. Důsledky nepřátelské propagandy.

V roce 1942 byl fanatismus obyvatelstva vybičován do krajnosti. Nacistická propaganda zvyšovala nenávist německého obyvatelstva zejména vůči sovětským válečným zajatcům a zavlečeným civilním dělníkům z Polska a Ukrajiny, kteří byli stále ve větším počtu nasazováni na Broumovsko.

Jako reakce na tyto poměry se uskutečnily i některé odvety, jako to bylo například v roce 1943 na nádraží v Meziměstí, kde došlo k vykolejení nákladního vlaku. Z důvodů přehození výhybky zde došlo ke značné škodě jak na vlakové soupravě, tak i na kolejovém svršku. Všichni zaměstnanci se museli shromáždit před budovou na nástupišti, kde došlo k výslechům a hledání viníků. K jakému výsledku se došlo a zda byl někdo potrestán, není známo.

Počátkem roku 1945, už nikdo o konečné porážce Německa nepochyboval. Na Broumovsku se připravovala domobrana složená z chlapců a starců k obraně Broumovska proti Rudé armádě. Aby se obyvatelstvo bránilo až do krajnosti, aby každý patník, každý příkop se stal pevností, bylo Broumovsko zaplaveno takovým množstvím hrůzostrašných příběhů o sovětské okupaci, že kapitulace Německa 8. května 1945 vyvolala v Broumově i okolních vesnicích celé série sebevražd. V dubnu 1945 se zhroutila výroba ve všech broumovských závodech. Cvičení nacistické domobrany se střídala s připravováním bílých praporů. Bezprostředně po obsazení Broumovska Rudou armádou 9. a 10. května 1945 se začali na Broumovsko vracet čeští starousedlíci, kteří na podzim roku 1938 museli Broumovsko spěšně opustit a současně přicházeli i zcela noví lidé, aby tu našli domov. Nástupem roku 1945 bylo ve znamení konečného vítězství.

V Broumově vládla mezi obyvatelstvem stísněná nálada a obavy před budoucností, protože většina obyvatelstva byla německého původu. Již třetí den po osvobození, přišla do Broumova Československá vojska a byla ubytována v klášteře, tak jako vojsko z předcházejících let. V létě 1945 se Němcům zabavovaly různé nemovitosti, které byly dány ve prospěch českého obyvatelstva. Zabaveno bylo i německé zboží firmy Schroll. Vedení závodu v Olivětíně a v Meziměstí s celkem osmi sty zaměstnanci se v srpnu 1945 ujala národní správa, která trvala až do října, kdy byl Schrollův podnik znárodněn. Spolu s druhým největším podnikem na Broumovsku, firmou Gyger v Broumově -Velké Vsi, a polickým závodem Viléma Pellyho se počátkem roku 1946 stal základem vládou nově zřízeného národního podniku Východočeské bavlnářské závody se sídlem v Náchodě.

 

Meziměstí ještě jednou, tentokrát o 25. let později z roku 1968.

Dne 20. srpna 1968 krátce před půlnocí začala vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a Německá demokratická republika) obsazovat území Československa. Jednalo se o reakci na emancipační procesy československé společnosti usilující o větší občanské svobody a ekonomické reformy.