Nezadržitelný rozvoj Schrollova závodu.

          Na přiložené fotografii je pomník zakladatele závodu Josefa Schrolla v parčíku před závodem v Olivětíně.   Jeho sociální cítění se zaměstnanci, bylo přirovnáváno k Baťovi.

 Schroll se především přestal zabývat výrobou lněného zboží a věnoval se zcela zpracováním bavlny. V prvním patře továrny přibylo dalších 108 stavů, takže v továrně pracovalo celkem 210 stavu a v druhém patře byly postaveny snovací stroje. Surová bavlna byla dovážena částečně z Anglie, částečně z Egypta. Na Broumovsku existoval dostatek pracovních sil a nebylo třeba povolávat na Broumovsko dělníky z českého vnitrozemí.

Vliv měla i ta okolnost, že továrny vznikaly ve vesnicích, takže dělníci docházeli do továren ze svých venkovských příbytků. V druhém patře budovy byla také umístěna sušárna bavlny, aby se k sušení mohlo využít slunečního světla. Touto rozsáhlou výstavbou závodu byl i počátkem významnějšího postavení samotného Olivětína jako součástí města Broumova. Při sušárně byla již v roce 1857 zřízena výčepna a vyvařovna, v níž se stravovali tovární dělníci. V roce 1864 zřídil Schroll v Broumově novou bělírnu a úpravnu prádla. Jediná toho času v Broumově bývala i jeho mechanická přádelna bavlny. Tím také nastoupil Schroll cestu péče o své dělníky, která se mu jistě vyplatila. Takřka nikdy nedošlo ve Schrollových závodech ke stávce. Dobrý vztah mezi zaměstnavatelem a dělníky byla jedna z věcí, na kterou byla tato firma hrdá oproti poměrům v jiných konkurenčních továrnách. Rozvoj Schrollova závodu v Olivětíně se dál tak rychle, že mu ostatní podnikatelé nemohli stačit. V roce 1858 byl uveden do provozu další parní stroj. Sotva se na trhu s bavlnou urovnaly poměry, hospodářskou krizi ve firmě vystřídaly osobní rozepře Augusta Schrolla (7. 10. 1814 - 8. 7. 1887) s jeho mladším bratrem Josefem Edlerem Schrollem. Rozdílné názory na další vývoj firmy vedly Augusta v roce 1865 k rozhodnutí z podniku vystoupit a založit si v Broumově vlastní nezávislou textilní společnost. Josefova firma s titulem c.k. privilegovaná továrna dostala název Přádelna a tkalcovna Benedikta Schrolla a syn. 

                V lednu 1876 zemřel v 86 letech svého věku zakladatel Benedikt Schroll

Mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla je honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec u obce Srdov, která byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettla v letech 1880–1900. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945. Rodinnou hrobku nechal postavit pro svoji rodinu broumovský velkopodnikatel Josef Edler Schroll, poslední majitel Liběšického panství. Mauzoleum je státem chráněnou památkou.

                                                                    Liběšice

Roku 1838 zbytek panství koupil Ferdinand Lobkowitz, ale v roce 1871 jej prodal Josefu Schrollovi z Broumova, který nechal rezidenci upravit na pohodlný zámek. Jeho potomkům patřil až do roku 1945, kdy byl znárodněn a později upraven na domov důchodců.[5]  

                                                                    

 Firmu v té době již vedl jeho prostřední syn Josef Schroll. V továrně byl zaměstnán tovární písař, mistr sukařských strojů, tkalcovský mistr, 200 tkalců a 150 dělníků na pomocné práce, a 1 strojní zámečník.

 

                  Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení