Dravci.

 

Klub sokolníků v ČR sdružuje dostatek chovatelů.  Jejichž produkce mláďat je natolik velká, že se část vrací v rámci záchranných programů zpět do přírody. Občas u nás probíhá při různých příležitostech ukázka výcviku dravců, od místních chovatelů. Hlavním činitelem ohrožujícím dravce na našem území ČR zůstává civilizační tlak spojený s ničením jimi osídleného prostředí. Většinou negativně působí na uvedené ptačí predátory intenzivní kácení v lesích, k prostředí necitlivá zemědělská výroba a rozšiřování lidských sídel do krajiny. Rušení ornitology, kroužkovateli, fotografy, turisty, horolezci či lesním personálem ovlivňuje místní populace některých druhů, ale komplexní hrozbu pro dravce nepředstavuje. I když je trávení volně žijících živočichů v ČR hned několikanásobným trestným činem a může ohrozit i lidské zdraví, pachatel dosud nebyl nikdy dopaden. Ačkoliv od ledna 2010 platí v ČR zákaz držení karbofuranu nad určité množství, traviči stále disponují jeho zásobami. Přitom na jednu návnadu postačuje jen několik kapek neředěného roztoku.

Putovní výstava Gross – Rosen.

 

Pod názvem Gross - Rosen, historie, která se nás týká, se konala ve výstavní síni Staré radnice v Broumově, putovní výstava. Vznikla ve spolupráci Komise pro lidská práva Rady Královéhradeckého kraje, Svazu bojovníků za svobodu a Střední školy propagační tvorby a polygrafie Velké Poříčí. Expozice má uctít památku obětí pochodu smrti, který v únoru roku 1945 vyrazil z tábora ležícího pouze 60 kilometrů od českých hranic a přesně před sedmdesáti lety tragicky skončil na území dnešního Královéhradeckého kraje. Táborem Gross-Rosen prošlo za dobu jeho existence celkem 120 tisíc lidí. 

Celá třetina z nich zde zahynula. Přibližně 60 kilometrů jihozápadně od Wrocławi se nacházel koncentrační tábor Gross-Rosen (polsky Rogoźnica). Byl založen v létě 1940, původně jako pobočka tábora Sachsenhausen, v sousedství granitového lomu. O necelý rok později, 1. května 1941 se stal Gross-Rosen samostatným koncentračním táborem, který fungoval až do února 1945. S první fází likvidace tábora Gross-Rosen a jeho "podtáborů" začali nacisté koncem ledna 1945. Vězňové mužských satelitních táborů na východním břehu Odry byli přesunuti do hlavního tábora, ženské vězenkyně šly v tzv. pochodech smrti většinou do táborů hluboko v Říši. 

Přeživší se dostali do koncentračních táborů v německém vnitrozemí. Ti šťastnější se v nich dočkali osvobození od spojeneckých vojáků. Přesunu neschopní vězni byly ponecháni hlavně v pobočních táborech, a ti kteří přežili, byli osvobozeni Rudou armádou.

V únoru 1945 se přemisťoval pěšky jeden z transportů s 9000 vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen (Polsko) u Přeživší se dostali do koncentračních táborů v německém vnitrozemí. Ti šťastnější se v nich dočkali osvobození od spojeneckých vojáků. Přesunu neschopní vězni byly ponecháni hlavně v pobočních táborech, a ti kteří přežili, byli osvobozeni Rudou armádou.polského městečka Rogožnica, do Josefova (ČR), dnes městské části Jaroměře. Odtud měl být na sklonku 2. světové války transport vězňů přepraven po železnici do koncentračního tábora ve Flosenbürgu. Karl Herman Frank však pochod přes území tehdejšího protektorátu nepovolil, a proto se celý transport vracel od protektorátní hranice v Heřmanicích u Jaroměře zpět do Trutnova. V Choustníkově Hradišti, kde se transport zastavil, bylo v jeho okolí postříleno a ubito 179 zubožených a vysílených vězňů. Dnes jsou jejich ostatky uloženy ve společném hrobě pod památníkem obětí pochodu na hřbitově v Choustníkově Hradišti.

Obsazení Broumova 1938.

Pro pohraničí měl velký význam projev A. Hitlera z 20. 2. 1938 ve kterém napadal Československo. Projev po tři hodiny vysílal československý rozhlas, / v Broumově se nepracovalo/ a i firma Schroll umožnila dělníkům poslech rozhlasu. Rozhodující události v pohraničí se odehrály po Hitlerově řeči 12. září 1938 na sjezdu NSDAP. Již v noci z 12. na 13. září došlo v Broumově k prvním nepokojům. Sociální politika, kterou apoliticky provádělo vedení firmy Schroll, vedla desítky a stovky sudetských Němců přímo do náručí Henleina. Broumov byl obsazen 10. října 1938 útvarem německého vojska ze Zhořelce. Ihned po příchodu vojska oznámil velitel útvaru, že přejímá až na další výkon civilní správy na obsazeném území.

 Na všech důležitých místech úřadovali říští Němci, pro které musela městská rada zajistit vyhovující byty. Broumovští Němci zaujímali v těchto úřadech jen podřadnější místa. Nacistická okupace přerušila činnost veškerých broumovských organizací. Byly rozpuštěny nejen německé politické a společenské organizace, ale i odborové organizace, tělocvičné spolky i spolky pěvecké. Jejich náhradou měly být masové organizace jednotně vedené jedinou stranou NSDAP.

 

 

Čápi u pivovaru Olivětín.

 

Na Broumovsku je koncentrace čápů nejvyšší v kraji. Vloni zde jen v samotném Broumově to byly čtyři. V minulém týdnu se zabydlely tak jako každým rokem dva čápi na pivovarském komínu. Nevadil jim ani sníh, který jeden den zasypal celé okolí. Mimo tohoto komína bývá pravidelně obsazován ještě komín u nemocnice, komín u KOH – I- NOR a komín u bývalých jatek.

Obnova dodávek na zahraniční trhy.

 

V roce 1935 bylo Schrollovo zboží dodáváno zhruba do všech zemí, do nichž Schroll vyvážel již v době hospodářské konjuktury. V roce 1936 se objevuje opět export do zámoří, i když zatím jen v nepatrné míře. V roce 1937 tento obchod rostl a Schrollovo zboží se stále více uplatňovalo na trzích jak v Argentině, Brazílii, Venezuele, Číně, Panamě, Kolumbii, Iráku, Indii, Austrálii a dalších. Nutno ještě připomenout 14. září 1937, kdy po zánětu plic zemřel pro jeho obdivovatele symbol morální velikosti a velké autority T. G. Masaryk. O tom, jak byl Masaryk, svými současníky vnímán svědčí i to, že se říkalo: " dokud bude žít Masaryk, Hitler válku nezačne ". U této příležitosti se v Broumově konalo shromáždění k uctění památky, což dokládá i přiložená fotografie.

V uznání zásluh, kterých si Schroll získal, a na potvrzení svého vlivu v Rakousku jmenoval president Československé republiky dr. Eduard Beneš, Eduarda Langer - Schrolla československým honorárním konzulem v Linci v Rakousku.(skupina honorárních konzulů, kteří zastupují stát v místě svého působení čestně a neplaceně, a často nejsou ani státními příslušníky státu, pro který pracují. Stojí ještě za zmínku, že i později, uprostřed druhé světové války v roce 1943, bylo slavnostně vzpomenuto 130. výročí založení závodu. V roce 1937 začala být v okolí Broumova stavěna opevnění, která ovšem byla tzv. lehká, protože se nepočítalo s tím, že by bylo možné Broumovsko ubránit proti napadení. Proto se těžká opevnění stavěla až na přirozené hranici a táhla se od Náchodské branky po hřebenech Orlických hor až ke Králíkům a patřila k nejmohutnějším v celé soustavě opevnění.