pondělí 19. července 2021

Den otevřených dveří v areálu VEBA Olivětín 2017.



                         Článek jsem vytáhl z archivu, kde byl uložen pro příležitostné zveřejnění.

V roce 1846 přijal Benedikt Schroll své dva syny Augusta a Josefa za společníky a nechal zaregistrovat firmu Benedikt Schroll a synové. V té době už měla firma své faktorie na celé řadě míst na Broumovsku i v širším okolí. Výrobní princip rozptýlené výroby domácích tkalců už však začínal být přežitý, a tak se začal rodit plán tkalcovské výroby ve vlastní továrně. V květnu roku 1856 Benedikt Schroll požádal Okresní úřad v Broumově o povolení výstavby mechanické tkalcovny v Olivětíně. V červenci roku 1857 vydaly úřady povolení k instalaci prvního parního stroje, který rozběhl prvních 110 stavů a šlichtovací stroje anglické výroby. Tento rok tak odstartoval textilní průmyslovou tradici na Broumovsku. V areálu olivětínského závodu si pak mohli všichni návštěvníci prohlédnout nejvyspělejší textilní technologie, na kterých dnes a. s. VEBA vyrábí své špičkové produkty směřující jak na tuzemské, tak na zahraniční trhy – zejména do zemí západní a centrální Afriky. Prohlídky přípravny, tkalcovny a úpravny byly doplněny o další doprovodný program, o který se postaral taneční obor Základní umělecké školy Broumov. Článek bude s ohledem na větší množství fotografií rozdělen na dvě části.




























 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       








6 komentářů:

  1. Veba - známá firma. Určitě od ní mám něco doma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě něco doma Jirko z Veby máš, je to známá firma.

      Vymazat
  2. Krásné nahlédnutí a pro mě i vzpomínky na časy, kdy se z Bytexů ozývaly nárazy tkalcovských stavů. Dnes je hlavně budova zbouraná. místo jiných jsou sklady nebo zůstaly po privatizaci zcela opuštěné a chátrají. Dělaly se tu hlavně deky a nádherné nábytkové látky, ve Vratislavicích koberce. Tady byla i výroba příze a barevna a tak se často poznalo na Mandavě jakou barvou se zrovna barvilo... Škoda těch fabrik tady. Lidi přišli o práci, která tu žalostně chybí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sever byl Jarko znám jako textilní průmysl. Co z toho ještě zbývá asi už moc není.

      Vymazat
  3. Připomíná mi to mou rubriku na blogu "Příběhy slavných značek". Někdy je to smutné čtení.

    OdpovědětVymazat
  4. Mirku, zdravím z prázdnin... odpočívám.... Jo, doba jde dál, tak to vidím i u nás.
    Měj pohodové letní dny. 😀

    OdpovědětVymazat