sobota 12. června 2021

Nemocenská pokladna Benedikta Schrolla.

 

Bezmála dvacet let před tím, než to zákon továrníkům nařídil, vznikl v roce 1870 v Olivětínské tkalcovně systém nemocenského pojištění, tzv. nemocenská pokladna. Podobně tomu bylo i v případě továrny v Meziměstí. V roce 1898 založila firma pro své zaměstnance nadaci pracovních invalidů. V roce 1908 si již dělníci i úředníci mohli spořit na důchod v penzijní pokladně či uzavírat úrazové pojištění. Nemocenské pojištění dělnictva bylo zavedeno zákonem z roku 1888, které však nerušilo dosavadní nemocenské pokladny podnikové. Zaměstnavatelé byli povinni přihlásit své dělníky k pojištění a platit za ně celé pojistné. Jednu třetinu pojistného platili sami, dvě třetiny pojistného sráželi dělníkům ze mzdy. Podpora v nemoci činila 60% mzdy, dělnice po porodu dostávala podporu 4 týdny, při úmrtí pojištěnce byl vyplácen pozůstalým příspěvek ve výši dvacetinásobku denní mzdy.


Podniková smlouva o nemocenském pojištění byla vypracována pro firmu Benedikta Schrolla z roku 1886 v následující podobě. V textovém znění smlouvy se píše o nemocenském pojištění pro zaměstnance firmy Benedikta Schrolla továrny  c. k. k. Broumov Olivětín v roce 1886. Statut pro nemocniční pokladnu továrny pro zpracování bavlny, mechanické tkalcovny, bělidla a apretury závodu Benedikta Schrolla. Statut je rozpracován do následujících oblastí, které vyjadřují v každé části podrobné znění působnosti.





§ 1. význam pojištění

§ 2. okruh působnosti

 § 3. příjmy nemocenské pokladny

§ 4. druh plateb a vyúčtování

§ 5. podmínky podpory

§ 6. omezení podpory

§ 7. kontroly nemocných

§ 8. odnětí podpory

§ 9. pojištění při úrazu

§ 10. podpora při pohřbu

§ 11. účetnictví

§ 12. dozorčí výbor

§ 13. rezervní fond

§ 14. školení představenstva a trvání jeho působnosti

§ 15. valná hromada

§ 16. delegáti valné hromady

§ 17. rozhodnutí o odvolání

§ 18. zrušení smlouvy nemocenské pokladny

§ 19. zánik smlouvy


   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       




2 komentáře:

  1. Opravdu zajímavé, jak na sociální otázky myslel. Z dnešního pohledu (a i vlivem ideologického působení) si podnikatele v 19. století představujeme jen jako bezcitné vykořisťovatele.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle případě se snad jedná o jednoho z mála, a určitě by se našel i některý další, který měl obdobné sociální smýšlení.

      Vymazat