Drozd Kvíčala

Drozda zpěvného můžeme často vidět v zahradách, kdy využívá hostinu, kterou mu přichystáme po sekání trávníku, sklízení jablek a tak podobně. Drozd je na zahradě slyšet, dává o sobě vědět především ráno a večer. 

                                         

Po zahradě běhal drozd,

měl jsem toho právě dost.

Vyfotit se však nedá,

žížaly prý stále hledá.

Zastavit se ale nedá,

dokud mu snad někdo něco nedá.

Ráno až vyjde sluníčko,

zazpívat prý přijde maličko.

 

Voda pro život.

 

Letošní rok se zatím projevuje jedním z mimořádných, kdy zažíváme velká tepla a to se projevilo i časným rozkvetením stromů, keřů a květin což se může postupně projevit i na nedostatku vody. Je to snad i jedna z předpovědí nebo proroctví Baby Vangy?: Naplňuje se její krutá věštba už teď? Koho nebo čeho se máme nejvíce bát? Baba Vanga, byla bulharská nevidomá věštkyně a morální autorita. Přestože zemřela už v roce 1996, mnozí věří, že předpověděla celou řadu událostí, ke kterým došlo až po její smrti. Zabránit úbytku vody v krajině by měla hlavně obnova rybníků, kterých na českém území bylo před sto lety třikrát více, než je v současnosti. A to jak malé, tak i střední a velké. Nevidomá bulharská věštkyně známá jako Baba Vanga měla předpovídat kde co. Od data Stalinovy smrti až po smrt princezny Diany. Budoucnost si u ní nechávali předpovídat i vůdcové světového proletariátu, v čele se soudruhem Brežněvem.

Pěnice

Strom roku 2025.

 

Známe finalisty! Který strom se stane vítězem ankety Strom roku?

O titul Strom roku České republiky 2025 se letos utká deset finalistů z různých koutů země. Odborná porota Nadace Partnerství vybrala soutěžící z celkem 88 nominací. Finálové stromy nyní čeká focení a komunitní setkání, na která bude Nadace Partnerství postupně zvát veřejnost i zástupce jednotlivých obcí.

Fotogalerie  finalistů.

„Letošní finálová desítka je opravdu pestrá. Převládají lípy a duby, ale mezi finalisty najdeme také javor, hrušeň, topol a vrbu. Výběr pokrývá téměř celou republiku – své zástupce má osm krajů. Dva finalisté reprezentují Pardubický kraj, další dva kraj Středočeský. Své zástupce mají však i kraje Jihočeský, Zlínský, Olomoucký, Jihomoravský, Ústecký a Plzeňský,“ komentuje koordinátorka ankety Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství.

Poustevník

Letošní hlasování odstartuje 21. července na www.stromroku.cz a potrvá 11 týdnů: týden za každý strom plus závěrečné superfinálové kolo pětky finalistů s nejvíce hlasy. Stromy se veřejnosti představí v krátkém videospotu, který doprovodí svým komentářem moderátor a tvář ankety Strom roku, Vladimír Kořen.

„Děkujeme všem, kteří se rozhodli nominovat do letošní ankety svůj oblíbený strom. Jsme rádi, že tradiční minerální voda Ondrášovka mohla už poněkolikáté přispět k rozšíření povědomí o soutěži Strom roku. Věříme, že jednou přijde čas, kdy se volba nejkrásnějšího stromu v Česku stane populárnější než třeba volba Miss," přeje anketě Karolína Jendřejková, brand manažerka ze společnosti Kofola, pod kterou Ondrášovka spadá.

Herbenův topol

Trojiční lípa

Kostelní dub

Seznam finalistů ankety Strom roku 2025:

Pardubický kraj                  Hápův javor

Jihočeský kraj                    Trojiční  lípa

Pardubický kraj                   Lípa na Kněžství

Zlínský kraj                         Hruška na Radovách

Olomoucký kraj                  Poustevník

Jihomoravský kraj               Herbenův topol   

Ústecký kraj                        Oldřichův dub

Středočeský kraj                 Vrba v Brdatkách

Středočeský kraj                 Zahořský dub Ochránce

Plzeňský kraj                      Kostelní dub

Vrba v Brdatkách

Harmonogram ankety:

od 11. 6. Stromojízda za finalisty: setkání s komunitami a focení stromů;

21. 7. zveřejnění kompletních příběhů, fotografií a start letního online hlasování;

29. 9.– 5. 10. super  finálové kolo ankety;

20. 10. slavnostní vyhlášení vítězů ankety v Brně.
 

Akce se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka a za podpory Státního fondu životního prostředí. Generálním partnerem je minerální voda Ondrášovka. 

Když zrají lány obilí.

 

 

Žně jsou typ sklizně, kdy se sklízí především obiloviny (pšenice, ječmen, kukuřice, žito, oves atd.). V Česku a celém mírném pásu žně probíhají v létě v období relativního sucha. Nejčastěji ke sklizni dochází od června do září. Zrno musí být dostatečně zralé (tvrdé) a suché, aby jej mohl kombajn vymlátit a aby při skladování nezplesnivělo. Po žních se zpravidla konají dožínky jako oslava jejich úspěšného ukončení. Scházívají se zde všichni, kdo se žní zúčastnili. Sklizeň obilí se řídila počasím, v nížinách nastala sklizeň dříve nežli v krajích výše položených a pamatovat musíme i na to, že každý druh obilí dozrává v jinou dobu.

Lekníny.

 

Dnes jsem se zastavil u tohoto malého rybníčku, který nabízí hezký pohled na rozkvetlé leníny. Pěstování leknínů není náročné. Musíte však znát pár fíglů. Lekníny jsou nenáročné, pokud jim dáte správné podmínky. A nic nezkazí radost víc než špatný výběr odrůdy nebo nevhodné podmínky. S trochou péče tak můžete své jezírko proměnit v oázu klidu a krásy.

Jezírko by mělo být vždycky na sluníčku, aby se voda dobře ohřívala. Lekníny také nesnášejí průtočnou vodu. Jezírko by tak mělo být stojaté, nikoli umístěné na potůčku.

 

V rybníčku jsou také rybičky.

Bulty u rybníka.

 

Při jedné z návštěv rybníka, za účelem kontroly obsazení čapího hnízda, jsem neopomněl se podívat na ojedinělý úkaz.

V intenzivně kultivovaných a především strojově obdělávaných zemědělských plochách je jen výjimečně možné setkat se s půdními nebo zemními tvary, které vznikají až delším, i mnohaletým nerušeným vývojem. Patří k nim i bulty, které se v nerušeném přírodním prostředí tvoří především na vlhkých a občas zatápěných loukách. I v případě výskytu u Šléglu vznikla skupina bultů na okraji slatinné louky na podmáčeném břehu malého toku (je výpustí a odvodem přepadu v hrázi rybníka), kam se již dlouhou řadu let nedalo zajet se strojovou technikou. Bulty se tvoří při střídavém zatápění kořenů trav, ostřic a dalších bylin, kdy při vyšší hladině vody částečně odumírají a kořeny i stonky se rozpadají. Po opadnutí vody ale rostliny vždy od kořenů vyrazí znovu. Z odumřelých částí rostlin i kořenů se pak neustálým opakováním tohoto procesu postupně vytváří a nad okolní úroveň půdy narůstá kopulovitý až homolovitý půdní a zemitý tvar, na jehož vrcholu vždy přirůstá nová vegetace, zatím co stará vegetace již splývá dolů po povrchu zemního tvaru a postupně se rovněž rozpadá.  Ukázkově vyvinutá skupina bultů je velmi hodnotným příkladem tohoto přírodního a dnes již značně vzácného zemního jevu a pro snadnou dostupnost je i lokalitou vhodnou pro seznámení s tímto fenoménem.

Krasobruslení a volná jízda.

Uvedené fotografie jsou ještě z měsíce ledna, které zapadly do zapomění, protože jsem je neměl k čemu přiřadit. Zimní období nemám moc rád, protože jednak je zima a venku se moc dlouho nevydrží. Když jsem tak chodil a hledal nějaký námět k focení, byla to zase bída, nikde nic. Po nějaké chvilce přílétlo menší hejno racků a zřejmě to byl předem domluvený sraz. Jejich formování dávalo tušit něčeho nečekaného, tak jsem zůstal a čekal na výsledek. Ten na sebe nedal dlouho čekat v podobě volných jízd v krasobruslení. Ta se konala na dosud mírně zamrzlém pivovarském rybníku. Ohlášení těchto jízd se zřejmě uskutečnilo způsobem dosud neznámým, protože se dostavilo celkem hodně účastníků. Jejich rozmístění bylo po celé ploše a nechybělo ani sledování ze vzdušného prostoru.

Začátek proběhl nutnou kontrolou o kvalitě připravené ledové plochy, aby podmínky byly stejné pro všechny účastníky a nedošlo k případnému proboření. Nebezpečná místa byla ohledána a případně označena.

Pak již nastoupil první závodník, kterému se z přicházejícího jara začaly zapalovat nohy, a bylo nutné toto urychlit, aby led nezačal pod ním roztávat.

Další ze závodníků využil všech svých zkušeností a dokonalého propracování různých prvků. Nechyběla ani ukázka dokonalého střihu úboru, a k okouzlení hodnotící komise.

Chválou hodnotící komise nešetřila, a své uznání dávala najevo celkem hlasitým pokřikováním.

Tento neprofesionální přístup poroty se ovšem nelíbil některým přihlížejícím, a proto předčasně začaly odcházet, bez čekání na vyhlášení vítěze.

 

Mis kačer.

 

Kachna divoká patří mezi nejúspěšnější druhy ptáků který byl schopen se přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna kachna domácí. Odstřel kachny divoké je povolen do 30. listopadu. Velká přehlídka těchto kačen a kačerů proběhla v uplynulých dnech u nás na rybníku Břídlo. Kačer kachny divoké je jeden z nejkrásněji zbarvených ptáků naší přírody

Tak to je on, všech kachen šampion.

Rybník Meziměstí.

Červen je tady a s ním i čas, kdy příroda naplno ožívá. Věděli byste ale, co o tomto měsíci říkaly staré pranostiky? Pranostiky vznikaly po celá staletí. Lidé si všímali přírodních jevů a počasí, které se rok co rok opakovaly. Tyto – někdy i užitečné – poznatky si předávali  právě prostřednictvím krátkých, rýmovaných mouder, jež časem zlidověla a některá známe dodnes. Rolníci a hospodáři se díky nim mohli alespoň částečně orientovat v tom, kdy co zasít a kdy budou bouřky  či sucho. Dnes už sice máme meteorology a předpovědi počasí, pranostiky si však své kouzlo zachovali. Toto se projevuje nejen na zahrádkách, ale i přibývajícím počtem ptactva. Vydal jsem se k jednomu rybníku v Meziměstí. Uprostřed je malý ostrůvek, který je přirozeným sídlištěm zatím jen divokých kačen.