neděle 23. května 2021

Prohlídka Heraldiky.


Již hezkou řádku let chodíme kolem jedné chalupy, na které je vždy pozvání k prohlídce Heraldiky. Z jistých skromných důvodů netrval majitel na uvedení svého jména, jelikož v obci jej každý zná a cizí návštěvníci jej snadno najdou. Rozhodnutí padlo až teprve letošního roku v květnu, kdy nebyla nejvhodnější doba na různé práce kolem zahrady a její údržby po krtčím nájezdu. Návštěva byla domluvena na odpoledne ve velkém očekávání věcí dalších. Po uvedení do obývacího pokoje musím přiznat, že oči běhaly z jednoho místa na druhé a bylo na co se dívat. Nutno podotknout, že na všechno jsem se díval z pohledu neznalce, takže nemůžu hodnotit jejich profesní zpracování.







Heraldika a její výtvarné zpracování má řadu přísných podmínek, které se musejí dodržet pro zachování její autentičnosti. Je také třeba zdůraznit, že heraldika není pouze jen vědou, ale i uměním, protože ke tvorbě a malbě znaků je zapotřebí již vypěstovaného výtvarného citu a obratné ruky. Převážnou většinu heraldiky tvoří znaky rodové a osobní. Ty najdeme jako značky vlastnictví takřka na všech nemovitostech (hrady, zámky, tvrze, městské paláce a rezidence) i na řadě předmětů jejich vnitřního vybavení. V heraldice je rozdíl mezi erbem obyčejného šlechtice a erbem království. Erby se zdobily také podle významu a hodností, které si někteří šlechtici nechávali vetknout do znaku. Úplný znak u starých a mocných rodů zobrazoval mnoho předmětů a ozdob, které dokládaly hodnost daného rodu.

Heraldika stojí na pomezí historických věd a výtvarného umění a skutečně dobří heraldici jsou zároveň vědci i umělci. Z tohoto pohledu je proto nutné se dívat na celou tuto výstavu, která představuje kolem 600 ks erbů a znaků. Jedná se o amatéra se zájmem o tuto problematiku a o to je to cennější.

                     Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení       

 

6 komentářů:

  1. Tyto erby svou barevností a s dřevěným podkladem mají kouzlo pohádek. Opravdu jde o umělecká díl(k)a, podobně jako je grafika na papírových známkách. A zajímavé by bylo vědět, jestli i erby mají svůj katalog se sběratelskými cenami, zda se třeba také prodávají na dražbách.

    Našimi "erby" z turistických výletů byla dřevěná kolečka s razítkem místa a máme jich snad padesát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš Miloši také obdivuhodnou sbírku z výletů. Mezi sběrateli by měla určitě také svoji hodnostu. Josef Schroll jako šlechtit měl také svůj znak: zlatý štít s modrou hlavou štítu a s modrou prohnutou špicí; ve hlavě štítu dvě zlatá ozubená kola, ve špici jedle přirozených barev na trávníku, po obou stranách špice černá orlice se zlatým jazykem; z turnajské přilbice splývají po pravé straně černo-zlatá a po levé straně modro-zlatá přikrývadla; klenot tvoří složená orlí křídla, horní modré nese zlatou hvězdu, spodní je černé, mezi křídly vyrůstají tři zlaté obilné klasy.


      Vymazat
  2. Znaky šlechtických rodů, ale také měst, jsou většinou spojeny s tím, čím si rod nebo město v tom určitém období procházelo. Jsou to opravdová umělecká díla a každý znak je originál a jednotlivé prvky v něm mají své opodstatnění. Kdo v tom umí číst je opravdový mistr. Mně jako neznalci, se znaky jen líbí, ale pokud neznám přesně jejich význam, tak mi to moc neřekne. Můžu jen říci, že se mi líbí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šlechtické erby jsou mezi námi už celou řadu let. Obecně je za šlechtu považován soubor jedinců, kteří mají unikátní právní výsady a především mají jako jedni z mála nárok na to, aby byli titulováni šlechtickým titulem. Šlechticem se pochopitelně nemůže stát každý jen tak pro nic za nic, vše je podmíněno genovým základem, vychází z rodového principu anebo musí být daná osoba povýšena samotným panovníkem s tím, že se stane členem šlechty. Šlechta je specifická i pro některé své znaky.



      Vymazat
  3. Je to jako se ocitnout v pohádce o rytířích, nebo na nějakém klání. 👍👍
    Mívala jsem v práci kolegu, který se heraldice věnoval a uměl z erbů "číst".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyznat se v erbech a umět v nich dokonce číst vyžaduje velkou znalost daného rodu nebo města. Tyto erby jsou dílem soukromníka a vyrábí je jako svůj koníček.

      Vymazat