
Sloup má na výšku kolem 9 metrů, na něm je umístěna Madona v
nadživotní velikosti, svatozář je ze zlaceného železa. Součástí sousoší je i
dalších osm soch zemských patronů a osobností benediktinského řádu. Mariánský sloup má za sebou nákladnou renovaci, socha Madony se vrátila
na sloup před devíti lety. Kulturní památkou je sloup od roku 1958. Níže
uváděný článek je staršího data a byl publikován v Broumovských novinách.
V té době nemohl ani sám autor tohoto článku předpokládat, že Broumovské
náměstí se stane jedním z míst, kde vznikne nové čapí hnízdo. Jelikož se jedná o kulturní památku,
vzniká pro město a jeho zastupitelsto podle slavného Nerudova fejetonu roztomilá
situační hříčka, „ Kam s ním“.
https://dedatiktak.blogspot.com/
Čápi se stali novou atrakcí Mírového náměstí nejen pro
místní obyvatle, ale i pro turisty a ČT. Od minulého čtvrtka staví z větví
hnízdo, jenže si k tomu vybrali vrcholek pískovcové sochy Madony s Ježíškem. Městští úředníci se už zpočátku obrátili na státní ochranu
přírody. Probíraly se různé možnosti, teprve nyní je jasněji. Nabídli jsme sami, že připravíme náhradní sloup. Betonový
sloup už máme, ale nachází se zatím mimo Broumov. K tomu musíme připravit také
to hnízdiště. Netušíme zatím, kdy to nastane,“ říká místostarosta Kamil Slezák
(TOP 09, Broumováci). Podle něj připadá v úvahu usadit sloup v horní části
náměstí, kde je kotvení pro vánoční strom, tedy asi třicet metrů od barokního
sloupu. Radnici vadí, že nákladně renovovaná kulturní památka teď
značně trpí. „Zrovna se na to díváme, nahoře je socha od ptáků už hodně
pokálená. Je to pískovec, nedávno opravovaný. Když to takhle půjde dál, mohli
bychom sochu za statisíce opravovat znovu,“ obává se starosta Arnold
Vodochodský (Broumovská vlna). Kdyby hnízdo zůstalo na památce, časem může působit problém
jeho zvyšující se hmotnost. „Nevíme, jestli to socha vydrží. Je to zátěž, tak
aby nespadlo hnízdo i s celou korunou,“ říká místostarosta Kamil
Slezák (TOP 09, Broumováci).
Čapí hnízdo může v průběhu doby
dosáhnout hmotnosti pěti až deseti metrických centů.
Autor: tů
Broumovská
čapí hnízda
Přichází doba, kdy stěhovavé ptactvo už nás pro letošek zase opouští a mezi ními asi nejatraktivnější, nepřehlédnutelní čápi. Tak si jejich pobyt u nás na Broumovsku pojďme
zrekapitulovat, což nám umožní výsledky pozorování několika místních nadšenců, jimž vévodí pan Miroslav Šmíd. Sledování a dokumentace broumovských čápů od
příletu, přes zahnízdění, vyvedení mláďat, jejich první letecké pokusy až zas po
konečný odlet je jedním z mnoha jeho koníčků. Úmorná, ale zároveň i radostná práce.
O svých pozorováních průběžně referuje formou fotokroniky na svých osobních internetových
stránkách nebo je též spolu s dalšími pozorovateli
zveřejňuje v celostátní databázi ornitologické společnosti.
Úvodem zajímavost:
Víte, že čáp bílý na na šem území
hnízdil až do konce 19. století údajně jen velmi vzácně a šířit se začal až počátkem následujícího století, odkdy jeho počet narůstá geometrickou řadou?
Myslím ale, že zde bude hrát roli i stále se zdokonalující evidence, kdy k prvnímu
sčítání u nás došlo roku 1934. Prováděli
ho tehdy četníci a napočítali na 194 hnízd s mláďaty. Pro srovnání letošní evidence udává 1.326
hnízd, z toho s mláďaty 365. Známe staré rčení, že děti nosí čáp, ale jestliže tedy
v minulosti bylo čápů jako šafránu a přitom dětí se rodilo jak máku a dnes je tomu
naopak, tak mi tu cosi neštymuje. Někdo tu
něco fláká a čápi to zjevně nejsou.
A víte, komu
vlon i patřil prim čápy "nej prohnízděnějšího" města v Královéhradeckém
kraji? S počtem pěti obsazených míst to byl Broumov(!), když ve Dvoře Králové měli
sice o jedno hnízdo navíc, ovšem z toho zahnízděná jen čtyři. A toto prvenství se
nám patrně podařilo obhájit i letos, přičemž toho dosahujeme bez jakékoli státní
či evropské podpory. Třeba takovému vicepremiéru Babišovi se do svého dotovaného
"megačapího hnízda" nepodařilo k zahnízdění ukecat ani jediného čápa.
My na Broumovsku prostě makáme a nekecáme
- tedy alespoň naši čápi, abychom se nechlubili jejich peřím.
A kdeže a s
jakými výsledky letos naši čápi hnízdili ? Primát slavil čapí
pár z komína
KOH-I NOORky, kterému se nejenže na svět podařilo přivést, ale i ke
zdárnému odletu vypiplat skoro neuvěřitelných
pět mladých!!! Na dalších komínech už to bylo jen po dvou mláďatech: v olivětínském pivovaru, v bývalé truhlárně
v Soukenické, v někdejším dolním mlýnu na Dolním
Poříčí pod nemocnicí a na komínu bývalých jatek.
Na posledně
jmenovaném místě ovšem došlo k tragédii (inu, jatka), kdy jedno mládě z hnízda vypadlo
a zahynulo. Pokud vezmeme
celé Broumovsko, pak další
hnízda jsou rovněž poskládána
zhruba podél toku
Stěnavy: V Meziměstí na komínu
sídlištní výtopny vyvedeni čtyři mladí,
v Jetřichově na někdejším Drechselově bělidle
rovněž tak a v Otovicích zahnízdil pár na komínku bývalé "sámošky" zbudované v "akci Z". Mimochodem, víte, co
znamenalo ono "Z"?
- Možná, že
i pamětníci musí lovit v paměti.
-Mělo se jednat
o zvelebování vesnic.Tak aspoň ta zvelebující ohyzdnost byla nyní něčím okrášlena,
když na ošklivé budově tu byla vyvedena dvě krásná čápata. Mimo blízkosti řečiště
Stěnavy se nachází jen dvě hnízdiště, a sice první u Šléglu, kde je to ovšem podpořeno
uměle zbudovaným hnízdícím stožárem. Zahnízdění zde proběhlo, ale vejce byla po
čase nalezena rozbitá na zemi- údajně to snad byl výsledek souboje dvou samců. "Obletovaná" samice jakoby na něčem nadále seděla, ale v konci na svět nepřivedla
nic. Naprázdno vyšly i Martínkovice, kde čápi pohrdli náhradním sloupem s podložkou
na střeše někdejší Schurovy tkalcovny a zkoušeli se po staru zařídit na tamním
komíně, ovšem tento pokus prý nakonec skončil shozený na zemi .
Suma sumárum
- pokud dobře počítám a nic jsem nezvojtil
- Broumovsko letos poskytlo zázemí devíti čapím párům k vyvedení 23 mladých, z čehož jen
na samotný Broumov připadlo pět párů s třinácti mladými, kdy ale jedno čápě zřejmě
vinou vlastní neopatrnosti uhynulo. A čím to, že Broumov a Broumovsko čápy tak
přitahuje ? Asi tím samým, čím i nás, je to prostě pěkné a příhodné místo k žití.
Čili nikoli Broumovsko, kde chcípnu! pes- to bych si vyprosil, nýbrž Broumovsko, kde zahnízdil čáp, je kraj požehnaný.
Karel Franze,
Muzeum Broumovska,
s poděkováním
panu Miroslavu Šmídovi za poskytnutí informací i fotografii.
Pěknou momentku pořídil
pan Šmíd v
Otovicích. Život na komínu nebývá občas žádný med a zachycená poloha křídla zde
není žádným náhodným pohybem - čáp je tímto obětavým způsobem schopen
ochraňovat potomstvo před deštěm či naopak přílišným slunečním žhnutím. Tomu říkám "život pod ochrannými rodičovskými křídly" v pravém slova smyslu.
