Krkavčí kameny u Dolní Světlé.

 

Hostinec na Krkavčích kamenech ve výšce 543 m. nad mořem. Fotografie ukazuje hostinec ještě v plném provozu.

Krkavčí kameny se nacházejí na zalesněném návrší v nadmořské výšce 543 metrů na česko-německé hranici zhruba 100 m vlevo od cesty, která spojuje Dolní Světlou s Jonsdorfem. Návrší spadá k západu asi 12 m vysokým srázem a na jeho temeni je dvojice pískovcových skal, z nichž mohutnější Sokol (Falkenstein), vysoký cca 12 metrů, se nachází na německé straně. Na české straně je menší skála, které horolezci přezdívají Sokolík. Skála na české straně má dva vrcholky, vysoké 5 a 8 metrů, v nichž lidé spatřovali podobu dvou hlav či hlavy lva a koně. U menší z věží (Sokolíku) na české straně stávala do roku 1945 restaurace Gondola. Falkenstein je z české strany dostupný zelenou turistickou značkou z Dolní Světlé, z německé strany po zelené z Jonnsdorfu nebo po německé červené značce, která vede podél hranice. Mezi skalami (označovanými také Krkavčí kameny – Rabenstein) prochází státní hranice. Na německé straně jsou bizarní skaliska, na nejvyšší skále jsou zbytky vytesaných schodů. Na české straně hranice je na skalnatém pahorku zbytek tesaného sklípku a zbytky zdiva, památka na dobu, kdy tu stála výletní restaurace. Skály Falkensteinu byly údajně známy už ve 14. století a jejich bizarní tvary se staly podkladem lidových pověstí. V prusko-rakouské válce v roce 1778 si rakouské vojsko zřídilo kolem skal opevněný tábor. V roce 1877 byla na sousedním pahorku (už na českém území) postavena výletní restaurace. Na nejvyšší skálu – vyhlídku – bylo zřízeno schodiště. Restaurace byla několikrát přestavována a zanikla až ve 20. století. Osudnou se jí stala poloha. Díky výrazné podobě těchto skal, ležících na zemské hranici blízko obchodní cesty, se zmínky o Krkavčích kamenech objevují již od 14. století. Během prusko-rakouské války v roce 1778 zdejší vyvýšeninu obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami. U tohoto opevnění 30. července 1778 došlo k přestřelce Rakušanů s Prusy. Díky výrazné podobě těchto skal, ležících na zemské hranici blízko obchodní cesty, se zmínky o Krkavčích kamenech objevují již od 14. století. Během prusko-rakouské války v roce 1778 zdejší vyvýšeninu obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami. U tohoto opevnění 30. července 1778 došlo k přestřelce Rakušanů s Prusy. Po roce 1945 prázdný objekt chátral až zcela zanikl v 50. letech, kdy byly údajně jeho pozůstatky rozebrány slovenskými příslušníky pohraniční stráže jako stavební materiál.

Tato pohlednice zachycuje hostinec na Krkavčích kamenech z vyhlídky na sousedním  Falkenstejnu.

                    Tato fotografie pochází z 60 let 20 století a ukazuje na postupný zánik hostince.

Zbytky schodiště vedoucí na bývalou letní terasu.