Nový život na vodě.

 

Pozorovat a sledovat chování ptactva ve volné přírodě je nejen zajímavé ale i poučné. Jsou ovšem i druhy, které nejsou v přílišné oblibě, jako je třeba volavka. Ta patří mezi velmi plaché a mezi rybáři neoblíbené. I když dokáže nepohnutě stát mezi ostatním ptactvem, stačí ale pohyb člověka, nebo jeho blízká přítomnost, aby se ztratil v nenávratnu. Lyska obývá rozmanité vodní plochy, dává však přednost vodám mělkým. Hnízdí především na rybnících, převážně v rákosinách, ale i na volné hladině, kde jí pro postavení hnízda stačí jen malá opěra, třeba kůl zaražený do dna. Hnízdo je plovoucí, ale bývá přichyceno k nějaké podložce. Někdy sahá hlouběji pod hladinu, bylo naměřeno až 60 cm. Je postaveno z rákosových listů a všelijakých větví, obvykle k němu vede od hladiny jakýsi můstek pro pěší. Jen zcela výjimečně bylo hnízdo nalezeno i na souši. Lysky hnízdí od dubna do července, v první částí dubna však zřídkakdy. Mláďata mají černé prachové peří a na čele a nad očima mají červenou kůži, vypadají jako malí čertíci. Po naklování vajec se líhnou do 24 hodin. Na hnízdě zůstávají 3 až 4 dny, potom následují rodiče. V případě nebezpečí jsou však schopná opustit hnízdo ještě neoschlá. Na noc se však mláďata vracejí na hnízdo až do doby vzletnosti. Vejce jsou našedlá a kropenatá. Bývá jich ponejvíce mezi pěti až devíti kusy. Někdy hnízdí lysky až třikrát ročně. Bývá však velký počet náhradních hnízd, protože ztráty na hnízdech jsou velké, udává se až 56 %. Protože hnízda jsou jen málo krytá, jsou také ztráty způsobené škodnou velké.

Motýlice obecná se pravidelně vyskytuje po celé České republice a to v bezprostředním okolí potoků a říček s čistou vodou. S jejich elegancí je spojena řada mýtů, s tvarem těla a manévrovacími schopnostmi zase souvisí bleskurychlé lovecké strategie. Zachytiti ji v letu je téměř nemožné a při usednutí už nevynikne její krása roztažených křídel. Poletuje od května do srpna u řek, potoků i rybníků. Sameček má křídla modravá, samička téměř bezbarvá. Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se často celá potopí. Takto potopená vydrží i desítky minut. Ve vodě žije larva dva roky, potom vylézá nad hladinu na rákosí, orobinec apod. Tady se pevně přichytí. Tehdejší druhy již sice dávno vymřely, ale po nich přišly druhy další a další a už se vážky podobaly těm našim. A i kdyby vážky, šídla či motýlice nebyly v naší přírodě posly z pravěku, bylo by určitě škoda, kdyby z ní zmizely. Život u potoků, řek, rybníků i tůní by byl najednou velmi chudý, a to by bylo opravdu škoda.

                          Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení