Továrna Benedikta Schrolla v Olivětíně.

 

V roce 1893 představovalo továrnu celkem 75 budov, 25 parních strojů, 2 parní turbíny. V továrnách " syna Benedikta Schrolla " v Meziměstí a Olivětíně pracovalo celkem 2,524 dělníků. V závodech se pracovalo 11. hodin denně, a protože dělníci nemohli tak dlouho nepřetržitě pracovat, byly zavedeny dvě půlhodinové přestávky a to 7,30 hod. a v 16,30 hod. hodinová přestávka od 12 do 13 hodin. Pracující děti od 14 do 16 let dostaly již pracovní knížky a směly být zaměstnány jen k lehčím pracím. Doporučovalo se jim večerní studium na pokračovací škole, kterou Schroll založil v Olivětíně. Od roku 1899 sloužil zaměstnancům v Olivětíně i Meziměstí družstevní obchod se smíšeným zbožím. U tovární kotelny vznikly na přelomu 19 a 20 století také dělnické lázně, které sloužily až do vybudování nové teplárny počátkem 50 let. 

V novostavbě kotelny IV byly zřízeny v roce 1899 lázně pro úředníky a jejich rodinné příslušníky. Sestávaly se ze čtyř kabinek s vanou a sprchou a podle lázeňského řádu je mohly rodiny úředníků užívat zdarma. V budoucnu se počítalo také s lázněmi pro dělníky. Ty byly otevřeny v roce 1901. Byly zde vybudovány čtyři kabinky s vanou a deset sprch s týdenní kapacitou 720 osprchování a 192 vanových lázní. Jaké dobrodiní tím pro velký počet dělníků bylo uděláno, ukazuje nadmíru pravidelné využívání těchto lázní. V provozním roce 1901 – 1902 lázně využili dělníci 15 319 krát a úředníci 1 527 krát. V roce 1902 již v Olivětíně pracovalo 1827 mechanických stavů a žakárové tkaní na 190 stavech čtvrtého provozu a tkalcovny prožívaly nebývalý rozmach. Běhen života Josefa Schrolla již firma evidovala 30 obchodních značek. V Olivětíně vyrostl expediční sklad s elektrickým výtahem, odkud zboží směřovalo do všech zemí habsburské monarchie, Německa, Itálie, Srbska, Rumunska, Bulharska, Řecka a také do Ameriky.

  Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení