Sněhová nadílka.

 

Slibovaná sněhová nadílka se dostavila přesně podle předpovědi. Zatím to vypadá jako poslední sněhový příděl, a na další dny jsou slibovány i deště. Takže pro letošní zimu již zřejmě poslední pohled na hezkou sněhovou pokrývku.

Nenápadná říčka Stěnava, která se již několikrát stala příčinou rozsáhlých povodní na Broumovsku.

Bývalý náhon, který poháněl několik mlýnů na Broumovsku a v pozdějších letech poháněl i vodní turbíny pro výrobu elektrické energie.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Zima je všem, zvěř se stahuje do údolí.

 

Na začátku letošního roku to vypadalo, že zima nic moc, teploty nad nulou a nechybělo mnoho, aby se mohly ukazovat pupeny na keřích a stromech a mělo přijít jaro. Kdo by si takové počasí nepochvaloval, když se nemuselo nijak zvlášť topit, žádná starost s odklízením sněhu nebo starost se zamrznutím vodovodního řadu. To ale ještě nikdo nevěděl, co paní zima ukáže a také ukázala. Velká nadílka sněhu a mrazy netrápí jen lidi, ale i lesní zvěř.

Nejen více sněhu, ale zvláště mrazy vedou lesní zvěř k tomu, že vyhledávají potravu v nižších polohách. Dokládá to i snímek, kde u bývalého mlýna v Olivětíně se objevilo menší stádo srnek a jejich plachost v jiné době byla zřejmě ovlivněna hledáním potravy.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Výstava, zvláštní lidé.

 

Výstava voskových figurín " Katastrofy lidského těla". Jejich postižení bylo prokletím, ale i darem. Jediná zachovalá kolekce 27 exponátů pocházející z antropologického muzea v Petrohradě. Všechny figuríny jsou umělecká díla nerozeznatelná od skutečných osob.

Lolo Ferrari ( Eva Valois).

Eva Valois byla francouzská tanečnice, herečka a zpěvačka. Po plastické operaci se zapsala do Guinessovy knihy světových rekordů jako žena s největšími ňadry na světě. Dohromady bylo použito okolo 6 litrů lékařského silikonu.

Clémentine Delait

Spolu s manželem vlastnila kavárnu v Tahaonles - Vosges v .Lorraine ve Francii. Podnik se jmenoval "Kafé u vousaté dámy" a sama majitelka byla jeho hlavní senzací.

Mignon.

Narodila se nejspíš kolem roku 1910 s postižením zvaným phocomelia. Horní i dolní končetiny měla zkrácené a prsty na nich srostlé. Vystupovala pod uměleckým jménem "Mignon - žena tučňák.

 

                                                                                Fjodor Jeftičev

Fjodor byl významný ruský cirkusový umělec, který se proslavil hlavně v USA v podniku pana P. T. Barnuma.

Aimes Aldoni.

Narodil se se zdeformovaným krčním obratlem, což mu umožňovalo otočit hlavu až o 180 stupňů. Pracoval v cirkusech pod přezdívkou " soví muž".

Perry.

Měl abnormálně velké oční bulvy, vystupoval v cirkusech. Veliké obliby se dostávalo jeho vystoupení, při kterém oči poulil na šokující diváky. Přezdívali mu "muž vážka".

Grace Mc Daniels.

Grace byla doslova cirkusová hvězda, proslavila se jako" žena s obličejem muly". Trpěla tzv. Sturge - Weberovým syndromem.

Giacomo a Giovanni Batista Toccivé.

Bratři Tocciové byli siamská dvojčata pocházející z italské Locany. Již v dětství procestovali s cirkusy velkou část Evropy.

   Lazarus a Joannes Baptista Colloredovi.

Lazarus a Joannes Colloredovi byli siamská dvojčata, která v 17. Století procestovala téměř celou Evropu. Pocházeli z italského Janova.

 Nezvratný důkaz o tom, jak krutě si příroda dokázala pohrát s lidskou bytostí. Ve všech případech se jedná o figuríny osob, které skutečně žily. Je logické, že takto postižené bytosti vzbuzovali zájem ostatních lidí. Pokud pomineme jejich nesnadné zařazení se do společnosti, přitahovali pochopitelně také zájem vědců. Díky tomu můžeme i dnes spatřit jejich fotografie a modely v různých muzeích celého světa. Výstava se do Čech vrací po 13 letech velmi úspěšného turné v Holandsku a Německu. Tyto lidi příroda poznamenala opravdu krutě. Pocházejí z nejrůznějších koutů Evropy, ale všechny spojuje stejná věc, genetické anomálie. Jejich netypická těla zachycují voskové figuríny.

Rosalia Bradford.

Je zapsána v Guinessově knize rekordů jako žena s největším váhovým úbytkem. Původně vážila 477 kg, vlastním snažením se jí podařilo zhubnout na136 kg. Poté se samozřejmě musela podrobit několika zákrokům na odstranění přebytečné kůže.

                                                                        Foma Ignatiev.

Žil v Rusku v 18. Století. Trpěl tzv. ectrodactylií, což je geneticky vrozená porucha. Prsty na rukou a nohou jsou srostlé a připomínají račí nebo krabí klepeta.

Aloisia Wagner.

Trpěla tzv. tetra-amelia syndromem, narodila se bez horních i dolních končetin. Byla známa pod uměleckým jménem "Violeta". Celý život vystupovala v cirkusech.

Buster Simcus.

Byl nejtlustším mužem světa, zapsal se Guinessovy knihy rekordů. V roce 1995 dosáhl váhy 610 kg. Musel podstoupit sérii odtučňovacích operací. V roce 2005 vážil necelých 85 kg.

Čtyřoký muž.

Žil údajně na začátku 19. Století ve viktoriánské Anglii. Měl výborný zrak, všechny čtyři oči byly naprosto zdravé. Nejspíš si jej vybájil některý ze ziskuchtivých majitelů panoptik

Bill Durks.

Bill Durks označovaný jako "Muž se třemi očima" nebo "Muž se dvěma tvářemi" trpěl vrozenou vadou, která způsobovala rozdvojení obličeje.

 

Člověk nosorožec.

Přezdívku získal podle zvláštního výrůstku na nose, kterým připomínal nosorožčí roh. Je jednou z tajemných postav panoptik viktoriánské Anglie.

Edward Mordake.

Podle pověsti byl urozeného původu. Na zadní straně hlavy měl mít druhou tvář, která nebyla schopna přijímat potravu ani mluvit. Když Edward plakal, tvář se usmívala.

       

Jednooký muž.

                   Pochází z USA, snaží se vyhýbat popularitě a odmítá veškeré veřejné produkce.

Johnny Eck (Eckhardt).

Johnny Ecky byl americký cirkusový umělec. Narodil se bez vyvinutých dolních končetin. V současnosti je znám hlavně díky své roli v kultovním filmu Toda Browninga z roku 1932 - Zrůdy.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Obyčejný pohled na neobyčejný dnešní svět.

 

K tomu by se dala napsat řada úvah o tom, jak je dnešní svět uspěchaný. Všechny vymoženosti dnešního světa zanechávají své klady i nedostatky. Technická vyspělost odstranila dřívější dřinu, elektrotechnika umožnila širší spojení se světem atd. Všechny tyto klady ale zanechávají negativní vliv na životní prostředí, přírodu a její znečišťování. Pokud se podíváme, co odpadu se povaluje kolem cest, chodníků na okrajích lesů, kolik je různých černých skládek apod. Je zbytečné poukazovat na různý nepořádek, že se město a technické služby nestarají o úklid, pokud sami nedokážeme napomenout ty, kteří odpadky odhazují bezohledně po ulicích. Na jedné straně se ukazuje, co vše se vybudovalo v přírodě, různá sportoviště, turistické stezky, cyklostezky a o několik desítek metrů dál jiní zakládají černé skládky. Je to důsledek dnešního světa, nebo také pohodlnost a bezohlednost k přírodě.

Na jedné straně toto.

Na druhé straně toto.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Ostaš.

Pohled z vyhlídky k příjezdové cestě s parkovištěm.

Návštěva Ostaše se uskutečnila začátkem září tohoto roku, a počasí slibovalo nejen příjemný výšlap, ale i dobrou viditelnost. Všechno probíhalo podle přání až do té doby, než na konci celé prohlídky se obloha zatáhla, a chvílemi byla slyšet přibližující se bouřka. To bylo také znamením změnit pohodovou procházku skalami na rychlejší návrat a vyhnout se nepříjemné bouřce ve skalách. Ostaš se nachází přibližně 3 km severozápadně od Police nad Metují, v chráněné krajinné oblasti Broumovsko v sousedství Teplických a Adršpašských skal. Autem dojedete na úpatí parkoviště a nedaleké restauraci. Cesta vzhůru do skal není nijak náročná, občas přijde trocha námahy při zdolávání schodů, střídané při prolézání úzkými spárami. Vrcholová lesnatá část Ostaše je přírodní rezervací. Skalní město na Ostaši není tak bohaté jako Teplice nebo Adršpach, ale i tady najdete nádherné výtvory přírody. Skalní útvary vysoké až 40 metrů lemuje Ostaš, a z některých plošin jsou vyhlídkové body. V Horním labyrintu narazíte na skalní útvary, které mají své názvy jako jsou, Zbrojnoš, Žába, Čertovo auto, Medvědi, a pak také záleží na fantazii každého návštěvníka, co ve skále uvidí. Na Mohyle smrti se asi shodnou všichni - Zrádce má lidskou podobu a váže se k němu pověst z dob, kdy zde hledali útočiště lidé z okolí.

První pohled na skály.

Pak už následují různé útvary, které Vás nenechají pokračovat, dokud si nevytvoříte svůj vlastní obraz, co který představuje.

Průrva s kamenem na vrcholu, který je zavěšen nad chodbou. Snad každý návštěvník se kradmo po něm podívá, zda drží tak, aby pod ním mohl projít bez obav.

Skalní útvar Zbrojnoš a na jeho vrcholu Raněný sokol.

Skalní útvar Mohyla smrti.

Skalní útvar s názvem Čertovo auto.

Skalní masiv s názvem Žába.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení