Schrollova škola a školka v Olivětíně.

 

 Bývalá Schrollova škola a školka č. p. 63.

V roce 1878 postavil Schroll v Olivětíně vlastní školu, při které byla současně zřízena školka pro děti zaměstnanců. Tato původní Schrollova škola a školka se nachází vedle kulturního parku Ozon v Olivětíně v zahradě dále od silnice.

V tomto parku se konaly koncerty, a byl zde i kulečník.

Tato budova byla po roce 1945 upravena na bytové jednotky pro zaměstnance závodu. V roce 1879 bylo vykázáno, že v závodě pracovalo celkem 112 tkalců a pomocných dělníků a dělnic. Dále to bylo 9 topičů a 4 strojníci, ve skladu pracovalo 8 dělníků. Závod měl 2 vrátné, 3 strážné, 3 uhlíře, 2 řemenáře, 1 bednáře, 9 truhlářů, v továrních dílnách pracovalo 9 zámečníků, 3 soustružníci, 5 kovářů, 2 učňové. V účtárně pracovali 4 zaměstnanci. Na bělidle pracovalo 39 zaměstnanců a dále závod zaměstnával 2 kočí a 1 pokrývače. V roce 1879 byla postavena nová barvírna, která byla vybavena příslušným zařízením a v roce 1880 jak již bylo zmiňováno, zahájila provoz. Celá továrna byla vybavena elektrickým osvětlením, které bylo zavedeno i do kanceláří. V té době byl Josef Schroll povýšen do šlechtického stavu. V roce 1893 pracovalo v Olivětíně pod vedením tří ředitelů 1949 dělníků, 1665 mechanických stavů bylo poháněno 22. parními stroji. Závod měl vlastní plynárnu a elektrárna spotřebovávala ročně 1.084 vagonů uhlí. Dlouhou dobu byl jedním z produktů zpracovávání hnědého uhlí svítiplyn. Jde o směs H2, CO, CO2 a dalších plynů, které se vyrábí zplynováním hnědého uhlí. Přes rozžhavené uhlí o teplotě 900 - 1100 °C se vede vodní pára a vzduch. Zatímco při nedokonalém spalování uhlí vzniká převážně oxid uhelnatý a uhličitý, přidáním vody a kyslíku se výsledná směs plynů obohatí o vodík a má vyšší výhřevnost. Svítiplyn se využíval hlavně v plynovém osvětlení a pro vytápění. Veřejné osvětlení svítiplynem začalo v roce 1807. Taková výroba měla velkou tradici i na našem území. Vzhledem k vyšší ceně, složitějšímu rozvodu a nebezpečí výbuchu bylo nahrazováno osvětlení elektrické.  Ze stejných důvodů se upustilo i od využití v domácnostech. Zvláštní specialitou Schrollových výrobků byla také výroba balonového hedvábí pro vzducholodě a balony pro vojenské účely. Až po smrti Josefa Schrolla v říjnu 1891 bylo registrováno 30.ochraných známek pro Schrollovy výrobky a ty byly značeny známkou D +R. Hlavním odbytištěm byla celá rakousko-uherská monarchie. Do zahraničí se vyvážely bavlněné tkaniny do Turecka, Bulharska, Srbska, Rumunska, Itálie, Řecka a Německa. Přes Hamburk byly vyváženy výrobky do Ameriky.

                            Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení