října 1929. Za tímto krachem následovaly další otřesy prakticky na všech burzách světa, které postihovaly zejména textilní průmysl. Kupodivu se i tato krize zprvu u firmy Schroll zastavila. Ještě v létě 1929 stoupala poptávka po Schrollových výrobcích, takže výroba v Olivětíně měla být ještě více vystupňována. Ředitelská rada počítala s přínosem oněch 88 plně automatizovaných stavů. Od listopadu 1929 se poprvé od světové války měla také u firmy Schroll omezit výroba. Krach na newyorské burze urychlil propuknutí krize.

                   

              

                                                     

                         Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.   

Strom roku – Hledají se stromy s nejsilnějším příběhem.

 

Anketa Strom roku vznikla v roce 2000 v Brně, založil ji místní Svaz ochránců přírody.  Před 20 lety převzala anketu Nadace Partnerství, která z ní vybudovala celorepublikovou a nakonec i celosvětovou soutěž Evropský strom roku. Za tu dobu do ní lidé přihlásili 1 608 stromů, do jejich podpory se zapojilo 736 099 hlasujících.

Smyslem ankety je ochrana významných stromů a podpora výsadeb nových. Ve zpoplatněném hlasování se tak podařilo od drobných dárců vybrat přes 3 miliony korun. V rámci oslav 20 let ankety Strom roku jsme pro vás připravili tipy na výlety za stromy, které se v minulosti staly vítězi ankety.

                                                         https://www.stromroku.cz/

                      

Stromoví.

Které stromy se u nás dožívají nejvyššího věku? V současnosti dochází k průběžnému kácení lesů a jejich obnově, takže se lesní porosty většinou příliš vysokého věku nedočkají. Běžný hospodářský les má zřídkakdy stromy starší 100 let. Kdysi v pralesích ale byly běžné smrky a borovice ve věku 300 let. V řadě případů se tak jedná spíše o odhady než o přesné stanovení. To vše nahrává legendám o stáří.

Nejstarší smrk objevili na Šumavě v první zóně zdejšího národního parku. Průměr jeho kmene je téměř 60 cm, na výšku měří 20 metrů. Na podzim roku 2015 z něj vědci z brněnské Mendelovy univerzity odebrali štěp k výzkumu. Následně zjistili, že první letokruh si strom vytvořil už roku 1372, poslední pak v roce 1994. Pamatuje tedy samý sklonek vlády Karla IV. Jeho odumření v 90. letech 20. století způsobilo zřejmě napadení kůrovcem.

Hodně rušno je i mezi kandidáty na nejstarší dub. Máme jich totiž hned několik: Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou údajně s 950 lety i Oldřichův dub v Peruci, jehož stáří má být 800 let. Dnešní dub v Peruci však vládu knížete Oldřicha určitě nepamatuje. Podle odborníků jde o mladší strom, který zřejmě převzal pověst původního dubu po jeho zániku. Stejně ošidné je to i se Svatováclavským dubem ve Stochově. Pověsti mluví o 1120 letech jeho existence, realita ale napovídá přibližně 700 roků. Odhady a pověsti prostě bývají značně nadsazené.

Ve Vilémovicích u Ledče najdete úplného českého rekordmana – tis. Tyčí se do výše 10 metrů a podle odhadů je jeho stáří 1500 let. Legendy vyprávějí, že prý ho zde nechali růst benediktinští mniši. Považovali ho za symbol smrti. Uváděný věk je ale také zřejmě pouhou legendou. V našich podmínkách je málo pravděpodobné, aby se strom dožil více než 1000 let. Odhad stáří až 2000 let se zase přisuzoval tisu v Krompachu. Tento údaj ale uvedl na pravou míru v roce 1967 docent Jaroslav Hofman. Analýzou letokruhů pomocí vrtů určil, že krompašský tis je starý „jenom“ 400–500 let. I tak ale věk hodný respektu.

 

Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.