Broumov před třicetiletou válkou a její důsledky.

 

Postavení broumovského sukna na vnitřním trhu v Čechách bylo pevné až do počátku třicetileté války. Před třicetiletou válkou bylo ve městě a na předměstích celkem 438 domů, z toho 203 domů na předměstích. Tímto počtem se Broumov řadil do kategorie velkých měst v Čechách. Bylo by však mylné se domnívat, že vývoj v Broumově byl plynulý. Město značně trpělo živelnými pohromami. Rozvodněná Stěnava strhla v červenci 1570. 15. domů na broumovském předměstí. Tehdy zahynulo v Broumově 15. lidí. Mor zasáhl broumovské panství roku 1585. a způsobil smrt 2.207 osob na Broumovsku. V roce 1613. vypukl v broumovském klášteře požár, který způsobil značné škody. Roku 1633. vypukl v Broumově opět mor, kterým umíralo denně 30 - 40 lidí. Celkem zemřelo tehdy Broumově a okolí na 5.000 lidí, mrtví byli pohřbíváni i na zahradách a polích. Hospodaření broumovského panství přinášelo klášteru nemalé zisky. Není proto divu, že opati usilovali o posílení moci nad celým panstvím. S tímto posláním přišel do Broumova v roce 1602. Wolfgang Seelender, který se stal nástupcem opata Martina II. Tento opat se také stal na Broumovsku prvním, kdo se pokusil o organizaci vesnického tkalcovství ve velkém a patřil mezi průkopníky rozptýlených tkalcovských manufaktur. Roku 1616. byl zhotoven seznam pro vesnické tkalce broumovského panství, který evidoval celkem 284. tkalců v 16 vsích. Hospodářství města a okolí velice utrpělo za třicetileté války častým pobytem vojsk - často zde pobývala zejména císařská vojska, která museli broumovští měšťané vyživovat. Také město a okolní vesnice se staly terčem nájezdů. V letech 1632 a 1634 okupovali Broumov a okolí Švédové a Sasové. Dědictví třicetileté války bylo žalostné. V Broumově bylo podle odhadů jen třetina obyvatel, mnoho domů bylo pustých. To, že se zájem velkostatků obrátil, po roku 1775 k vlastnímu velkostatkovému podnikání vedlo ovšem k poklesu péče věnované manufaktuře a plátenictví. V tom okamžiku se probudila i iniciativa drobných pláteníků, do té doby spoutaných cechovními řády 17 a 18 století. Na Broumovsku nastalo nové období plátenických a soukenických podniků, které předznamenalo nastávající období kapitalismu. Někdejší klášterní bělidlo přešlo v roce 1800 do soukromých rukou. Koupil je Antonín Dauscha, který o několik let později zřídil další bělidlo v Olivětíně a přistavěl k němu valchu a mandl. Podnik Antonína Dauschy měl proti ostatním tu výhodu, že šlo o podnik bratra broumovského lékárníka, který se se zálibou věnoval chemii a mohl tedy barvit chemickým způsobem nezávisle na cizích odbornících. O Dauschových bělidlech nejsou podrobnější informace dochovány.

 

                        Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení