Den otevřených dveří v areálu VEBA Olivětín 2017.

                         Článek jsem vytáhl z archivu, kde byl uložen pro příležitostné zveřejnění.

V roce 1846 přijal Benedikt Schroll své dva syny Augusta a Josefa za společníky a nechal zaregistrovat firmu Benedikt Schroll a synové. V té době už měla firma své faktorie na celé řadě míst na Broumovsku i v širším okolí. Výrobní princip rozptýlené výroby domácích tkalců už však začínal být přežitý, a tak se začal rodit plán tkalcovské výroby ve vlastní továrně. V květnu roku 1856 Benedikt Schroll požádal Okresní úřad v Broumově o povolení výstavby mechanické tkalcovny v Olivětíně. V červenci roku 1857 vydaly úřady povolení k instalaci prvního parního stroje, který rozběhl prvních 110 stavů a šlichtovací stroje anglické výroby. Tento rok tak odstartoval textilní průmyslovou tradici na Broumovsku. V areálu olivětínského závodu si pak mohli všichni návštěvníci prohlédnout nejvyspělejší textilní technologie, na kterých dnes a. s. VEBA vyrábí své špičkové produkty směřující jak na tuzemské, tak na zahraniční trhy – zejména do zemí západní a centrální Afriky. Prohlídky přípravny, tkalcovny a úpravny byly doplněny o další doprovodný program, o který se postaral taneční obor Základní umělecké školy Broumov. Článek bude s ohledem na větší množství fotografií rozdělen na dvě části.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       

Pracovní řád fi. Benedikt Schroll, syn.

V roce 1906. byl vyhlášen nový pracovní řád pro Olivětín a Meziměstí. Tak například dělníci museli odevzdávat dýmky a kuřivo i zápalky při vstupu do objektu ve vrátnici, kde pro to byla určena zvláštní skříň. Nový pracovní řád poznamenával, že ačkoli je zákonem stanovena 11. hodinová pracovní doba, pracuje se v Olivětíně a Meziměstí jen 10. hod. denně. Pracovní řád stanovil, že čistá mzda se bude vyplácet čtrnáctidenně a z výplaty se mohlo srážet pouze na příspěvky pro nemocenskou pokladnu, případně pokuty a splátky půjček či náhrada za způsobenou škodu. Všichni dělníci jsou povinni být členy nemocenského pojištění. To svědčilo o dobré organizaci práce.

V roce 1907 byla vlastním nákladem provedena regulace Olivětínského potoka a současně byl celý objekt továrny v Olivětíně osvětlován vlastní elektřinou.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení    

 

Krnov. Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně je barokní poutní kostel na Předním Cvilínském kopci na jihovýchodě města Krnova. Byl postaven v letech 1722–1728 staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými. Kostel je – s několika přerušeními – ve správě Řádu menších bratří konventuálů (minoritů). 

Od 3. května 1958 je kostel zapsanou nemovitou památkou České republiky a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky. V roce 1786 byl kostel uzavřen a nařízením císaře Josefa II. určen ke zboření. Byl ale vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany – A. Philiebem, H. Schmidtem, C. Queskerem a M. Weissem za 406 zlatých. Protože podle císařského výnosu nesměli kostel nadále spravovat minorité, přešel do vlastnictví města Krnova a byl spravován diecézními kněžími. V okolí vrchu Cvilína poté vznikla kolonie domů zvaná Mariánské Pole a kostel znovuotevřený v roce 1795 měl sloužit pro její obyvatele. Začátkem 19. století byly kolem kostela postaveny zděné kaple Křížové cesty.

Cvilínská rozhledna se nachází na stejnojmenném kopci, nad městem Krnovem. Na Cvilíně, který má dva vrcholy jsou ještě další dvě zajímavé turistické atrakce, které jistě stojí za zhlédnutí. Rozhledna je kamenná romantická stavba zakončena vyhlídkou s cimbuřím, vysoká 26 metrů. Kamenná rozhledna, která se tyčí nad městem ve výšce 436 m. n. m. je zdaleka vidět. Stojí na stejnojmenném kopci - Cvilín. Umožňuje překrásný výhled do kraje. Temeno Předního Cvilínského kopce, poblíž rozhledny, zdobí monumentální stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie, na vzdálenějším Zadním Cvilínském kopci se nalézají zříceniny hradu Cvilína. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu Ježník.

                 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       

Předvánoční období u firmy Benedikta Schrolla.

Koncem roku 1916 obdrželi všichni dělníci Schrollových závodů vánoční příspěvek 20. K. dvojnásobek částky jaký obdrželi v roce 1915. Pro srovnání rok 1916 - 1. kg stál: hovězí maso 8.80, vepřové sádlo 20, máslo 16, rýže 16, brambory 018, 1. pár obuvi 80, pánský oděv střední 200 K. Po překlenutí složitého období 1. světové války se poměry na Broumovsku koncem roku 1918 poměrně rychle konsolidovaly, oproti politické situaci, která byla ovlivněna názory příznivců bývalé monarchie a těmi, kteří věřili, že nový československý stát má být státem demokratickým sociálně spravedlivým. Stoupenci tohoto směru se sami označovali jako sociálně demokratická levice a pod touto hlavičkou vystupovali i ve volbách. Mezi textilním dělnictvem se šířilo hnutí za uzavírání kolektivních smluv a stanovení tzv. minimálních mezd. Začátkem prosince 1918 zasedala poprvé ředitelská rada Schrollových závodů a na programu byla výlučně otázka podpory nezaměstnaných v celé oblasti. Majitelky závodů upozorňovaly, že nový československý stát nebude mít patrně okamžitě dostatek prostředků a doporučovaly, aby závod uvolnil pro tyto účely až 80% veškerých prostředků, které má k dispozici. Počátek roku 1919 proběhl ve Schrollových závodech ve snaze o obnovení výroby a zástupci firmy v Praze se podařilo získat příděl uhlí od ministerstva práce. Mladý šéf Schrollových závodů Eduard Langer Schroll navázal z pověření ředitelské rady samostatné styky se zahraničními firmami.

                     Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       

Mírové náměstí v Broumově opět plné květin.

 

Lilie je velmi oblíbená květina, která se čím dál častěji objevuje na našich zahradách, ale i v květináčích. Její symbolika a význam je znám už minimálně 3 600 let. V křesťanství lilie symbolizuje dívčí nevinnost, zato v Egyptě, Řecku a Římě je zcela opačně symbolem plodnosti, naděje a budoucnosti. Jejích významů ale najdeme mnohem více. Není ale významná jen díky své symbolice, ale i využití, kdy byly některé její druhy v asijských kulturách ceněné pro své léčivé účinky. Zde ani Evropa nezůstala pozadu a do počátku 19. století sloužila k léčení chorob. Patří mezi okrasné rostliny, kdy se prodá mnoho různých druhů od exotických až po ty nám známější. Lilie lze zanechat v záhonu po celou dobu vegetace a není nutné je přesazovat. Je u nich důležitá kvalitní půda a dostatek slunečního svitu. Statečně porostou i v polostínu. Cibulky lze sázet ještě během září a října do humózní a propustné půdy.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení