Čapí zpravodajství.

 

Sloup má na výšku kolem 9 metrů, na něm je umístěna Madona v nadživotní velikosti, svatozář je ze zlaceného železa. Součástí sousoší je i dalších osm soch zemských patronů a osobností  benediktinského řádu. Mariánský sloup má za sebou nákladnou renovaci, socha Madony se vrátila na sloup před devíti lety. Kulturní památkou je sloup od roku 1958. Níže uváděný článek je staršího data a byl publikován v Broumovských novinách. V té době nemohl ani sám autor tohoto článku předpokládat, že Broumovské náměstí se stane jedním z míst, kde vznikne nové čapí hnízdo. Jelikož se jedná o kulturní památku, vzniká pro město a jeho zastupitelsto podle slavného Nerudova fejetonu roztomilá situační hříčka, „ Kam s ním“.

https://dedatiktak.blogspot.com/

Čápi se stali novou atrakcí Mírového náměstí nejen pro místní obyvatle, ale i pro turisty a ČT. Od minulého čtvrtka staví z větví hnízdo, jenže si k tomu vybrali vrcholek pískovcové sochy Madony  s Ježíškem. Městští úředníci se už zpočátku obrátili na státní ochranu přírody. Probíraly se různé možnosti, teprve nyní je jasněji. Nabídli jsme sami, že připravíme náhradní sloup. Betonový sloup už máme, ale nachází se zatím mimo Broumov. K tomu musíme připravit také to hnízdiště. Netušíme zatím, kdy to nastane,“ říká místostarosta Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci). Podle něj připadá v úvahu usadit sloup v horní části náměstí, kde je kotvení pro vánoční strom, tedy asi třicet metrů od barokního sloupu. Radnici vadí, že nákladně renovovaná kulturní památka teď značně trpí. „Zrovna se na to díváme, nahoře je socha od ptáků už hodně pokálená. Je to pískovec, nedávno opravovaný. Když to takhle půjde dál, mohli bychom sochu za statisíce opravovat znovu,“ obává se starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). Kdyby hnízdo zůstalo na památce, časem může působit problém jeho zvyšující se hmotnost. „Nevíme, jestli to socha vydrží. Je to zátěž, tak aby nespadlo hnízdo i s celou korunou,“ říká místostarosta   Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci). 

Čapí hnízdo může v průběhu doby dosáhnout hmotnosti pěti až deseti metrických centů.

Autor: tů

Broumovská čapí hnízda

Přichází doba, kdy stěhovavé ptactvo už nás pro letošek zase opouští a mezi ními asi nejatraktivnější,  nepřehlédnu­telní čápi. Tak si jejich pobyt u nás na Broumovsku pojďme zrekapitulovat, což nám umožní výsledky pozorování několika místních nadšenců, jimž vévodí pan Miroslav Šmíd. Sledování a doku­mentace broumovských čápů od příletu, přes zahnízdění, vyvedení mláďat, jejich první letecké pokusy až zas po konečný odlet je jedním z mnoha jeho koníčků. Úmorná, ale zároveň i radostná práce. O svých pozorováních průběžně referuje formou fotokroniky na svých osobních internetových stránkách nebo je též spolu s dalšími pozorovateli zveřejňuje v celostátní databázi ornitologické společnosti.

Úvodem zajímavost: Víte, že čáp bílý na na šem území  hnízdil až do konce 19. století údajně jen velmi vzácně a šířit se začal až počátkem následujícího století, odkdy jeho počet narůstá geometrickou řadou? Myslím ale, že zde bude hrát roli i stále se zdokona­lující evidence, kdy k prvnímu sčítání u nás došlo roku  1934. Prováděli ho tehdy četníci a napočítali na 194 hnízd s mláďaty. Pro srovnání letošní evidence  udává  1.326 hnízd, z toho s mláďaty 365. Známe staré rčení, že děti nosí čáp, ale jestliže tedy v minulosti bylo čápů jako šafránu a přitom dětí se rodilo jak máku a dnes je tomu  naopak, tak mi tu cosi neštymuje. Někdo tu něco fláká a čápi to zjevně nejsou.

A víte, komu vlon i patřil prim čápy "nej­ prohnízděnějšího" města v Královéhradeckém kraji? S počtem pěti obsazených míst to byl Broumov(!), když ve Dvoře Králové měli sice o jedno hnízdo navíc, ovšem z toho zahnízděná jen čtyři. A toto prvenství se nám patrně podařilo obhájit i letos, přičemž toho dosahujeme bez jakékoli státní či evropské podpory. Třeba takovému vicepremiéru Babišovi se do svého dotovaného "megačapího hnízda" nepodařilo k zahnízdění ukecat ani jediného čápa. My na Broumovsku  prostě makáme a nekecáme - tedy alespoň naši čápi, abychom se nechlubili jejich peřím.

A kdeže a s jakými  výsledky letos naši čápi  hnízdili ? Primát  slavil  čapí  pár z komína KOH-I NOORky, kterému se nejenže na svět podařilo  přivést, ale i  ke zdárnému odletu  vypiplat   skoro  neuvěřitelných  pět mladých!!! Na dalších komínech už to bylo jen  po dvou mláďatech: v olivětínském  pivovaru, v  bývalé  truhlárně  v  Soukenické, v někdejším dolním mlýnu na Dolním Poříčí pod nemocnicí a na komínu bývalých jatek.

 Na posledně jmenovaném  místě  ovšem  došlo k tragédii  (inu, jatka),  kdy jedno  mládě z  hnízda  vypadlo  a  zahynulo. Pokud  vezmeme  celé  Broumovsko,  pak  další  hnízda jsou  rovněž  poskládána  zhruba  podél  toku Stěnavy: V  Meziměstí  na  komínu  sídlištní výtopny  vyvedeni  čtyři  mladí,  v Jetřichově na někdejším Drechselově bělidle rovněž tak a v Otovicích zahnízdil pár na komínku bývalé  "sámošky" zbudované  v "akci Z".  Mimochodem,  víte,  co  znamenalo  ono  "Z"?

- Možná, že i  pamětníci musí  lovit v paměti.

-Mělo se jednat o zvelebování vesnic.Tak aspoň ta zvelebující ohyzdnost byla nyní něčím okrášlena, když na ošklivé budově tu byla vyvedena dvě krásná čápata. Mimo blízkosti řečiště Stěnavy se nachází jen dvě hnízdiště, a sice první u Šléglu, kde je to ovšem podpořeno uměle zbudovaným hnízdícím stožárem. Zahnízdění zde proběhlo, ale vejce byla po čase nalezena rozbitá na zemi- údajně to snad byl výsledek souboje dvou samců. "Obletovaná" samice jakoby na něčem nadále seděla, ale v konci na svět nepřivedla nic. Naprázdno vyšly i Martínkovice, kde čápi pohrdli náhradním sloupem s podložkou na střeše někdejší Schurovy tkalcovny a zkoušeli se po staru zařídit na tamním komíně, ovšem tento pokus prý nakonec skončil shozený na zemi .

 Suma sumárum - pokud  dobře počítám a nic jsem nezvojtil - Broumovsko letos poskytlo zázemí devíti čapím párům k vyvedení 23 mladých, z čehož jen na samotný Broumov připadlo pět párů s třinácti mladými, kdy ale jedno čápě zřejmě vinou vlastní neopatrnosti uhynulo. A čím to, že Broumov a Broumovsko čápy tak přitahuje ? Asi tím samým, čím i nás, je to prostě pěkné a příhodné místo k žití. Čili nikoli Broumovsko, kde chcípnu! pes- to bych si vyprosil, nýbrž Broumovsko, kde zahnízdil čáp, je kraj požehnaný.

Karel Franze, Muzeum Broumovska,

s poděkováním panu Miroslavu Šmídovi za poskytnutí informací i fotografii.

Pěknou   momentku  pořídil   pan   Šmíd v Otovicích. Život na komínu nebývá občas žádný med a zachycená poloha křídla zde není žádným náhodným pohybem - čáp je tímto obětavým způsobem schopen ochra­ňovat potomstvo před deštěm či naopak přílišným slunečním žhnutím. Tomu  říkám "život pod  ochrannými rodičovskými  křídly" v pravém slova smyslu.