Celkový pohled na Broumov z roku 1937.
K poklesu výroby u firmy Schroll
došlo až po vypuknutí druhé světové války na podzim roku 1939. Příchod
německého vojska pro broumovské Němce znamenal velké rozčarování, vojáci viděli
v broumovských obchodech plno zboží, které v Německu neměli, takže je šmahem
skupovali a posílali domů. Obchody se rychle prázdnily, a tím klesala
spokojenost broumovských Němců. Nacistická okupace podstatně zhoršila sociální
postavení dělníků. V továrnách pracovali pouze staří dělníci, kterých se
netýkala branná povinnost a ženy.
Byla vyhlášena všeobecná pracovní
povinnost, která se týkala všech Němců. Nedostatek pracovních sil se na Broumovsku
začal projevovat zahájením války proti SSSR, v roce 1941- 42. Zajímavým
momentem byla vzrůstající nespokojenost žen, kde řada z nich právě u
Stalingradu ztratila své blízké, protože tam byly nasazeny divize sestavené a
vycvičené ze sudetských Němců. Pokud zůstali na Broumovsku Češi, bylo jejich
postavení značně složité. Do konce války neměli klid. Byli neustále vyslýcháni,
museli se pravidelně hlásit na gestapu. I pak však zůstávala výroba relativně
značně vysoká. Nezměnil se podstatně ani okruh vývozu. Počet zaměstnanců na
měsíční plat bylo 123. a počet dělníků bylo 1.260. Jako majitelé byli
přihlášeni Eduard Langer - Schroll nar. 1893 v Broumově, a JUDr. František
Fischer, nar. 1890 v Kunčičkách v Orlických horách.. Fischer byl prokuristou u
firmy Schroll a jeho spoluvlastnictví se týkalo jen nepatrného procenta. Vedení
firmy Schroll zůstalo i za okupace v rukou německého majitele. Eduard Langr -
Schroll nevynechal žádné příležitosti, aby svou pozici zesílil. V předvečer
Prvního máje 1941 vyznamenal čestnými dary dělníky a dělnice, kteří pracovali u
firmy déle než 25. let. 7 jich pracovalo 50. let, 23 zaměstnanců 40 let, 6
zaměstnanců 30. let a ostatních, kteří, pracovali přes 25 let bylo 200.
Zajímavý článek. téměř všechno jsme si dokázali tady vyrobit sami. Teď jsme závislí na ostatních a to je špatně. Podporují se vysokými dávkami lidé, kteří pracovat nechtějí a nebudou a mají se líp než ti, kteří chodí do práce a ještě se smějí...
OdpovědětVymazatHodně těchto výhod pro zaměstnance fi Benedikt Schroll, bylo zavedeno i v době, kdy byl závod n.p. Rozhodujícím dokumentem byo uzavírání PKS, kde byla řada výhod pro zaměstnance. Jejich výčet by byl dost rozsáhlý.
VymazatSmutné vzpomínky,těžké osudy. Je potřeba si to vše připomenout.
OdpovědětVymazatStarší generace si to pamatuje, a vzpomíná na řadu osudů svých blízkých nebo spoluobčanů. Na taková jednání se nedá zapomenout.
Vymazat