Vedle pivovaru stojí barokní
kaple Bolestné Matky Boží. Kolem kapličky a pivovaru v Olivětíně vede silnice
do Benešova, (Strassenau ) a na Janovičky (Johannesberg). Na místě dnešní kaple
stávala od roku 1601 její dřevěná předchůdkyně. Zděná kaple byla vystavěna
přesně o 100 let později. Podle pověsti žily v lesích mezi Benešovem a
Heřmánkovicemi, drobné bytosti. Byly to staré, převážně ošklivé malé divoženky
s plochýma nohama, jejich řeč byla jen nesrozumitelné kňourání. Mužíci s šedým
obličejem, kteří se oblékali do kůry a lišejníků, žili zase na zalesněném
hřbetu táhnoucím se podél Stěnavy nad Olivětínem. Bydleli prý pod kořeny
pařezů.
Koncem května 1925 uzavřely
Schrollovy závody dohodu se Spojenými barevnami Broumov o podmínkách, za nichž
bude upravováno Schrollovské zboží. Zdá se, že úpravna v Olivětíně nestačila
vývozním požadavkům a proto musely být tkaniny upravovány v jiném závodě. V
roce 1927 bylo v Olivětíně v provozu 2,500 tkalcovských stavů, v továrnách
pracovalo 95 úředníků a zřízenců a 2.658 dělníků. Objednávky na rok 1928 byly
tak výhodné, že ředitelská rada uvažovala o dalším zvýšení výroby. V Olivětíně
bylo instalováno 88 plně automatizovaných stavů, což umožnilo zvýšit výrobu o
15%. Ještě celý rok 1928 stoupal odbyt Schrollových výrobků na všech
zahraničních trzích. Změnu přinesl až "černý pátek" na newyorské
burze 4. října 1929. Za tímto krachem následovaly další otřesy prakticky na
všech burzách světa, které postihovaly zejména textilní průmysl. Kupodivu se i
tato krize zprvu u firmy Schroll zastavila. Ještě v létě 1929 stoupala poptávka
po Schrollových výrobcích, takže výroba v Olivětíně měla být ještě více
vystupňována. Ředitelská rada počítala s přínosem oněch 88 plně
automatizovaných stavů. Od listopadu 1929 se poprvé od světové války měla také
u firmy Schroll omezit výroba. Krach na newyorské burze urychlil propuknutí
krize.
Zajímavé povídání. Hezky se mi to četlo. O těch divoženkách a mužících - to je velice zajímavé. Každý kout má nějaké takové zajímavosti, jako v našem kraji jsem se dočetla o skřítcích zvaných Kverxové, kteří prý jsou v lesích právě v tomto koutě od Frýdlantska přes Žitavu až po Dolní Poustevnu. Je to také zajímavá pověst. Tolik bylo v naší zemi kvalitních textilních továren. Všechno zrušeno. Je to smutné. Přeji Krásné dny hlavně ve zdraví a těším se na další zajímavý článek.
OdpovědětVymazatJarko, bylo by zajímavé dočíst se o všech bájích a pověstech ze všech krajů. Továrna, o které se tady píše stále je v provozu, a jsou to úryvky o jejím vývoji. Zdravím a přeji hezké dny.
VymazatJá ten kraj samozřejmě neznám, ale o našem textilním průmyslu a tradicích něco vím. Zajímá mě to a ta hospodářská krize byla světová, jak známo, takže ovlivnila vlastně všechny druhy průmyslu. Lidé od nás pak odcházeli za prací do Ameriky, znám i jeden konkrétní případ z naší rodiny. Takový boj o přežití.
OdpovědětVymazatDíky a také se těším na další zajímavé články. ☺
Krize se promítla do všech oblastí, někde víc, někde míň. Ani Amerika od toho nebyla ušetřena, i když tam odcházelo hodně lidí za lepší budoucnosti.
VymazatVždy mě překvapuje, že krach na burze v New Yorku mohl mít už tehdy tak celosvětový dopad. Dnes, když je vše propojeno online, se to dá pochopit.
OdpovědětVymazatKrach na newyorské burze předznamenal Velkou hospodářskou krizi. Následující pokles akcií byl ukončen až roku 1932, kdy kurz dosáhl minima a nastal vzestup.
OdpovědětVymazat