neděle 11. července 2021

Předvánoční období u firmy Benedikta Schrolla.


Koncem roku 1916 obdrželi všichni dělníci Schrollových závodů vánoční příspěvek 20. K. dvojnásobek částky jaký obdrželi v roce 1915. Pro srovnání rok 1916 - 1. kg stál: hovězí maso 8.80, vepřové sádlo 20, máslo 16, rýže 16, brambory 018, 1. pár obuvi 80, pánský oděv střední 200 K. Po překlenutí složitého období 1. světové války se poměry na Broumovsku koncem roku 1918 poměrně rychle konsolidovaly, oproti politické situaci, která byla ovlivněna názory příznivců bývalé monarchie a těmi, kteří věřili, že nový československý stát má být státem demokratickým sociálně spravedlivým. Stoupenci tohoto směru se sami označovali jako sociálně demokratická levice a pod touto hlavičkou vystupovali i ve volbách. Mezi textilním dělnictvem se šířilo hnutí za uzavírání kolektivních smluv a stanovení tzv. minimálních mezd. Začátkem prosince 1918 zasedala poprvé ředitelská rada Schrollových závodů a na programu byla výlučně otázka podpory nezaměstnaných v celé oblasti. Majitelky závodů upozorňovaly, že nový československý stát nebude mít patrně okamžitě dostatek prostředků a doporučovaly, aby závod uvolnil pro tyto účely až 80% veškerých prostředků, které má k dispozici. Počátek roku 1919 proběhl ve Schrollových závodech ve snaze o obnovení výroby a zástupci firmy v Praze se podařilo získat příděl uhlí od ministerstva práce. Mladý šéf Schrollových závodů Eduard Langer Schroll navázal z pověření ředitelské rady samostatné styky se zahraničními firmami.

                     Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       


2 komentáře:

  1. Během 1. světové války byl v monarchii, kam jsme patřili, nedostatek potravin, protože byla snaha zásobovat potravinami a šatstvem (uniformy) bojující armády na frontách. Není divu, že po skončení války a vzniku nové republiky byly snahy textilního dělnictva o zlepšení podmínek.

    OdpovědětVymazat
  2. Také zdejší Schrollova fabrika se podílela výrobou uniforem pro vojáky a pokrývkami na koně. Bylo k tomu využíváno kopřiv, ze kterých se vyrábělo vlákno. Každý občan dostal určitý počet lístků na potraviny na jeden měsíc. Lístky se vztahovaly hlavně na chleba, cukr, uhlí aj. Většina surovin však šla na fronty pro vojáky. Jedinou možnosti jak získat suroviny byl černý trh. Tam však bylo vše neuvěřitelně drahé.

    OdpovědětVymazat