neděle 20. června 2021

Továrna Benedikta Schrolla v Olivětíně.


 

V roce 1893 představovalo továrnu celkem 75 budov, 25 parních strojů, 2 parní turbíny. V továrnách " syna Benedikta Schrolla " v Meziměstí a Olivětíně pracovalo celkem 2,524 dělníků. V závodech se pracovalo 11. hodin denně, a protože dělníci nemohli tak dlouho nepřetržitě pracovat, byly zavedeny dvě půlhodinové přestávky a to 7,30 hod. a v 16,30 hod. hodinová přestávka od 12 do 13 hodin. Pracující děti od 14 do 16 let dostaly již pracovní knížky a směly být zaměstnány jen k lehčím pracím. Doporučovalo se jim večerní studium na pokračovací škole, kterou Schroll založil v Olivětíně. Od roku 1899 sloužil zaměstnancům v Olivětíně i Meziměstí družstevní obchod se smíšeným zbožím. U tovární kotelny vznikly na přelomu 19 a 20 století také dělnické lázně, které sloužily až do vybudování nové teplárny počátkem 50 let. 

V novostavbě kotelny IV byly zřízeny v roce 1899 lázně pro úředníky a jejich rodinné příslušníky. Sestávaly se ze čtyř kabinek s vanou a sprchou a podle lázeňského řádu je mohly rodiny úředníků užívat zdarma. V budoucnu se počítalo také s lázněmi pro dělníky. Ty byly otevřeny v roce 1901. Byly zde vybudovány čtyři kabinky s vanou a deset sprch s týdenní kapacitou 720 osprchování a 192 vanových lázní. Jaké dobrodiní tím pro velký počet dělníků bylo uděláno, ukazuje nadmíru pravidelné využívání těchto lázní. V provozním roce 1901 – 1902 lázně využili dělníci 15 319 krát a úředníci 1 527 krát. V roce 1902 již v Olivětíně pracovalo 1827 mechanických stavů a žakárové tkaní na 190 stavech čtvrtého provozu a tkalcovny prožívaly nebývalý rozmach. Běhen života Josefa Schrolla již firma evidovala 30 obchodních značek. V Olivětíně vyrostl expediční sklad s elektrickým výtahem, odkud zboží směřovalo do všech zemí habsburské monarchie, Německa, Itálie, Srbska, Rumunska, Bulharska, Řecka a také do Ameriky.






  Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       



10 komentářů:

  1. Mirku, zajímavý článek, ze kterého by si i dnes mnozí zaměstnavatelé mohli vzít příklad. Konkrétně lázeň pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. V těch letech se ve spoustě rodin koupalo v neckách.
    Někteří současní zaměstnavatelé by se mohli chytit za nos. Pracovala jsem v soukromé firmě, bez jakéhokoliv zázemí, nepočítám-li bývalý sklad, kde byl mrazák a mikrovlnná trouba, kde jsme měli možnost si ohřát jídlo a to pak za provozu jíst na pracovním stole. Umýt jsme se mohli v umyvadle na záchodě. 🤔

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco na tom bude, ale sociální podmínky pomáhají vytvářet také odborové organisace formou kolektivních smluv. U nás byly všude umyvadla i na pracovištích a v průběhu směny nebo po jejím skončení byla možnost používat sprchy.

      Vymazat
  2. Mirku to je opět další zajímavý článek a pohled do historie. Musím souhlasit a Alenou. Je to přesně tak, k tomu už není co dodat. Měj se krásně a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi

    1. Díky Jarko za komentář a řada podobných článků je u štítku od minulosti k současnosti. Ještě některé budou a dám i několik fotografii, které pro Tebe nebudou neznámé.

      Vymazat
  3. Mirku, neumím si představit takovou šichtu u stroje 11 hod. Tedy denně. U nás se dělají dvanáctky jen občas, ne denně. Ty přestávky byly důležité, nic nemění na tom, že den byl zabitý. Musela to být velká továrna, tolik domů, tolik strojů. Lázně pro ně byly určitě moc dobrým počinem, sama mám vodu a lázně moc ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Schrolova sociální politika byla přirovnávána k Baťovi, proto v takových podnicích nedocházelo k takovým nepokojům, jako jinde.

      Vymazat
  4. 2,524 dělníků byl opravdu velký podnik, skoro jako Baťovy závody ve Zlíně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten počet dělníků byl Miloši jak pro Olivětín, tak pro Meziměstí. Také se tam zmiňuji o konzumu, který byl pro zaměstnance. Nedopatřením jsem ho tam nedal, tak to napravuji dodatečně.

      Vymazat
  5. Zaujaly mě ty lázně pro dělníky. Já to nevnímám jako relaxaci, ale možnost se umýt po směně. Je to podobné jako na Ostravsku a Karvinsku na šachtách, kde postupně se budovaly koupele - tak se tomu tady říká dodnes. Protože v dělnických a hornických koloniích zprvu nebyl ani vodovod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám oba díly Šikmého kostela a tam je to všechno popsané tak, jak to tam v těch letech vypadalo. Je to až neskutečné že to mohlo takhle existovat. Vždyť voda je základ všeho, a bez ní se nedá ani existovat.

      Vymazat