Nádraží Heřmánkovice,
Olivětín z roku 1904 - výřez z pohlednice.
Právě k tomuto nádraží a využití
jeho okolí bych chtěl uvést jednu zmínku, a to o několik desítek let později od
uvedeného data. Sice uvedené roky nebudou tak přesné, ale na skutečnosti to
nebude mít podstatný vliv. Kolem roku 1950 byl u toho nádraží zřízen
manipulační sklad dřeva, a to bylo připravováno pro papírenský průmysl. Pro
těžbu dřeva k tomuto účelu bylo vybíráno vhodné vlákninové dříví, jako je smrk,
borovice, osika. Dřevo bylo pokráceno na 1 m. délky a ručně pořízem zbaveno
kůry. Odtud pak bylo odváženo převážně do Krkonošských papíren. Rozvoj
papírenství byl ovlivněn nejen vynálezem papírenského stroje, ale také rozvojem
chemie, který umožnil výrobu papíru z celulózy získané ze dřeva. Další fáze pak
již byly prováděny přímo ve výrobně papíru, kde se seká na štěpy. Potom dochází
k vaření, praní, třídění, bělení, sušení. Prvovýroba je na následujících
fotografiích a chodila sem pracovat řada místních občanů.
Budova současného nádraží se
mnoho nezměnila, pouze jsou odstraněny dřevěné stavby a v celém prostoru jsou
vzrostlé stromy.
Krásný kraj a nejen pro bohatství skalních měst.
OdpovědětVymazatLoni jsme byli 4 dny v Broumově a ubytování jsme měli v horní části města v hotelu Praha, ale vzpomínám si, že nádraží bylo dole a že jsme po silnici projížděli přes Olivětín a ze silnice byl velmi pěkný výhled na impozantní broumovský klášter.
Připomíná mně to trochu Bučovice, kde s vlakovým nádražím sousedí dřevopila a vždy tam byly k vidění podobné hromady dříví.
Předpokládám, že se také uskutečnila návštěva kláštera. Jde o mimořádné prohlídky prostor, které jsou jinak veřejnosti běžně nepřístupné. Speciální prohlídky národní kulturní památky broumovského kláštera poskytnou veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do míst, která jsou jinak před návštěvnickými zraky skryta. Součástí prohlídek Klášterem od sklepa po půdu je nejen historická část kláštera, zahrnující knihovnu, kostel a refektář se vzácnou historickou kopií Turínského plátna, ale také členité sklepní prostory, nově opravené Opatské sály s freskovou výzdobou, ubytování v mnišských celách klášterního Domu hostů či rozsáhlé půdní prostory.
VymazatNa prohlídce kláštera jsme také byli a hned první den po příjezdu, ale ta byla standardní a důraz byl na kostel a knihovnu s kopií části Ďáblovy kroniky.
VymazatMirku, z fotek a článku na mně dýchly vzpomínky na návštěvu papírny v Bělé pod Bezdězem. Nevím, zda tam ještě je. Bylo hodně zajímavé vidět výrobu papíru, kdy na začátku bylo dřevo a na samém konci veliké role papíru.
OdpovědětVymazatTo musel být skutečný zážitek vidět na vlastní oči, jak se přetváří dřevo v papír.
VymazatMirku, to je hezký článek doplněny mi fotografiemi. Ta místa u vás neznám a už se tam asi těžko podíváme a tak se ráda s vaším krásným krajem seznámím na tvém blogu. Hezké dny ve zdraví přeji
OdpovědětVymazatFotografie jsou dnes už dobové, ale o to vzácnější pro vzpomínku jak to tadyy vypadalo. Díky Jarko za návštěvu blogu, který byl delší dobu opomíjen.
VymazatJá znám z prohlídky papírnu ve Velkých Losinách a je velice zajímavé se s procesem výroby seznámit.
OdpovědětVymazatStaré fotky jsou pěkné, připomínají mi film Plavecký mariáš, na který rád koukám, protože v dnešní době ho soudit jako propagandu už je asi zbytečné.
Mám rád tyhle dobové fotografie, protože připomínají dobu, kterou pmatuje ještě část té starší generace.
VymazatVáš kraj je od nás vzdálený, takže to tam neznám, ale vy zase máte stejně daleko sem k nám. Zaujalo mě to zpracování dřeva i podle těch fotek, a Krkonošské papírny stále "vzkvétají"? Musím se mrknout, jestli to nedopadlo podobně jako mnoho našich továren.
OdpovědětVymazatVzájemná vzdálenost je sice poměrne velká, ale nic na tom se nemění, aby se některé poznatky nedozhvěděl z blogu. KRPA je jednou z největších papírenských skupin v České republice a rozsahem produkce jednou z nejvýznamnějších společností ve střední a východní Evropě. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, která se výrobou papíru zabývá více než 170 let.
Vymazat