Masopust na hradě.

 

Slezskoostravský hrad stojí na mírném návrší nad soutokem Ostravice a Lučiny v jižní části Slezské Ostravy. Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století a v 16. století byla přistavěna vstupní brána s věží, která se dochovala do dnešních dnů. Původní budova hradu byla třípatrová. V prostorách hradu jsou také přístupné stále expozice: Čertí škola, Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu, Muzeum záhad, Mauzoleum Xavera Yáchyma Zahozence, historie útrpného práva, Expozice Hračky Vašeho dětství, expozice Cesty za kořením v hradní věži, Zbrojnice, Kovárna, Dřevořezby, Obřadní síň, Hradní betlém. Poslední akcí, která ovládla hrad, bylo masopustní veselí!. Byla to ukázka lidových zvyků, rej masopustních masek, lidové písničky a spousta dobrého jídla. Masopustní období bylo v minulosti svátkem obžerství, konaly se zabijačky, hostiny a tancovačky.

Foto : Šárka K.

   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Ruprechtický Špičák.

 

V posledním článku jsem ukazoval zasněžený Ruprechtický Špičák a dnes se vrátím do těch samých míst v letním období. Celou trasu jsem absolvoval na kole, protože v posledních dnech byla obloha stále bez mráčků a návštěva Ruprechtického Špičáku byla příslibem dobré viditelnosti na všechna okolní pohoří. O vybudování dřevěné vyhlídkové věže na tomto místě již od roku 1999 usilovala Lesní správa Broumov. Hlavním problémem se však staly chybějící finance. Urychlení realizace této myšlenky nastalo, když společnost Český Mobil projevila zájem vybudovat zde svůj vysílač. A tak na Špičáku začala od listopadu 2000 vyrůstat kovová konstrukce s anténami vysoká necelých 30 metrů a přístupná zároveň jako rozhledna. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo 1. září 2002. Novou rozhlednou se tak od roku 2002 může pyšnit nejvyšší hora náchodského okresu, a Javořích hor - Ruprechtický Špičák (880 m) tyčící se nedaleko česko-polských hranic. Je nejvyšší horou české části Javořích hor, která leží v CHKO Broumovsko jen několik desítek metrů od hranic s Polskem. Jedná se o železnou rozhlednu (vysílač mobilního operátora). Období výstavby: listopad 2000 - léto 2001 oficiální zpřístupnění: 1. září 2002. Celková výška: 30m .výška vyhlídkové plošiny: 22m. počet schodů: 100. Rozhledna je celoročně přístupná. V průběhu dalších let byly lesy na vrcholu Ruprechtického Špičáku z velké části pokáceny, takže výhled do kraje se dnes nabízí i z přístupové cesty pod rozhlednou.

Taková zatím pohodlná cesta se nabízí od odstavného parkoviště.

Výchozí body pro výstup na Ruprechtický Špičák: Meziměstí, Vižňov, Ruprechtice, Janovičky. Na Ruprechtický Špičák vede modrá TZ z Meziměstí (8km) nebo žlutá TZ z Ruprechtic (obě trasy jsou zakončeny prudkými výstupy). Kdo přijede automobilem, může zanechat vůz na konci Ruprechtic, kde je vybudována odstavná plocha a pokračovat právě po žluté TZ na vrchol (cca 2km. tato vzdálenost je pouze orientační). Fotografie je pořízena na konci obce Ruprechtice.

Nebyl jsem sám, kdo se plazil stejným směrem.

U tohoto odpočívadla a rozcestníků končí první část cesty pro výstup k rozhledně.

Pokračuje se prostřední cestou po žluté a tady začíná ta složitější část výstupu.

V těchto místech se konečně nabídl první pohled na cíl tohoto krkolomného výstupu.

Heuréka! "našel jsem to".

Hranice s hraničním kamenem PL

     Polsko

Z Ruprechtického Špičáku pokračuje hřebenová, modře značená TZ do Janoviček (11 km), odtud dále volným sestupem až do Broumova.

Janovičky u Broumova, kde se konají závody psích spřežení.

Poslední pohled od rozhledny, a protože na obloze už putoval měsíc, byl čas k návratu.

   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Les pod sněhem.

Kdo se rád toulá zasněženou krajinou, stačí nazout teplé boty, na ruce hřejivé rukavice a můžeme společně vyrazit a pokochat se místním zasněženým lesem. Taková dopolední procházka, kdy bylo -7° se dá přirovnat ke známé pohádce o moci kouzelné berly mrazilky.

 

Závěrem fotografie s pohledem na nedaleký Ruprechtický Špičák.

                    

   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Srnky jako ve výkladní skříni.

 

Mně osobně přijde, že srnky se v zimě přece jenom fotí trošku líp. Za potravou se musí vydávat do polí a je tak pravděpodobnější, že je potkáte. Ve sněhu jsou moc dobře vidět, a na holém poli často vidíte jejich siluety. Pro fotografy vysoké zvěře je zima velmi štědrá, protože najít, natož vyfotit srnku ukrytou v hustém letním porostu, je skoro nemožné. Teplota pod bodem mrazu byla vhodná a tak nic nebránilo pokus uskutečnit. Srny patří k velmi vybíravým druhům jelenovitých, alespoň co se týká potravy. Přes rok spásají různé bylinky a traviny, na rozdíl od laní a jelenů nepohrdnou ani listy, pupeny, plody a kůrou různých dřevin, případně i zemědělskými plodinami. Na pastvu chodí tedy hlavně v noci. Přes zimu bývají pak dokrmovány myslivci, kteří jim ke krmelcům nosí například seno, atd.

                                 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Krabička poslední záchrany.

 

Tímto námětem je posouzení co všechno zapříčiňuje a znehodnocuje životní prostředí.

1. Přibližně 30 % znečištění ovzduší v San Franciscu pochází z Číny.

2. Zhruba 1/3 samců ryb v britských řekách prochází kvůli znečištění procesem změny pohlaví. Za hlavní příčinu jsou považovány hormony v odpadních vodách, včetně těch, které vylučují ženské antikoncepční pilulky.

3. Odhaduje se, že v Indii zemře kvůli nemoci způsobené znečištěnou vodou každý den zhruba 1000 dětí.

4. Po jaderné krizi, kterou způsobila vlna tsunami v roce 2011, vypustila japonská vláda do Tichého oceánu 11 milionů litrů radioaktivní vody. O několik dní později byly nalezeny do vzdálenosti 50 km od pobřeží radioaktivní ryby.

5. Odhaduje se, že 1 z 8 globálních úmrtí ročně, což je 7 milionů lidí, souvisí se znečištěním ovzduší.

6. Evropská agentura pro životní prostředí vydala zprávu o kvalitě ovzduší, z níž vyplývá, že znečištění ovzduší prachovými částicemi je v Evropě navzdory všem učiněným zlepšením stále příčinou přibližně 467 000 předčasných úmrtí, z toho přibližně 12 000 v České republice.

7. Znečištění oceánů zabije každý rok více než 1 milion mořských ptáků.

8. Zhruba 300 000 delfínů a sviňuch ročně umírá v důsledku zapletení se do starých rybářských sítí.

9. Zvukové znečištění z lodí, sonarů a ropných plošin může narušit migrační, komunikační, lovecké i reprodukční vzory mnoha mořských živočichů, jako jsou velryby a delfíni.

10. Lidé vytvářejí více než 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Nejvíce odpadu produkují Spojené státy - 254 milionů tun za rok.

11. Vědci objevili extrémně vysoké úrovně toxických průmyslových znečišťujících látek už i v nejhlubších a nejvzdálenějších částech oceánu.

12. Studie ukazují, že děti z rodin, který žijí v blízkosti dálnic, mají dvakrát větší pravděpodobnost autismu než děti, které žijí ve větší vzdálenosti od dálnic. Vědci se domnívají, že zvýšené riziko je způsobeno znečišťujícími látkami, které pochází z dálnic.

13. Řeka Ganga v Indii je jednou z nejvíce znečištěných řek na světě. Znečištěná je odpadní vodou, odpadky, potravinami, ale i těly zvířat a lidí.

14. Podle Světové zdravotnické organizace zemře v Mexiku City každoročně v důsledku znečištění ovzduší zhruba 6400 lidí. Více než 1 milion Mexičanů trpí díky znečištění trvalými dýchacími problémy.

15. Všeobecně se věří, že starověká řecká akropole se rozpadla více za posledních 40 let, než v průběhu předchozích 2500 let. Příčinou je kyselý déšť. Kyselý déšť ovlivňuje více než 40 % půdy v Číně. V roce 1984 byla polovina stromů v německém Černém lese poškozená kyselým deštěm.

16. Jezero Karačaj v jižních Uralských horách v Rusku je považováno za nejvíce znečištěné místo na Zemi. Je to kvůli tomu, že bylo po desetiletí používáno k vyhazování jaderného odpadu. Pouhých 5 minut u jezera bez ochrany vás může zabít. V 60. letech jezero vyschlo a radioaktivní prach nesený větrem ozářil půl milionů lidí radiací ekvivalentní atomové bombě, která byla shozena na Hirošimu.

17. Do oceánu je ročně vyhozeno více než 1,4 miliardy kilogramů odpadu. Většinou se jedná o plast

18. Saze a kouř z vnitřních ohnišť v nevyvinutých zemích vytváří smrtící znečištění, které ročně zabije až 2 miliony lidí, což je vyšší úmrtnost než na malárii

19. V prosinci 1952 způsobilo znečištění ovzduší v Londýně fatální smog, který okamžitě zabil 4000 lidí a dalších 8000 pak v následujících týdnech. Hlavní příčinou bylo spalování uhlí.

20. Největší skládka elektronického odpadu je v Guiyu v Číně. Přibližně 88 % dětí v této oblasti má v krvi nebezpečné hladiny olova.

21. Největší producentem oxidu uhličitého na světě je Čína. Čína produkuje více oxidu uhličitého než USA a Kanada dohromady. Od roku 2000 její vylučování oxidu uhličitého stouplo o 171 %. Čína má však čtyřikrát více lidí než USA, takže Číňané spalují v průměru mnohem méně fosilních paliv než Američané.

22. Největším znečišťovatelem na světě je Ministerstvo obrany USA, které produkuje více nebezpečnějšího odpadu než 5 největších amerických chemických společností.

23. Plenky na jedno použití se rozkládají více než 500 let.

24. Ve Spojených státech se ročně použije přes 18 miliard jednorázových plen, 220 milionů pneumatik a 30 miliard platových pohárů.

25. Každý rok se do amerických vod vypustí 1,2 bilionů litrů neošetřených odpadních vod a průmyslového odpadu.

26. Továrny v USA vypouštějí do vody, vzduchu a půdy ročně 3 miliony tun toxických chemikálií.

27. Průměrný Američan vyhodí 7,1 kilogramů odpadu za den, což je 102 tun za celý jeho život.

28. Lidé, kteří žijí v místech s vysokou úrovní znečišťujících látek ve vzduchu, mají o 20% vyšší riziko úmrtí na rakovinu plic než lidé, kteří žijí v méně znečištěných oblastech.

29. Jediné vypuštění raketoplánu NASA vyprodukuje 28 tun oxidu uhličitého. Průměrné auto generuje zhruba půl tuny oxidu uhličitého měsíčně. Vypuštění raketoplánu také uvolňuje 23 tun škodlivých částic, které se pak usadí kolem místa startu. Navíc, 13 tun kyseliny chlorovodíkové zabíjí ryby a rostliny do vzdálenosti půl míle od místa startu.

30. Vědci uvádějí, že emise oxidu uhličitého snižují pH oceánů a v podstatě ho okyselují.

31. Antarktida je nejčistější místo na Zemi a je proti znečištění chráněna silnými zákony.

32. Kdyby byly všechny pneumatiky, které Američané za rok vyhodí na sebe naskládány, hromada by byla 32 000 km vysoká. To je větší vzdálenost než obvod země kolem rovníku.

33. Množství plastového odpadu se za posledních 20 let každoročně zvyšuje o 10 %.

34. Američané tvoří přibližně 5 % světové populace, ale produkují 30 % světového odpadu a využívají 25 % světových zdrojů.

35. Na celém světě každoročně zemře 15 milionů dětí mladších pěti let v důsledku onemocnění, která způsobí pitná voda.

36. 1,1 miliardy lidí na celém světě nemá k dispozici čistou vodu. Téměř polovina světové populace nemá přístup k řádně upravené vodě.

37. Mezi Kalifornií a Havají pluje asi milion tun odpadků a suti. Jedná se o následky zemětřesení a následné vlny tsunami, která je smetla z pobřeží Japonska do moře v březnu 2011. Koncentrovaná změť odpadu už prý dosahuje rozlohy Texasu, je skoro devětkrát větší než Česká republika.

38. V dnešní době existuje v lidském těle 300-500 chemikálií, které se tam před rokem 1920 nevyskytovaly. Každý rok se v nových produktech prodává nebo používá tisíce nových chemikálií. Na trhu je dnes více než 75 000 syntetických chemikálií.

39. Více než 80 % odpadků vyhozených na skládkách může být místo toho recyklováno.

     Zdroj: https://ifenomen.cz/zajimavosti/znecistovani-zivotniho-prostredi