Nepál: Cesta za hranice všedních dnů.

Tento článek včetně fotografií uvádím na základě souhlasu mého vnuka, který tuto cestu absolvoval se svou přítelkyní a její sestrou po dobu 1. měsíce. Následující fotografie jsou pouze nepatrný zlomek toho, co mají zdokumentované.

Nepál není jen tečka na mapě mezi Indií a Čínou. Je to místo, kde se zastavuje čas a kde se hranice mezi nebem a zemí zdá být tenčí než jinde na světě. Pokud hledáte únik z kolotoče e-mailů, termínů a městského hluku, „střecha světa“ vám nabídne restart, který zasáhne všechny smysly.

Většina cestovatelů míří do Nepálu za jediným cílem: Himaláje. Ať už zvolíte legendární trek do základního tábora Mount Everestu, okruh kolem Annapurny nebo méně známé trasy v oblasti Manáslu, zážitek je to jedinečný.

Vše, co potřebujete, si nesete v batohu. Najednou zjistíte, jak málo věcí stačí ke štěstí.

Nepál vás donutí přemýšlet. Všudy přítomné modlitební praporky třepotající se ve větru roznášejí mantry do světa a vy se neubráníte pocitu určité pokory.

Návštěva rodiště Buddhy, nebo pozorování hinduistických rituálů  v některém chrámu, vám ukáží jiný pohled na život a smrt, než na jaký jsme v Evropě zvyklí.

Nad hranicí lesa zbývá jen zvuk vašeho dechu a křupání sněhu.

Svět se mění a modernizace pomalu sahá i do odlehlých himalájských údolí. Přesto si Nepál uchovává svou syrovost a autenticitu. Je to země, kam odjíždíte jako turisté a odkud se vracíte jako poutníci.

Stačí usednout k šálku čaje,a pozorovat ranní rituály místních, abyste pochopili, že tady se nikam nespěchá.

Večery v (horských chatách) u kamen s talířem (čočková směs s rýží) tvoří ta nejlepší přátelství.

Cesta za hranice všedních dnů v Nepálu nekončí u razítka v pasu – ta cesta totiž vede hlavně do vašeho nitra. 

Pro větší zobrazení stačí kliknout na některý z obrázků.

Děkuji předem za všechny vložené komentáře.