Krkonošké boudy.

 

Publikaci Krkonošské boudy vydalo Krkonošské muzeum v Jilemnici, kde dokladuje formou fotografické dokumentace většinu těchto horských bud. Pro náhled uvádím pouze několik ukázek.

Krkonošské horské boudy jsou světovým unikátem, který nemá v jiných evropských pohořích obdoby. Tyto osamělé lidské příbytky rozseté vysoko na hřebenech a lučních enklávách prošly fascinujícím vývojem: od primitivních letních útočišť pro dobytek přes celoroční hospodářství až po luxusní hotely a centra masové turistiky.

 

     Krakonošova bouda.

Teichmannova moderní bouda.

Adolfova bouda.

Příběh těchto staveb se píše už téměř pět století a odráží proměnu drsné, člověkem nedotčené krajiny v jedno z nejnavštěvovanějších turistických center střední Evropy.

Petrovka.

Jestřebí boudy.

Samotnia.

Původní krkonošské boudy neměly s cestovním ruchem nic společného. Jejich vznik souvisel s intenzivní těžbou dřeva a rud v 16. století, kdy do hor přicházeli odborníci z alpských zemí. S sebou si přinesli specifický způsob hospodaření – takzvané budování lučních enkláv.

Dvorská bouda.

Bouda na Černé pasece.

Bouda u vodopádu Szklarki - Kochanówka.

Pruská bouda na Sněžce.

Bouda Prince Jindřicha.

Luční bouda

Stará Slezská bouda.

Hamplova bouda.

Rennerova bouda.

První boudy byly jednoduché, lehké dřevěné stavby. Sloužily výhradně v létě, kdy sem hospodáři z údolí vyháněli dobytek na pastvu.

Vosecká bouda zvaná Františkánská.

Během třicetileté války (1618–1648) utíkalo do odlehlých částí hor obyvatelstvo z podhůří. Některé rodiny se zde usadily natrvalo, čímž vznikly jedny z nejstarších enkláv. 

Zrcadlovka.

Od poloviny 18. století se ze sezónních salaší stala celoroční sídla horalů. Tento specifický způsob obživy se nazýval budní hospodářství. Život tzv. „budařů“ byl nesmírně tvrdý. Izolováni od civilizace hlubokým sněhem se živili chovem hovězího dobytka, koz a výrobou mléčných produktů. Typický krkonošský sýr a máslo se staly vyhlášenými komoditami, které horalé v nůších na zádech snášeli do údolních trhů a někdy i za hranice, do tehdejšího Slezska.

Obří bouda

V první polovině 19. století začali krásu Krkonoš objevovat první romantičtí poutníci a vědci. Budaři brzy pochopili, že unaveným a promrzlým pocestným mohou nabídnout víc než jen střechu nad hlavou.

Spindlerova bouda.

Turisté zpočátku přespávali na půdách na seně a k jídlu dostávali mléko, chléb či domácí sýr. Rozvoj dopravy a služeb: S rozvojem turistických tras, nosičů zavazadel a později i prvních lyžařů se boudy začaly radikálně měnit. Jednoduché chalupy majitelé přestavovali na hostinské objekty.

Bouda v Obřím dole.

Na přelomu 19. a 20. století zažily Krkonoše zlatou éru turismu. Staré dřevěné boudy přestávaly stačit kapacitně i komfortem. Mnohé z nich navíc podlehly ničivým požárům, které byly kvůli topení dřevem a izolovanosti od hasičů v horách běžné. Na místě vyhořelých chalup vyrostly moderní, často monumentální stavby. Architektura reagovala na drsné klima – boudy získaly charakteristické bednění, šikmé střechy a kamenné podezdívky.

Hříběcí bouda.

Temnou kapitolu přinesla druhá světová válka, kdy řada bud sloužila jako výcviková střediska pro německou armádu či zotavovny. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 získaly boudy nové správce. V druhé polovině 20. století se většina z nich proměnila v podnikové zotavovny a odborářská rekreační střediska. Horské hřebeny se tak otevřely masovému turismu pracujících.

 

Svatováclavské trhy.

Centrum Broumova se proměnilo v dějiště oslav Dne české státnosti. Tradiční Svatováclavské slavnosti, doprovázené oblíbeným jarmarkem, opět přilákaly stovky místních obyvatel i návštěvníků z celého regionu. Společnými silami akci uspořádaly Město Broumov, Základní umělecká škola Broumov a Římskokatolická farnost Broumov. 

Celodenní program nabídl návštěvníkům všech věkových kategorií pestrou směsici duchovních, kulturních a prodejních zážitků, které podtrhly výjimečnou atmosféru podzimního svátku.

Dopoledne patřilo příjemným tónům v podání Veronika Hajníková Trio. V poledne potěšila příznivce folkové scény oceňovaná formace Žamboši. První polovina odpoledne se nesla v komornějším duchu při vzpomínkovém koncertu na Karla Kryla.

Řemeslné stánky a vůně podzimu na Mírovém náměstí.

Hlavní centrum dění se rozprostřelo na Mírovém náměstí, kde odstartoval Svatováclavský jarmark. Návštěvníci mohli procházet mezi desítkami stánků s regionálními produkty, řemeslnými výrobky, sýry, medovými specialitami a čerstvým pečivem. Chybět nemohlo ani tradiční podzimní občerstvení v podobě burčáku či horké medoviny.

 

Vydařené počasí a bohatá účast potvrdily, že Svatováclavské slavnosti zůstávají jednou z pevných opor kulturního kalendáře v Broumově.

 

Jonsdorf terária.

Ze cvikovského náměstí  byl odjezd vláčkem, který míří do německého Jonsdorfu,  ke krásnému Motýlímu domu. Trasa vede Cvikov, Trávník, Mařenice, Krompach, Jonsdorf, Oybin. Protože o návštěvě tohoto místa a hlavně "Motýlího domu" jsme uvažovali již dost dlouho, využili jsme této příležitosti. Jízdenky byly zamluveny v IC Cvikov několik dní předem a tak se konečně náš plán uskutečnil.  V Německu si každý účastník hradí sám veškeré vstupy, občerstvení apod. Počet míst ve vláčku je omezen na 56 míst.  Doba jízdy 50 min.

Návštěva motýlího domu a terária nabízí fascinující pohled do světa exotické přírody, kde se na jednom místě setkává křehká krása hmyzu s tajuplným životem plazů a obojživelníků. Tento typ výletu představuje ideální zážitek pro rodiny s dětmi, i fotografy, kteří hledají netradiční vizuální zážitky.

 

Úprava celého okolí Motýlího domu. V zadní části je terasa k odpočinku a občerstvení.     

                                                 

Ve foyer vás zaujme 3 metry dlouhé slanovodní akvárium o objemu 2 000 litrů. Žije v něm okolo 20 druhů korálů, sasanky, mořští koníci a barevné korálové rybky. 

Terária a doplňující expozice se rozkládají ve foyer a v prvním patře budovy na ploše přibližně 45 metrů čtverečních: Bohatá sbírka plazů a obojživelníků: K vidění je přibližně 45 různých druhů živočichů. Prohlédnout si můžete vzácné hady, ještěrky (např. chameleony), želvy a tropické žáby. Bezobratlí živočichové: Nechybí ani sekce s pavouky (tarantulemi), štíry a dalším bizarním tropickým hmyzem.

Strašilky jsou rozšířené v tropických zónách. Jsou velmi dobře maskovány tím, že vypadají jako větvičky. Dosahují velikosti až 28 cm, nejmenší jen 2 cm. Aktivní v noci, přes den se pohybují velmi pomalu dopředu, jako větev ve větru.

V bezpečí skleněných terárií můžete obdivovat: Chameleony a ještěry: mistři kamufláže, kteří dokáží splynout s větví či listem tak dokonale, že je musíte chvíli pozorně hledat. Exotické hady: od pestře zbarvených užovek až po majestátní krajty či hroznýše. Sklípkany a štíry: fascinující zástupce bezobratlých, kteří vzbuzují respekt i zvědavost. 

Užovka červená. Patří ke škrtičům a je štíhlý a elegantně působící had. 

Terária, jsou věrnými kopiemi pouští, polopouští i deštných pralesů, a nabízejí tak skvělou lekci o biologické rozmanitosti naší planety.