Dobová fotografie závodu, v pozadí vlevo s komínem je bývalá cihelna, která tam již nestojí a místo ní jsou garáže a zahrádky.
Nejvážnější důsledky přinesla krize pro československý
textilní průmysl, který byl nejdůležitějším průmyslovým odvětvím lehkého
průmyslu vůbec, podílel se nejvíce na zahraničním obchodu a zaměstnával
největší počet dělnictva. V říjnu 1930 se shromáždily vedoucí osobnosti firmy
Schroll v Meziměstí, aby projednaly hospodářskou situaci. Poprvé se sešla tato
skupina bez účasti obou žen, které dlouhá léta stály úspěšně v čele závodů.
Schůzi předsedal Eduard Langr-Schroll. Současně byly propracovány hospodářské
důsledky zastavení výroby. V Olivětíně došlo ke značnému omezení výroby. Z
1.469 dělníků bylo zaměstnáno jen 147. V únoru 1931 se situace poněkud zlepšila
v Olivětíně, kde bylo zaměstnáno plně 370 dělníků a nepravidelně 958 dělníků.
Obdobně probíhala krize u Schrolla po celý rok 1931. Většina kapitalistických
zemí dosáhla krize vrcholu v letech 1932 - 1933. V Československu mimořádně
zaostával textilní průmysl, což bylo způsobeno tím, že se československé
textilní výrobky nepodařilo uplatnit na zahraničních trzích, o které průmysl
přišel za hospodářské krize. Ačkoliv i v těchto letech se výroba a vývoz
Schrollova zboží nezastavil, bylo provedeno velmi podrobné zhodnocení výroby, a
to jak v přádelně v Meziměstí, tak i v Olivětínské tkalcovně. Až do poloviny
roku 1934 nedošlo u firmy Schroll ke změně výroby ani v množství, ani v
technice. Teprve v druhé polovině bylo rozhodnuto, že dosavadní organizace
výroby bude změněna. Další výroba měla být prováděna pouze na těch strojích,
které slibovaly nejlepší hospodářský efekt. To si ale vyžadovalo zaškolení
nových pracovních sil pro práci na těchto strojích.