Loutkové divadlo BRUM 12. část.

 

Po revoluci se začal soubor rozpadat. Najednou vidina svobody podnikání byla silnější, než divadlo. Největší krize za mého působení nastala po roce 1990. Zůstává se mnou jen Květa Němčíková a Dáša Justová. A začínám opět od začátku. Shánějí se lidi, kteří jsou ochotni dělat něco pro děti a hlavně zadarmo. V roce 1990 se soubor rozpadl a zůstali jen tři. Jarda, Dáša Justová a Květa Němčíková. Podařilo se nám sehnat dalších několik nadšenců. Zkoušíme hrát krátké pohádky a etudy. To trvá dva roky do roku 1992. Nevzdáváme se. Úspěch se pomalu blíží, přicházejí nové tváře a nadšenci. Přišli Lenka Friebertová, Renata Sedláčková, Jirka Bachura, Otta Jíra - recesista a hudebník. Začala další etapa. Naučit nováčky mluvit, vodit loutky a vůbec hrát divadlo. Ve spolupráci s Ottou a Dášou jsem napsal několik pohádek na známé náměty. Perníková chaloupka, Smolíček pacholíček, červená Karkulka. Byly to vlastně parodie na tyto pohádky. Hudbu dělal Otta. Pohádky byly natolik úspěšné, že nás dostali až na národní přehlídku do Chrudimi. Na soutěži v Chrudimi se všichni divili, proč jsme se tentokrát dali na maňásky, když jsme tak dobří marionetáři. Já ale věděl, že se někde začít musí, a potom již také přišly marionety. Hrálo se a jezdilo. V roce 2000 skončil činnost vedoucí souboru J. Dařbuján a divadlo usnulo. Město vystěhovalo divadlo do nevyhovujících prostor staré garáže. Vlhko a přístup nekompetentních lidí udělaly na fundusu své. Toho se zželelo manželům Benešovým a nastěhovali si divadlo do svého domku. Získali několik ochotníků a pozvolna začali zkoušet a jednou či dvakrát za rok sehráli představení. V té době Jarda Dařbuján občas docházel na jejich zkoušky s dobrou radou.

V roce 2012 dostali od Broumovské Ulity dvě místnosti k pronájmu. Divadlo nastěhovali a pozvolna se začalo budovat jeviště i hlediště. Realizovala se představení J. Dařbujána "Zahradník" Kouzelná perlička" a připravovaly se broumovské pověsti. Ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj Broumovska loutkáři připravili naučnou stezku s námětem "Broumovských pověstí" - Jak vznikl Broumovský znak, Kouzelný pramen, Kovářova rokle, Poklad, Začarovaný opat. Dvě pověsti "Bílá paní a Mlýn" byly zdramatizovány Jardou a v červnu 2013 zahrány v klášterní zahradě.

Každá činnost s dětmi a pro děti má vliv na jejich vývoj a chováni. Každé dítě si hledá svůj vzor okolo sebe. Co vidí a s čím se setkává a tvaruje jeho dětskou duši. V loutkovém divadle vždy vítězí dobro nad zlem. Dítě je v divadélku vždy upřímné a nechá se vtáhnout do děje tak, že by to žádná televize nedokázala. Reakce dětí v divadle jsou emotivní a hodnocení černo- bílé. Líbilo - nelíbilo, smích - pláč, jásot nebo strach o loutku. Potlesk není nikdy hraný, ale upřímný a je největší odměnou nám komediantům. A co mi divadlo dalo? Seberealizaci, chuť dělat něco pro druhé, hlavně pro děti. Poznání výborných lidí, kamarádství, a radost z úspěchů. A co mi vzalo? Spoustu času, ale toho nelituji. Každé dobro nese s sebou nějaké zlo. A každé zlo je k něčemu dobré. A toho dobra je víc.

Kronika obsahuje i řadu poděkování za uskutečněná představení.

Příroda.

 

Tradiční postavičky z balíků slámy stávaly na louce proti firmě Diakonie Broumov. Obří sochy z balíků slámy, které jsou atrakcí pro všechny projíždějící řidiče a nezřídka u nich řidiči i zastavovaly a fotografovaly se. Podobné postavy jsou k nalezení také v sousedním Polsku.

Sekal sedlák sekal louku, viděl v dálce hezkou holku.

  Kyprá byla, vnady měla, jenže o tom nevěděla.

Ze sena ji kdosi stvořil, aby se jí někdo dvořil.

Sedlák šelma nápad dostal,

kolem selky hnedle hopsal.

Povahu má dobrodruha,

postavil ji také druha.

Teď tu stojí hezky spolu, 

 z louky dívají se dolu. 

Srandu z toho možná mají, 

před každým to ale tají. 

Sedlák spokojen svou prací, 

domů unaven se vrací.

Podzim v listopadu.

 

Některé uplynulé dny se vyznačovaly převážně mlhami po celý den, a nebylo moc možností k častějšímu pobytu venku. To se všechno změnilo, kdy se vrátilo příznivější počasí. Sice převážná část barevného listí byla spadaná, přesto se dalo najít ještě pár námětů pro zachycení barevného podzimu.

Podzimní dny se sice krátí, ale přinášejí další příležitostí k zachycení zabarvování přírody. Nejeden fotograf považuje toto období za nejbarevnější období roku. Sice jsou dny kratší, rána mlhavá, tak každá chvilka hezkého prosluněného dne láká do přírody. Není důležité, jestli zamíříte do lesa, k vodě, nebo jen tak bez cíle.

Ptačí sněm nejen na vodě, ale i vzduchu.

Broumovská kotlina.

 

Tentokrát se podíváme na část tohoto pohoří od zalesněného kopce zvaného "Ráj", který je častou vzpomínkou na navštěvovanou výletní restauraci vilu " Famy ", která stávala na okraji lesa a řadu let tu již nestojí. K tomuto místu se vztahuje i pověst o zlém duchu z Broumova, který prý číhal na kolemjdoucí, nebo uháněl ve voze se spřežením ohnivých koní. Ani duchovní z kláštera se zjevením nic nezmohli. Až jeden tovaryš a jeho kumpáni ducha začarovali do láhve a odnesli jej právě do míst, kde stával hostinec a kde se jej nadobro zbavili. Z tohoto okolí je možnost za jasného počasí z různých míst přehlédnout celé pohoří, které obklopuje Broumovskou kotlinu.

Vpravo dole je v popředí budova pivovarské restaurace a za ní celý objekt pivovaru Olivětín. Podél pivovaru vlevo je vidět část silnice, která vede přes Benešov na Janovičky

Na této fotografii jsou vidět vpravo domky podél silnice v Benešově. Vlevo je panelová zástavba z roku 1969.

Toto je zmiňovaný prostor zalesněného kopce "Ráj".

Tady se  dají najít i zajímavé útvary na stromech a nafotit poletující ptactvo.

Zvonek zelený.

Pěnkava jikavec.

Sýkora modřinka.

Kos černý.

Drozd zpěvný.

Sojka obecná.

Vrabec polní.

Strnad obecný samec.

Straka obecná.

Žluna šedá.

Králíček obecný.

Hýl obecný.

Fotografie jsou pořízeny v různém období a za různého počasí a světelných podmínek.