Všude žijí lidé : Mařenice a okolí, Hamerský potok pod přehradou na Naději.

Hamerský potok, který pokračuje od přehrady na Naději k Hamru a dále k domu pečovatelské služby v Antonínově údolí, skrývá řadu hezkých zákoutí a celou touto trasou protéká lesem. V minulosti zaujímal významné místo pro pohon několika provozoven, které byly na jeho toku postaveny. V prvé řadě to byl hamr, pila, mlýn a v Antonínově údolí textilka, kde byl do nedávné doby zřízen dům s pečovatelskou službou pro mentálně postižené ženy. Jelikož všechny tyto provozy využívaly pro svůj pohon vodu z tohoto potoka, byly na jeho toku budovány vodní náhony, kterými se přiváděla voda do uvedených provozů. Náhony byly budovány ručně a celá trasa je značena turistickými značkami, a že cesta podél Hamerského potoka má své kouzlo, z části ukazují i přiložené fotografie. Mlýnský náhon v Naději u Cvikova, se stal novou kulturní památkou. Soustava koryt z 18. století je podle památkářů velmi zachovalá, což se jen tak nevidí. Místní občanské sdružení chce v údolí Hamerského potoka vybudovat i naučnou stezku. Vše na první pohled vypadá jako obyčejná skalní stěna. Pokud ale přijdete blíž, zjistíte, že 80 metrů dlouhou chodbu nevymlela voda, že ji zhruba před třemi sty lety vytesali lidé. Jedná se totiž o náhon, který sváděl vodu do mlýna a na pilu. Je to ukázka toho, jak naši předci dokázali využít přírodu tak, aby ji neškodili. Jde vlastně o celou soustavu vodních děl, kdy jedno vodní dílo končilo ústím náhonu zpět do potoka a hned o pár metrů níž začínalo další vodní dílo jezem a stavidly. Četnost vodních děl zde byla veliká. Voda tekla štolou, poháněla turbíny, které otáčely katrem a řezaly dříví na pile nebo poháněly mlýn či nejvýše postavený hamr. Ze složitého vodního díla se dochovala jen koryta, dřevěná stavidla vzala za své a po pěti budovách zbyly jen základy. Přesto jde podle památkářů o jednu z nejzachovalejších památek svého druhu. Toto vodní dílo bylo zapsáno do seznamu kulturních památek i z toho důvodu, že je zachovalé.