Masopustní veselí.

 

Různé významné dny a svátky máme v kalendářích výrazně vyznačené, ovšem masopust mezi ně nepatří. Pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, kterými toto období končí. I když nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle data Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může masopustní neděle připadnout na období delší než měsíc (od 1. února do 7. března). Období před masopustem i v jeho průběhu nese řadu zvyklostí a tradic. Jednou z nich je tučný čtvrtek, kdy příprava na masopust začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. K veselé tradici masopustních maškar patří smích i výsměch. Mladé paní tancují s medvědem, aby do rodiny přibylo miminko. Ale zrovna tak karnevalové masky mohou a mají parodovat souseda, starostu, poslance, událost, historii či televizní seriál. V minulosti se slavilo všude ve stejný čas, nyní se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají dva víkendy po sobě, nejčastěji o víkendu před masopustním úterkem, mnohde i o víkendu dalším.

Jeden z nich jsem navštívil, a tady je malá ukázka z jeho průběhu.

Vánoční ladění.

 

Broumov náměstí.

Je tu! Období tradic, zvyků a hřejivých vůní. Vánoce. Nalaďme se svátečně a pojďme si projít některé z oblíbených vánočních tradic a zvyků. Nechť jsou vám inspirací k nákupům i vlastní tvorbě.

Čekání na Tichou noc.  Advent, tedy období čtyř týdnů před Vánocemi, má dlouhou tradici. Objevil se již ve 4. století n. l. ve Španělsku a jeho délka se ustálila v 11. století. Začíná první adventní nedělí, končí odpoledne na Štědrý den. Na našem území se slaví již od raného středověku. Dnes mají Vánoce ponejvíc rodinný nádech. To však neznamená, že ztratily na své výjimečnosti. Jsou jakýmsi vrcholem roku před závěrečnými silvestrovskými oslavami.

Vánoční stromek, dnes si bez něj téměř neumíme Vánoce představit. Přesto je to zvyk vcelku nový a bývaly doby, kdy byl považován za pohanský. Poprvé se vánoční stromky začaly objevovat v Německu v 16. století. U nás je pak tradice zdobení vánočních stromků živá od 19. století. Stromky se nejprve objevovaly v bohatých rodinách a až mnohem později tento obyčej dorazil i do chudých stavení.

Strom byl rozsvícen 30. 11 1925

Vánoce jsou od nepaměti obdobím zvyků a obyčejů. Slunovrat a nadcházející konec roku vybízely a vybízejí k různým magickým rituálům, věštbám a zázrakům. Některé postupně upadly v zapomnění, V současnosti je obdarovávání blízkých nejvýraznějším (a často jediným a nejdůležitějším) vánočním zvykem. Patrně je inspirován darem Tří králů, kteří jako projev úcty přinesli do Betléma kadidlo, zlato a myrhu. Jako významný zvyk se štědrost, pohostinnost a obdarovávání připomíná od 14. století. Na venkově se pak dárky začaly dávat přibližně od 16. století (většinou šlo o jablka, ořechy a sladkosti a obdarovanými byli nejen lidé, ale i hospodářská zvířata). Pro děti se pak dárky staly pravidlem až v 19. století (nadělovalo se ovoce, sladkosti a postupem času i nezbytné každodenní potřeby a hračky). Jiné byly potlačeny a některé přežívají dodnes, byť v poněkud jiné podobě.

                                                                

V průběhu vánočních svátků se koledovalo hned několikrát - na Štědrý den, na Štěpána i ve svátek Tří králů. Koledovaly hlavně děti, studenti a chudí lidé, kteří si tak vylepšovali své nuzné živobytí. Námětem koled jsou především biblické příběhy a oslava betlémského zrození. Nejznámější vánoční píseň, Tichá noc, pochází z Rakouska. Poprvé zazněla roku 1818. A protože byly při její premiéře kostelní varhany rozbité, slyšeli ji lidé v doprovodu kytary. Píseň byla přeložena do více než 300 jazyků a je tedy možné, že je to nejslavnější píseň vůbec.

Pro zpříjemnění svátečních dnů, si můžete pustit Českou mši vánoční, od Jakuba Jana Ryby tak trochu v jiném podání.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123602023-ceska-mse-vanocni/

                                           https://img.obrazky.cz/?url=0d0d1bbd0bbb9824&size=2

 Krásné Vánoce plné radosti, lásky a pohody. Do nového roku přeji mnoho štěstí a zdraví. Šťastné a veselé!

Muzeum kočárků Náchod.

 

Při jedné z návštěv v nemocnici Náchod, jsme při zpáteční cestě uviděli pod viaduktem ceduli s upozornění na nedaleké muzeum kočárků. Proto jsme odbočily do postranní uličky, kam ukazovala šipka.

 Kromě rozsáhlých stávajících expozic ve dvou podlažích se návštěvníci mohou těšit na spoustu nových exponátů. Na začátku výstavního prostoru najdete krásný velký kočár z roku 1840, pocházející z francouzského zámku. Přibyly dvě vitríny. V přízemí najdeme expozici s originálními knihami patentů z 19. století. Druhá vitrína je výstavou historických bruslí, které se připevňovaly na boty, najdeme ji v zimním koutku na konci na konci expozice prvního patra. Nad novou vitrínou visí zajímavý historický patent s vyobrazením bruslí, které se připevňovaly koženými řemínky až pod koleny. Mimo jiné si můžete prohlédnout i řadu unikátních starobylých praček. Tady je pouze část toho, co se dá prohlédnout. Na ostatní nabízené expozice již nedošlo pro nedostatek času, který nám zbýval do odjezdu vlaku.