Že se podzim pomalu blíží, je k
poznání i na odkvétajících kytkách i když jiné začnou teprve rozkvétat. I jinak
je podzim hezký zvláště svou barevností. Přes tuto skutečnost mají včely stále
napilno a některé květy jsou jimi plné a bzukot je slyšet na dost velkou
vzdálenost. Tak jsem zkusil je trochu vyrušit a pár jsem si jich vyfotit.
Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.
V květnu 1920 se sešlo v
klášterní restauraci v Olivětíně dělnictvo, ke kterému promluvila pí. Luxová,
jež byla zřejmě mluvčím dělnictva u Schrollů. Diskutovalo se o tom, jak
odstranit nezaměstnanost. Po delší diskuzi schválilo dělnictvo prohlášení, že
souhlasí s rozhodnutím závodu zavést během 14 dnů snížení pracovní doby na 32.
hodin týdně, aby se tak našla práce pro 100 nyní nezaměstnaných dělníků. Tato
restaurace je součástí pivovaru, který je umístěn v zadní části nádvoří a
založení pivovaru, které se uvádí na rok 1345 - 1348. Tento letopočet se
vztahuje na období udělení městských práv pro klášterní pivovar, který byl
umístěn přímo v prostorách benediktinského kláštera. Vzhledem k několika
požárům v klášteře, se rozhodlo vedení benediktinského kláštera vybudovat
pivovar nový, mimo prostory kláštera. Ten byl postaven v letech 1712 - 1714 v
Olivětíně se zachováním všech majetkových práv včetně výrobních receptur a
provozovalo jej do poloviny 20. století broumovské benediktinské opatství.
Pohlednice z roku 1904 ukazuje pivovar a v popředí
pivovarskou restaurace.
Vlevo dole: nádraží v Olivětíně.
Klášterní restaurace v Olivětíně.
Dobová fotografie pivovarské restaurace.
Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.
Kachna divoká nejznámější a stále
ještě nejběžnější plovavá kachna. Typické je pro ni lesklé modré zrcátko
lemované po stranách bílými proužky. Samec má ve svatebním šatě kovově zelenou
hlavu, bílý obojek kolem krku, kaštanově hnědou hruď a černá, srpovitě stočená
střední ocasní pera. V prostém šatě je podobně jako samice hnědý, nevýrazně
skvrněný. Kachna divoká je obyvatelem stojatých i tekoucích vod. Potrava
rostlinná (části rostlin) i živočišná (zejména drobní bezobratlí); získává ji
mimo jiné při „panáčkování“, kdy ponoří hlavu, krk a hruď, zatímco zadní část těla
a ocas zvedne nebo ji sbírá s ponořenou hlavou a krkem. Hnízdí zpravidla na
zemi, ale i v různých polodutinách. Hnízdění začíná již v březnu (odtud i jméno
„březňačka“), kdy samice snáší 5 až 13 vajec. Na snůšce sedí a o mláďata, která
vzápětí po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje jen samice.
Tady jsou sice dva rybníky, ale
procházet se kolem nedá. Jeden malý, zvaný Břídlo kde se každým rokem provádí
výlov ryb, ale je bahnitý a obejít se moc nedá, jen kousek tam a zase zpátky,
Druhý, zvaný Telecí ale kolem se taky jít nedá, je to zarostlé.
Zlatobýl
Babí léto se průměrně vyskytuje v období od 21. září do 2.
října. Proto je někdy v Česku nazýváno létem svatého Václava (svátek 28. září).
Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí je v jednotlivých letech
velice rozdílná.
Mahónie je nenáročný mrazuvzdorný keř. Lze jej pěstovat na slunci, ve stínu i polostínu.
Semínka můžeme vysévat celoročně,
ideální je ale výsev na jaře.
Jedovatá kráska. Některé druhy škumpy jsou prudce jedovaté, jiné vyvolávají alergické reakce. Proto se pěstují pouze v botanických zahradách, kde je u nich přiložena výstražná cedule „Nedotýkat se!“. Jde zejména o východoasijskou škumpu na níž lidský organismus reaguje jako na bojovou látku yperit. Dalším nebezpečným druhem je severoamerická škumpa laková, na kterou stačí sáhnout a způsobíte si vyrážky a někdy i těžko hojitelné rány
Špendlíky, občas bývají zaměňovány za mirabelky, ale ani
mirabelka to není.
Na první pohled každý hned pozná, že vášní místního řezbáře je myslivost. Biskupskou zahradu zdobí detailně a realisticky vyvedené sochy zvířat, která můžete potkat při procházce zdejšími lesy. Od srnek, přes jeleny, daňky, lišky, tetřevy až třeba po vzácné medvědy.
