Město Broumov splnilo svůj slib pro sledování čapího hnízda
na Mírovém náměstí můžete sledovat na odkazu.
https://www.broumov-mesto.cz/webkamery-broumov/d-2593
Město Broumov splnilo svůj slib pro sledování čapího hnízda
na Mírovém náměstí můžete sledovat na odkazu.
https://www.broumov-mesto.cz/webkamery-broumov/d-2593
Při jedné vyjížďce jsem se chtěl podívat na čapí hnízda,
která tady máme. Asi jsem si zvolil špatný čas, kdy u všech hnízd bylo prázdno.
Zřejmě měli odpolední odpočinek, a na sluníčko se jim nechtělo. Výjimkou bylo
hnízdo u bývalé truhlárny.
Ještě jeden
záběr z hnízda na Mírovém náměstí, kde před několika dny došlo k pokřtění
čapího páru. Podle počtu lajků, nakonec došlo k rozuzlení, podle něhož ponese
čapí sameček jméno Otík po Otmaru Zinke, opatu břevnovsko-broumovského
opatství. Právě za „vlády" tohoto milovníkem historie, kultury a
výtvarného umění byl postaven Mariánský sloup, který si čápi už vloni vybrali
původně jako hnízdiště. Jeho partnerka byla pokřtěna na Marušku podle sochy
Panny Marie, jejíž hlava se na čas stala hnízdní podložkou čapího páru. Stejně
jako život čápů na mnoha jiných místech budou moci lidé brzy díky kameře
sledovat z pohodlí svých domovů i dění na hnízdě z Mírového náměstí.
Čápi žijí v pestré zemědělské krajině, kde jsou rybníky, mokřadla, louky a pole. Taková krajina jim poskytuje pestrou potravu. Loví různé obratlovce, žáby i bezobratlé živočichy. Čáp je ohrožený druh. Lidé někdy pomáhají, jindy ho svojí činností ohrožují. Říká se, že čáp přináší jaro, ale to je už v pokročilém stádiu i když počasí tomu nenasvědčuje. Čáp bílý je tažný brodivý pták, kterého lidé dobře znají, neboť často hnízdí v jejich okolí. Každoročně odlétá na zimoviště v rovníkové a Jižní Africe, odkud se koncem března až začátkem dubna vrací na hnízdiště zpátky. Na území Broumova je 5 čapích hnízd, která jsou pravidelně obsazovaná a jsou na nich vyváděny i mladí čápi. V současné době je obsazeno i hnízdo na Mírovém náměstí, a tím pádem tu je již 6 hnízd. Broumov se stal oblíbeným rájem čápů.
Další snímky jsou z nově vzniklého hnízda na Mírovém náměstí.
Samec čápa
seděl osamocen na novém hnízdě, kde čekal na samici. Ta sice přiletěla, ale
usadila se na vrcholu Mariánského sloupu. Asi to je vzpomínka na předcházející
rok. Hned jak se tam usadila, přiletěl za ní čekající čáp, a následovalo vřelé
uvítání se vším, co k tomu patří. Po skončení tohoto aktu přiletěli další dva
čápi, a nastalo velké dotírání na hnízdící samici, ale neúspěšně. Po chvilce
odlétly s nepořízenou, a vítězný pár spokojeně zůstal na dobytém území.
Následující
den zaměstnanci TS města Broumova zakryli vrchol sloupu drátěným pletivem, aby se
předešlo dalšímu zahnízdění. Dnes už čapí pár sedí na novém hnízdě.
V těchto dnech se na Mírové náměstí v Broumově vrátil sloup s čapím hnízdem, který tady byl umístěn již v minulém roce. Byla to jako prevence pro čápy, kteří se zahnízdili na vrcholu Mariánského sloupu, a začaly si budovat hnízdo. Samec čápa sice jednoho dne na toto náhradní hnízdo usedl, a lákal samici klapáním zobáku k sobě. Ovšem samice projevila svoji tvrdohlavost, a hnízdo odmítala opustit. Při stavbě hnízda docházelo kolem tohoto sloupu ke značnému nepořádku, kdy byly okolo výkaly, které mohly ohrozit vlastní sloup, a na zemi bylo mnoho různých větví, které čápi shazovali dolů zřejmě jako nepotřebné.
Asi pro ně neplatí třídění odpadků. Proto začali zastupitelé
města jednat s příslušnými orgány o povolení k odstranění tohoto
hnízda, a to po jeho obdržení, bylo hnízdo odstraněno. Jak se bude situace
vyvíjet v dalších dnech, se brzo pozná, protože v těchto dnech do
Broumova přilétl první čáp, a usadil se na komínu KOH-I-NOR, který bývá
obsazován každým rokem jako první.
Tentokrát jsem byl navštívit dvě čapí hnízda, která jsou
nedaleko. U prvního, které je u pivovaru Olivětín jsem bezvýsledně čekal,
jestli se ukáže i mladé čapátko. Asi bylo schované v hnízdě a mělo zákaz
vycházení.
Sloup má na výšku kolem 9 metrů, na něm je umístěna Madona v
nadživotní velikosti, svatozář je ze zlaceného železa. Součástí sousoší je i
dalších osm soch zemských patronů a osobností
https://dedatiktak.blogspot.com/
Čápi se stali novou atrakcí Mírového náměstí nejen pro místní obyvatle, ale i pro turisty a ČT. Od minulého čtvrtka staví z větví hnízdo, jenže si k tomu vybrali vrcholek pískovcové sochy Madony s Ježíškem. Městští úředníci se už zpočátku obrátili na státní ochranu přírody. Probíraly se různé možnosti, teprve nyní je jasněji. Nabídli jsme sami, že připravíme náhradní sloup. Betonový sloup už máme, ale nachází se zatím mimo Broumov. K tomu musíme připravit také to hnízdiště. Netušíme zatím, kdy to nastane,“ říká místostarosta Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci). Podle něj připadá v úvahu usadit sloup v horní části náměstí, kde je kotvení pro vánoční strom, tedy asi třicet metrů od barokního sloupu. Radnici vadí, že nákladně renovovaná kulturní památka teď značně trpí. „Zrovna se na to díváme, nahoře je socha od ptáků už hodně pokálená. Je to pískovec, nedávno opravovaný. Když to takhle půjde dál, mohli bychom sochu za statisíce opravovat znovu,“ obává se starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). Kdyby hnízdo zůstalo na památce, časem může působit problém jeho zvyšující se hmotnost. „Nevíme, jestli to socha vydrží. Je to zátěž, tak aby nespadlo hnízdo i s celou korunou,“ říká místostarosta Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci).
Čapí hnízdo může v průběhu doby
dosáhnout hmotnosti pěti až deseti metrických centů.
Autor: tů
Přichází doba, kdy stěhovavé ptactvo už nás pro letošek zase opouští a mezi ními asi nejatraktivnější, nepřehlédnutelní čápi. Tak si jejich pobyt u nás na Broumovsku pojďme zrekapitulovat, což nám umožní výsledky pozorování několika místních nadšenců, jimž vévodí pan Miroslav Šmíd. Sledování a dokumentace broumovských čápů od příletu, přes zahnízdění, vyvedení mláďat, jejich první letecké pokusy až zas po konečný odlet je jedním z mnoha jeho koníčků. Úmorná, ale zároveň i radostná práce. O svých pozorováních průběžně referuje formou fotokroniky na svých osobních internetových stránkách nebo je též spolu s dalšími pozorovateli zveřejňuje v celostátní databázi ornitologické společnosti.
Úvodem zajímavost:
Víte, že čáp bílý na na šem území
hnízdil až do konce 19. století údajně jen velmi vzácně a šířit se začal až počátkem následujícího století, odkdy jeho počet narůstá geometrickou řadou?
Myslím ale, že zde bude hrát roli i stále se zdokonalující evidence, kdy k prvnímu
sčítání u nás došlo roku 1934. Prováděli
ho tehdy četníci a napočítali na 194 hnízd s mláďaty. Pro srovnání letošní evidence udává 1.326
hnízd, z toho s mláďaty 365. Známe staré rčení, že děti nosí čáp, ale jestliže tedy
v minulosti bylo čápů jako šafránu a přitom dětí se rodilo jak máku a dnes je tomu
naopak, tak mi tu cosi neštymuje. Někdo tu
něco fláká a čápi to zjevně nejsou.
A víte, komu
vlon i patřil prim čápy "nej prohnízděnějšího" města v Královéhradeckém
kraji? S počtem pěti obsazených míst to byl Broumov(!), když ve Dvoře Králové měli
sice o jedno hnízdo navíc, ovšem z toho zahnízděná jen čtyři. A toto prvenství se
nám patrně podařilo obhájit i letos, přičemž toho dosahujeme bez jakékoli státní
či evropské podpory. Třeba takovému vicepremiéru Babišovi se do svého dotovaného
"megačapího hnízda" nepodařilo k zahnízdění ukecat ani jediného čápa.
My na Broumovsku prostě makáme a nekecáme
- tedy alespoň naši čápi, abychom se nechlubili jejich peřím.
A kdeže a s
jakými výsledky letos naši čápi hnízdili ? Primát slavil čapí
pár z komína
KOH-I NOORky, kterému se nejenže na svět podařilo přivést, ale i ke
zdárnému odletu vypiplat skoro neuvěřitelných
pět mladých!!! Na dalších komínech už to bylo jen po dvou mláďatech: v olivětínském pivovaru, v bývalé truhlárně
v Soukenické, v někdejším dolním mlýnu na Dolním
Poříčí pod nemocnicí a na komínu bývalých jatek.
- Možná, že
i pamětníci musí lovit v paměti.
-Mělo se jednat
o zvelebování vesnic.Tak aspoň ta zvelebující ohyzdnost byla nyní něčím okrášlena,
když na ošklivé budově tu byla vyvedena dvě krásná čápata. Mimo blízkosti řečiště
Stěnavy se nachází jen dvě hnízdiště, a sice první u Šléglu, kde je to ovšem podpořeno
uměle zbudovaným hnízdícím stožárem. Zahnízdění zde proběhlo, ale vejce byla po
čase nalezena rozbitá na zemi- údajně to snad byl výsledek souboje dvou samců. "Obletovaná" samice jakoby na něčem nadále seděla, ale v konci na svět nepřivedla
nic. Naprázdno vyšly i Martínkovice, kde čápi pohrdli náhradním sloupem s podložkou
na střeše někdejší Schurovy tkalcovny a zkoušeli se po staru zařídit na tamním
komíně, ovšem tento pokus prý nakonec skončil shozený na zemi .
Karel Franze, Muzeum Broumovska,
s poděkováním
panu Miroslavu Šmídovi za poskytnutí informací i fotografii.
Pěknou momentku pořídil pan Šmíd v Otovicích. Život na komínu nebývá občas žádný med a zachycená poloha křídla zde není žádným náhodným pohybem - čáp je tímto obětavým způsobem schopen ochraňovat potomstvo před deštěm či naopak přílišným slunečním žhnutím. Tomu říkám "život pod ochrannými rodičovskými křídly" v pravém slova smyslu.
Tak jako každým rokem přilétají čápi na komín KOH - I -
NOOR jako první. V tomto případě je už na hnízdě samec i samice. Hnízdo,
neboli místo pobytu čápa, vybírá samec. Čápi jsou úžasně pracovití. Své hnízdo
si neustále vylepšují a dostavují. Čápi na něj postupně nanášejí větvičky,
trávu a nejrůznější materiál z přírody a své hnízdo tak zvětšují a rozšiřují. Čápům
totiž nejvíce vyhovuje pestrá krajina s dostatkem luk a pastvin, kde nachází
dostatek potravy. Po delším čekání a vyhlížení dalekohledem jsem spatřil jakýsi
pohyb na hnízdě. Připravil jsem si stativ s fotoaparátem a čekal na příhodný
okamžik. Podařilo se několik záběrů, které nejsou zrovna ty nejlepší, protože hnízdo
bylo v mlze. Broumov má největší migraci čápů v okrese, a dá se očekávat
další obsazení hnízd v průběhu několika dnů,
Čápi mají za sebou rekordní sezonu. Vyvedli za rok 2021 -1 567 mláďat,
což je nejvíce za posledních osm let, kdy probíhá projekt Čapí hnízda.
V posledních dnech jsem se věnoval sledování mladých čápat na pivovarském komíně. I když se mi podařilo zachytit pouze jedno mladé, vypadá to na ještě jedno, které nebylo tak zřetelně viditelné.