Zobrazují se příspěvky se štítkemod minulosti k současnosti.. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemod minulosti k současnosti.. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 30. června 2023

Schrollova škola a školka v Olivětíně.

 

 Bývalá Schrollova škola a školka č. p. 63

V roce 1878 postavil Schroll v Olivětíně vlastní školu, při které byla současně ízena školka pro děti zaměstnanců. Tato původní Schrollova škola a školka se nachází vedle kulturního parku Ozon v Olivětíně v zahradě dále od silnice..

 Tato budova byla po roce 1945 upravena na bytové jednotky pro zaměstnance závodu. V roce 1879 bylo vykázáno, že v závodě pracovalo celkem 112 tkal a pomocných dělníků a dělnic. Dále to bylo 9 topičů a 4 strojníci, ve skladu pracovalo 8 dělní. Závod měl 2 vrátné, 3 strážné, 3 uhře, 2 řemenáře, 1 bednáře, 9 truhlářů, v továrních dílnách pracovalo 9 zámníků, 3 soustružníci, 5 kovářů, 2 učňové. V účtárně pracovali 4 zaměstnanci. Na bělidle pracovalo 39 zaměstnan a dále vod zaměstnával 2 kočí a 1 pokrývače. V roce 1879 byla postavena nová barvírna, která byla vybavena příslušným zařízením a v roce 1880 jak již bylo zmiňováno, zahájila provoz. Celá továrna byla vybavena elektrickým osvětlením, které bylo zavedeno i do kanceláří. V té době byl Josef Schroll povýšen do šlechtického stavu. V roce 1893 pracovalo v Olivěně pod vedením tří ředitelů 1949 dělní, 1665 mechanických stavů bylo poháněno 22. parními stroji. Závod měl vlastní plynárnu a elektrárna, která spotřebovávala ročně 1.084 vagonů uhlí. Dlouhou dobu byl jedním z produktů zpracovávání hnědého uhlí svítiplyn. Jde o směs H2, CO, CO2 a dalších ply, které se vybí zplynováním hnědého uh. Přes rohavené uhlí o teplotě 900 - 1100 °C se vede vodní pára a vzduch. Zamco při nedokonalém spalování uhlí vzniká převážně oxid uhelnatý a uhličitý, přidáním vody a kyslíku se výsledná směs plynů obohatí o vodík a má vyšší výhřevnost. Svítiplyn se využíval hlavně v plynovém osvětlení a pro vytápění. Veřejné osvětlení svítiplynem začalo v roce 1807. Taková výroba měla velkou tradici i na našem území. Vzhledem k vyšší ceně, složitějšímu rozvodu a nebezpečí výbuchu bylo nahrazováno osvětlení elektrické. Ze stejných  důvodů  se upustilo i od využití v domácnostech. Zvštní specialitou Schrollových výrobků byla také výroba balonového hedvábí pro vzducholodě a balony pro vojenské účely. Až po smrti Josefa Schrolla v říjnu 1891 bylo registrováno 30.ochraných známek pro Schrollovy výrobky a ty byly zneny známkou D +R. Hlavním odbytištěm byla celá rakousko-uherská monarchie. Do zahraničí se vyvážely bavlněné tkaniny do Turecka, Bulharska, Srbska, Rumunska, Itálie, Řecka a Německa. Přes Hamburk byly vyváženy výrobky do Ameriky.

Součástí celého komplexu budov Schrolova závodu je i administrativní budova, která stojí před vlastním závodem.



Budova s č. p. 64. sloužila pro bývalé vedení závodů Benedikta Schrolla a synové, kde byly umístěny kanceláře i nového vedení. Po zřízení vedení n. p. v Broumově, byla tato budova uvolněna a postupně přebudována na mateřskou školku. Do těchto prostor byly přemístěny také jesle z budovy uvnitř závodu (vila) a to z bezpečnostních důvodů pro značný provoz motorových vozidel..






Fotografie z let 1970 kdy zde byla školka.

Pak již byly prostory poskytovány pro různé účely. Byla zde prodejna květin, jedna místnost byla poskytována jako zkušební pro hudební skupinu, v době voleb tu bývala volební místnost. Poté byla do přízemí této budovy přemístěna pošta z č. p. 51. vedle bývalé závodní jídelny. I ta byla v rámci úspor zcela zrušena. Významnou událostí v dějinách textilní výroby na Broumovsku bylo v roce 1958 sloučení podniků Meta a Veba v jeden podnik, který nesl název Veba, n. p. Bavlnářské závody Broumov. Podnik tvořily závody 01. Olivětín, 02 Velká Ves, 03 Meziměstí, 04 Martínkovice, 05 Bukovice, 06 Machov, 07 Žďár nad Metují, 08 Police nad Metují, 09 Jívka, 10 Petrovice, 11 Havlíčkova Borová. Rok 1958 je pro dějiny n. p. Veba významný také tím, že podnik získal mezinárodní ocenění zlatou medaili na světové výstavě v Bruselu za damašek FB. Vzhledem k ohlasu na mezinárodních trzích, pokračuje Veba neustále v úspěchu založeném na předválečné výrobě mezinárodně uznávané firmy Schroll a synové..

 



pátek 21. dubna 2023

Tábor Mír v Olivětíně.


 

Za Olivětínským pivovarem směrem na Benešov při pravé straně se rovněž nachází tábor, který má svou historii, i když ne tak dlouhou jako pivovar Olivětín nebo Schrollovy závody.  Postaven byl někdy kolem roku 1938 jako výcvikový tábor pro tzv. Hitlerovu mládež a Hitlerjugend. Organizace přímo podléhající Hitlerjugend, sdružovala mladší děti od 10 let obou pohlaví. Jungvolk ( pro chlapce ) a Jungmädel ( pro dívky). Cílem této organisace bylo vychovat mládež, která by byla zcela oddána myšlenkám nacistického Německa. Tomuto cíli byla podřízena i výchova v těchto organizacích či jejich táborech. Důraz byl kladen na fyzickou připravenost, schopnost rozumět taktice a umění ovládat zbraně. Pro tyto děti byl život naplánován na dlouhou dobu dopředu. Diktátor pro " svou " mládež vytvořil jednotný program: v deseti nástup do Jungvolku, ve čtrnácti Hitlerjugend, potom NSDAP; následovala pracovní služba a odvod do wehrmachtu. V letech 1942 - 1945 tábor sloužil pro ubytování válečným zajatcům a zavlečeným civilním dělníkům z Polska a Ukrajiny, kteří byli stále ve větším počtu nasazováni na práci na Broumovsko. V pozdějších letech kolem roku 1950 začal být tábor využíván pro dětskou rekreaci. Tábor byl upravován a rozšířen o další objekty tak, aby vyhovoval všem požadavkům. Od roku 1998 již tábor není využíván ani udržován a v současné době je v soukromém vlastnictví.


sobota 18. února 2023

. Nádraží Olivětín.

 


Nádraží Heřmánkovice, Olivětín z roku 1904 - výřez z pohlednice.

 

Právě k tomuto nádraží a využití jeho okolí bych chtěl uvést jednu zmínku, a to o několik desítek let později od uvedeného data. Sice uvedené roky nebudou tak přesné, ale na skutečnosti to nebude mít podstatný vliv. Kolem roku 1950 byl u toho nádraží zřízen manipulační sklad dřeva, a to bylo připravováno pro papírenský průmysl. Pro těžbu dřeva k tomuto účelu bylo vybíráno vhodné vlákninové dříví, jako je smrk, borovice, osika. Dřevo bylo pokráceno na 1 m. délky a ručně pořízem zbaveno kůry. Odtud pak bylo odváženo převážně do Krkonošských papíren. Rozvoj papírenství byl ovlivněn nejen vynálezem papírenského stroje, ale také rozvojem chemie, který umožnil výrobu papíru z celulózy získané ze dřeva. Další fáze pak již byly prováděny přímo ve výrobně papíru, kde se seká na štěpy. Potom dochází k vaření, praní, třídění, bělení, sušení. Prvovýroba je na následujících fotografiích a chodila sem pracovat řada místních občanů.






Fotografie jsou ze sbírky p. Kujanové.



Budova současného nádraží se mnoho nezměnila, pouze jsou odstraněny dřevěné stavby a v celém prostoru jsou vzrostlé stromy.







úterý 5. července 2022

Poslední pracovní řád firmy Benedikta Schrolla.

 


Okupačním poměrům byl přizpůsoben i poslední pracovní řád firmy Schroll, který byl vypracován někdy počátkem roku 1941 s přihlédnutím k nacistické ideologii. Od vedoucího závodu, úředníků i dělníků se zásadně vyžadovala věrnost nacistickým ideálům a to, aby se zájmy závodu zcela ztotožňovaly. Tento pracovní řád se vztahoval na všechny závody, tkalcovnu v Olivětíně, přádelnu v Meziměstí a tkalcovnu v Olešnici v Orlických horách. Pracovní řád byl schválen Říšským pověřencem pro práci.

 

Po Mnichově se Broumovsko ocitlo v Sudetech a Schrollův podnik opět vstoupil do válečných služeb, tentokrát německé třetí říše. Vstupem USA do války podnik ztratil veškerá zámořská odbytiště. Od roku 1942 začala meziměstská přádelna sloužit výrobě leteckých pum firmy Messap. Zabrala celou polovinu továrního areálu, který byl v důsledku hospodářské krize již počátkem 30. let mimo provoz a sloužil jako sklady.

 

V září  roku 1944 vyrostla v Meziměstí z nařízení německého místodržitelství nedaleko továrny pobočka pracovního tábora Gross Rossen, jehož zajatci zde byli nasazeni na válečnou výrobu. Pracovní tábor se nacházel na jihozápadním okraji města. Tábor sestával z 30 dřevěných baráků. Byli zde ubytováni francouzští civilní dělníci s rodinami z Elsaska - Lotrinska, zaměstnaní v továrně Messap. Tábor fungoval od listopadu 1943 do 5.5. 1945. V den osvobození se v táboře stále nacházelo na 1000 Francouzů, kteří byli odvezeni dvěma zvláštními vlaky do Francie. Po válce zde byli internováni Němci určeni k odsunu.

 

Jeden z dalších pracovních táborů se nacházel na jižním okraji Broumova, proti mlékárně na pravé straně silnice z Broumova do Martínkovic. Byli zde umístěni totálně nasazení mnoha národností, kteří pracovali u firmy Messap - Junghans ve Velké Vsi. Trvání tohoto tábora bylo od roku 1943 do května 1945. Průměrné osazení bylo 700 - 800 osob. Táborem prošlo 75% Francouzů, 10% Poláků, 9% Čechů, 5% Holanďanů a 1% Rusů. Zemřelo 8 - 10 Francouzů. V den osvobození se v táboře nacházelo 700 osob. 7. května 1945 byl tábor před postupující Rudou armádou rozpuštěn a dělníci se rozešli. Po válce zde byl pracovní tábor pro Němce.

Od počátku 90. let 19. století začalo pronikat na Králicko nové hospodářské odvětví - tovární textilní výroba. Králicko nabízelo tehdy modernímu továrnímu průmyslu vhodné podmínky, tzn. silniční a železniční spojení a nacházel se tu dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Základem této výroby bylo zpracování bavlny. Jako poslední ze tří továren v tomto regionu byla vybudována tkalcovna bavlny Benedikta Schrolla z roku 1909 s přibližně 300 zaměstnanci v Dolní Lipce. Továrna vznikla v objektu bývalého mlýna. Od roku 1941 zde sídlila firma Dehler na výrobu šatů a uniforem pro armádu.

Textilní produkci si za války zčásti zachoval pouze Olivětín. Jeho novým programem se stalo padákové hedvábí a opět se osvědčily dodávky vojenských uniforem, zčásti šitých z kopřivových vláken. Polovinu výrobních prostor Olivětína zabrala berlínská DeutscheTelefonwerkeundKabelindustrie s výrobou vojenských polních telefonů.





neděle 5. června 2022

Vyhlášení všeobecné pracovní povinnosti.

                                       Celkový pohled na Broumov z roku 1937.

K poklesu výroby u firmy Schroll došlo až po vypuknutí druhé světové války na podzim roku 1939. Příchod německého vojska pro broumovské Němce znamenal velké rozčarování, vojáci viděli v broumovských obchodech plno zboží, které v Německu neměli, takže je šmahem skupovali a posílali domů. Obchody se rychle prázdnily, a tím klesala spokojenost broumovských Němců. Nacistická okupace podstatně zhoršila sociální postavení dělníků. V továrnách pracovali pouze staří dělníci, kterých se netýkala branná povinnost a ženy.


Byla vyhlášena všeobecná pracovní povinnost, která se týkala všech Němců. Nedostatek pracovních sil se na Broumovsku začal projevovat zahájením války proti SSSR, v roce 1941- 42. Zajímavým momentem byla vzrůstající nespokojenost žen, kde řada z nich právě u Stalingradu ztratila své blízké, protože tam byly nasazeny divize sestavené a vycvičené ze sudetských Němců. Pokud zůstali na Broumovsku Češi, bylo jejich postavení značně složité. Do konce války neměli klid. Byli neustále vyslýcháni, museli se pravidelně hlásit na gestapu. I pak však zůstávala výroba relativně značně vysoká. Nezměnil se podstatně ani okruh vývozu. Počet zaměstnanců na měsíční plat bylo 123. a počet dělníků bylo 1.260. Jako majitelé byli přihlášeni Eduard Langer - Schroll nar. 1893 v Broumově, a JUDr. František Fischer, nar. 1890 v  Kunčičkách v  Orlických horách.. Fischer byl prokuristou u firmy Schroll a jeho spoluvlastnictví se týkalo jen nepatrného procenta. Vedení firmy Schroll zůstalo i za okupace v rukou německého majitele. Eduard Langr - Schroll nevynechal žádné příležitosti, aby svou pozici zesílil. V předvečer Prvního máje 1941 vyznamenal čestnými dary dělníky a dělnice, kteří pracovali u firmy déle než 25. let. 7 jich pracovalo 50. let, 23 zaměstnanců 40 let, 6 zaměstnanců 30. let a ostatních, kteří, pracovali přes 25 let bylo 200.

 



neděle 29. května 2022

. Důsledky nepřátelské propagandy.


V roce 1942 byl fanatismus obyvatelstva vybičován do krajnosti. Nacistická propaganda zvyšovala nenávist německého obyvatelstva zejména vůči sovětským válečným zajatcům a zavlečeným civilním dělníkům z Polska a Ukrajiny, kteří byli stále ve větším počtu nasazováni na Broumovsko.



Jako reakce na tyto poměry se uskutečnily i některé odvety, jako to bylo například v roce 1943 na nádraží v Meziměstí, kde došlo k vykolejení nákladního vlaku. Z důvodů přehození výhybky zde došlo ke značné škodě jak na vlakové soupravě, tak i na kolejovém svršku. Všichni zaměstnanci se museli shromáždit před budovou na nástupišti, kde došlo k výslechům a hledání viníků. K jakému výsledku se došlo a zda byl někdo potrestán, není známo.

Počátkem roku 1945, už nikdo o konečné porážce Německa nepochyboval. Na Broumovsku se připravovala domobrana složená z chlapců a starců k obraně Broumovska proti Rudé armádě. Aby se obyvatelstvo bránilo až do krajnosti, aby každý patník, každý příkop se stal pevností, bylo Broumovsko zaplaveno takovým množstvím hrůzostrašných příběhů o sovětské okupaci, že kapitulace Německa 8. května 1945 vyvolala v Broumově i okolních vesnicích celé série sebevražd. V dubnu 1945 se zhroutila výroba ve všech broumovských závodech. Cvičení nacistické domobrany se střídala s připravováním bílých praporů. Bezprostředně po obsazení Broumovska Rudou armádou 9. a 10. května 1945 se začali na Broumovsko vracet čeští starousedlíci, kteří na podzim roku 1938 museli Broumovsko spěšně opustit a současně přicházeli i zcela noví lidé, aby tu našli domov. Nástupem roku 1945 bylo ve znamení konečného vítězství.

V Broumově vládla mezi obyvatelstvem stísněná nálada a obavy před budoucností, protože většina obyvatelstva byla německého původu. Již třetí den po osvobození, přišla do Broumova Československá vojska a byla ubytována v klášteře, tak jako vojsko z předcházejících let. V létě 1945 se Němcům zabavovaly různé nemovitosti, které byly dány ve prospěch českého obyvatelstva. Zabaveno bylo i německé zboží firmy Schroll. Vedení závodu v Olivětíně a v Meziměstí s celkem osmi sty zaměstnanci se v srpnu 1945 ujala národní správa, která trvala až do října, kdy byl Schrollův podnik znárodněn. Spolu s druhým největším podnikem na Broumovsku, firmou Gyger v Broumově -Velké Vsi, a polickým závodem Viléma Pellyho se počátkem roku 1946 stal základem vládou nově zřízeného národního podniku Východočeské bavlnářské závody se sídlem v Náchodě.

 


Meziměstí ještě jednou, tentokrát o 25. let později z roku 1968.


Dne 20. srpna 1968 krátce před půlnocí začala vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a Německá demokratická republika) obsazovat území Československa. Jednalo se o reakci na emancipační procesy československé společnosti usilující o větší občanské svobody a ekonomické reformy.