První vlak do Broumova.

 

Dne 25. července 1875 bylo otevřeno nádraží v Olivětíně, kdy tudy zároveň projel první oficiální vlak do Broumova. Zároveň v tomto roce 1875 byla továrna spojena železniční vlečkou o délce 795 metrů s nádražím v Olivětíně. Později přibyla i soukromá telefonní linka.

Navzdory krachům na burzách ve Vídni v roce 1869 a Budapešti v roce 1873 a nastalé všeobecné krizi textilního průmyslu se Schrollův podnik dál úspěšně rozvíjel. Výroba v tomto období dvojnásobně vzrostla a v Olivětíně se začala stavět druhá tkalcovna pro 300 stavů a průmyslový areál se rozšířil o další provozy, včetně parního mandlu, bělidla a uhelné plynárny. Hlavní provoz - tkalcovna zpracovávající na 264 stavech ročně 150 tun bavlněné příze - zaměstnával podle úředního výkazu z roku 1876 továrního písaře, tkalcovského mistra dohlížejícího na 200 tkalců, dále 150 dělníků a po jednom zámečníkovi, účetním a korespondentovi. Tehdy také získala Olivětínské tkalcovna s hlavní kanceláři v Broumově vlastní telegrafické spojení, které v roce 1881 nahradila první telefonická linka v okrese. V roce 1876 začala v Olivětíně výstavba třetí mechanické tkalcovny se 420 stavy, což znamenalo definitivní konec práce venkovských tkalců. Veškerá výroba se soustředila pod střechy Olivětínské továrny. Rok po dokončení nové tkalcovny zahájila provoz v roce 1880 provoz i nová barvírna. Po roce 1881 vedení firmy přesídlilo z Broumova do Vídně. V roce 1890 bylo započato se stavbou čtvrté tkalcovny v Olivětíně a v roce 1892 byl spuštěn její provoz, čímž se Olivětínský závod s celkem 1.665 stavy a téměř dvěma tisíci zaměstnanci stal největším podnikem svého druhu v Rakousku. Dalších přibližně 500 lidí zaměstnával provoz v Meziměstí a hlavní kancelář se skladem ve Vídni.

                        Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení