Omezování výroby u Schrollů v důsledku krize.

 

Dobová fotografie závodu, v pozadí vlevo s komínem je bývalá cihelna, která tam již nestojí a místo ní jsou garáže a zahrádky.

 

Nejvážnější důsledky přinesla krize pro československý textilní průmysl, který byl nejdůležitějším průmyslovým odvětvím lehkého průmyslu vůbec, podílel se nejvíce na zahraničním obchodu a zaměstnával největší počet dělnictva. V říjnu 1930 se shromáždily vedoucí osobnosti firmy Schroll v Meziměstí, aby projednaly hospodářskou situaci. Poprvé se sešla tato skupina bez účasti obou žen, které dlouhá léta stály úspěšně v čele závodů. Schůzi předsedal Eduard Langr-Schroll. Současně byly propracovány hospodářské důsledky zastavení výroby. V Olivětíně došlo ke značnému omezení výroby. Z 1.469 dělníků bylo zaměstnáno jen 147. V únoru 1931 se situace poněkud zlepšila v Olivětíně, kde bylo zaměstnáno plně 370 dělníků a nepravidelně 958 dělníků. Obdobně probíhala krize u Schrolla po celý rok 1931. Většina kapitalistických zemí dosáhla krize vrcholu v letech 1932 - 1933. V Československu mimořádně zaostával textilní průmysl, což bylo způsobeno tím, že se československé textilní výrobky nepodařilo uplatnit na zahraničních trzích, o které průmysl přišel za hospodářské krize. Ačkoliv i v těchto letech se výroba a vývoz Schrollova zboží nezastavil, bylo provedeno velmi podrobné zhodnocení výroby, a to jak v přádelně v Meziměstí, tak i v Olivětínské tkalcovně. Až do poloviny roku 1934 nedošlo u firmy Schroll ke změně výroby ani v množství, ani v technice. Teprve v druhé polovině bylo rozhodnuto, že dosavadní organizace výroby bude změněna. Další výroba měla být prováděna pouze na těch strojích, které slibovaly nejlepší hospodářský efekt. To si ale vyžadovalo zaškolení nových pracovních sil pro práci na těchto strojích.