Vyhlášení všeobecné pracovní povinnosti.

                                       Celkový pohled na Broumov z roku 1937.

K poklesu výroby u firmy Schroll došlo až po vypuknutí druhé světové války na podzim roku 1939. Příchod německého vojska pro broumovské Němce znamenal velké rozčarování, vojáci viděli v broumovských obchodech plno zboží, které v Německu neměli, takže je šmahem skupovali a posílali domů. Obchody se rychle prázdnily, a tím klesala spokojenost broumovských Němců. Nacistická okupace podstatně zhoršila sociální postavení dělníků. V továrnách pracovali pouze staří dělníci, kterých se netýkala branná povinnost a ženy.

Byla vyhlášena všeobecná pracovní povinnost, která se týkala všech Němců. Nedostatek pracovních sil se na Broumovsku začal projevovat zahájením války proti SSSR, v roce 1941- 42. Zajímavým momentem byla vzrůstající nespokojenost žen, kde řada z nich právě u Stalingradu ztratila své blízké, protože tam byly nasazeny divize sestavené a vycvičené ze sudetských Němců. Pokud zůstali na Broumovsku Češi, bylo jejich postavení značně složité. Do konce války neměli klid. Byli neustále vyslýcháni, museli se pravidelně hlásit na gestapu. I pak však zůstávala výroba relativně značně vysoká. Nezměnil se podstatně ani okruh vývozu. Počet zaměstnanců na měsíční plat bylo 123. a počet dělníků bylo 1.260. Jako majitelé byli přihlášeni Eduard Langer - Schroll nar. 1893 v Broumově, a JUDr. František Fischer, nar. 1890 v  Kunčičkách v  Orlických horách.. Fischer byl prokuristou u firmy Schroll a jeho spoluvlastnictví se týkalo jen nepatrného procenta. Vedení firmy Schroll zůstalo i za okupace v rukou německého majitele. Eduard Langr - Schroll nevynechal žádné příležitosti, aby svou pozici zesílil. V předvečer Prvního máje 1941 vyznamenal čestnými dary dělníky a dělnice, kteří pracovali u firmy déle než 25. let. 7 jich pracovalo 50. let, 23 zaměstnanců 40 let, 6 zaměstnanců 30. let a ostatních, kteří, pracovali přes 25 let bylo 200.