Kachny na řece.

Kachna divoká nejznámější a stále ještě nejběžnější plovavá kachna. Typické je pro ni lesklé modré zrcátko lemované po stranách bílými proužky. Samec má ve svatebním šatě kovově zelenou hlavu, bílý obojek kolem krku, kaštanově hnědou hruď a černá, srpovitě stočená střední ocasní pera. V prostém šatě je podobně jako samice hnědý, nevýrazně skvrněný. Kachna divoká je obyvatelem stojatých i tekoucích vod. Potrava rostlinná (části rostlin) i živočišná (zejména drobní bezobratlí); získává ji mimo jiné při „panáčkování“, kdy ponoří hlavu, krk a hruď, zatímco zadní část těla a ocas zvedne nebo ji sbírá s ponořenou hlavou a krkem. Hnízdí zpravidla na zemi, ale i v různých polodutinách.  Hnízdění začíná již v březnu (odtud i jméno „březňačka“), kdy samice snáší 5 až 13 vajec. Na snůšce sedí a o mláďata, která vzápětí po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje jen samice.

  Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

U rybníků.

Tady jsou sice dva rybníky, ale procházet se kolem nedá. Jeden malý, zvaný Břídlo kde se každým rokem provádí výlov ryb, ale je bahnitý a obejít se moc nedá, jen kousek tam a zase zpátky, Druhý, zvaný Telecí ale kolem se taky jít nedá, je to zarostlé.

                                                                         Zlatobýl

Kakost luční.

Slivoň mirabelka, špendlík, tentokrát červené.

Rákos obecný

Hloh

U druhého rybníka jsem zastihl volavku popelavou ve společnosti kachen.

     Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Babí léto.

Babí léto se průměrně vyskytuje v období od 21. září do 2. října. Proto je někdy v Česku nazýváno létem svatého Václava (svátek 28. září). Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí je v jednotlivých letech velice rozdílná.

    

Mahónie je nenáročný mrazuvzdorný keř. Lze jej pěstovat na slunci, ve stínu i polostínu. Semínka můžeme vysévat celoročně, ideální je ale výsev na jaře. 

Jedovatá kráska.  Některé druhy škumpy jsou prudce jedovaté, jiné vyvolávají alergické reakce. Proto se pěstují pouze v botanických zahradách, kde je u nich přiložena výstražná cedule „Nedotýkat se!“. Jde zejména o východoasijskou škumpu  na níž lidský organismus reaguje jako na bojovou látku yperit. Dalším nebezpečným druhem je severoamerická škumpa laková, na kterou stačí sáhnout a způsobíte si vyrážky a někdy i těžko hojitelné rány

                        Špendlíky, občas bývají zaměňovány za mirabelky, ale ani mirabelka to není.

                                 Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

   

V Ostravici sídlí Ráj dřevěných soch.

Na první pohled každý hned pozná, že vášní místního řezbáře je myslivost. Biskupskou zahradu zdobí detailně a realisticky vyvedené sochy zvířat, která můžete potkat při procházce zdejšími lesy. Od srnek, přes jeleny, daňky, lišky, tetřevy až třeba po vzácné medvědy.

                               Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.