Broumovsko, Hvězda.

 

Vstupní brána na turistické stezce vedoucí od restaurace Amerika, která je umístěna pod lesem v údolí a je výchozím bodem pro výstup. Výstup na vrchol Hvězdy s převýšením cca 300 m. můžeme začít např. na červené nebo modré turistické značce z obce Hlavňov nebo z druhé strany po červené značce z obce Křinice. Jinou možností mohou být výstupy po žluté a modré turistické značce z obcí Pěkov nebo Hony

Kaple Panny Marie Sněžné byla postavena v roce 1733. Je to nejvýše položená stavba na Broumovsku, kaple se nachází v nadmořské výšce 674 m a je odtud krásný výhled na Broumovskou kotlinu, Javoří a Soví hory. Kaple se nachází v nadmořské výšce 674 m a je odtud krásný výhled na Broumovskou kotlinu, Javoří a Soví hory. Kapli Panny Marie Sněžné, nechal postavit umění milovný opat Otmar roku 1733 dle plánu stav. Kil. Dienzenhofera a na ochranu kaple chýši pro mnicha, zvanou Poustevna. Roku 1787 byla kaple z nařízení císaře Josefa II. zrušena. Opat D. J N. Rotter nechal kapli v roce 1855 obnovit. V dávných dobách před tím nazývalo se toto místo "Polická Hora“. Když roku 1670 byl na tomto místě postaven vysoký dřevěný kříž a na něm připevněna daleko viditelná zlacená hvězda pro orientaci pocestných, vzniklo pojmenování Hvězda. 

Na vrcholu Hvězdy ve výšce 674 metrů můžeme navštívit turistickou chatu postavenou opatem J.N.Rotterem roku 1856 v alpském slohu. Turistická chata se svým nezaměnitelným interiérem je v provozu po celý rok. Je to nejvýše položená stavba na Broumovsku, kaple se nachází v nadmořské výšce 674 m a je odtud krásný výhled na Broumovskou kotlinu, Javoří a Soví hory. Benediktinská fořtovna postavená na sever od kaple Panny Marie Sněžné byla zbudována v roce 1853 ve Švýcarském slohu. Dřevěná roubená stavba je položena na kamenném suterénu založeném na skalách Broumovských stěn ve výšce 674 m nad mořem. V interiéru je nejhodnotnější vstupní sál procházející oběma patry s kazetovým stropem. Chata Hvězda byla ministerstvem kultury ČR prohlášena dne 3. 11. 1998 nemovitou kulturní památkou a v současné době slouží jako restaurace s ubytovnou.

Výlet jsem absolvoval s blogovou kamarádkou, která si v našem kraji užívala dovolenou. Z ochozu u kaple i ze skal je pěkný výhled do Broumovské kotliny i na nedaleké hory (Góry Walbrzyskie, Góry Sovie, Javoří hory). Určitě vás uchvátí pohled na Skalní divadlo. Fantazii si protrénujete při hledání pískovcových útvarů - Želva, Ležící mnich, Kočka, Sova a ostatních. Kovářovou roklí se dojde do jeskyně Kovárna. Údajně v ní ve druhé polovině osmnáctého století žil kovář, který zde zhotovoval zbraně pro své kamarády loupežníky. Prý i kradl na okolních hospodářstvích nástroje, které překovával a prodával je zpět sedlákům. Za okupace vedla okrajem lesa směrem na Policko protektorátní hranice. Turistická chata Hvězda byla pro veřejnost uzavřena a byla v ní zřízena pohraniční stráž. Ve skalách se také ukrývali partyzáni. Nejlepší přístup k Broumovským stěnám je z parkoviště u vrcholu Hvězda. Na parkoviště se dostanete z Police nad Metují přes Hlavňov. Závěrem celé procházky se nabízí občerstvení u venkovního bufetu nebo uvnitř restaurace Hvězda.

 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

 

Masopust na hradě.

 

Slezskoostravský hrad stojí na mírném návrší nad soutokem Ostravice a Lučiny v jižní části Slezské Ostravy. Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století a v 16. století byla přistavěna vstupní brána s věží, která se dochovala do dnešních dnů. Původní budova hradu byla třípatrová. V prostorách hradu jsou také přístupné stále expozice: Čertí škola, Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu, Muzeum záhad, Mauzoleum Xavera Yáchyma Zahozence, historie útrpného práva, Expozice Hračky Vašeho dětství, expozice Cesty za kořením v hradní věži, Zbrojnice, Kovárna, Dřevořezby, Obřadní síň, Hradní betlém. Poslední akcí, která ovládla hrad, bylo masopustní veselí!. Byla to ukázka lidových zvyků, rej masopustních masek, lidové písničky a spousta dobrého jídla. Masopustní období bylo v minulosti svátkem obžerství, konaly se zabijačky, hostiny a tancovačky.

Foto : Šárka K.

   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Ruprechtický Špičák.

 

V posledním článku jsem ukazoval zasněžený Ruprechtický Špičák a dnes se vrátím do těch samých míst v letním období. Celou trasu jsem absolvoval na kole, protože v posledních dnech byla obloha stále bez mráčků a návštěva Ruprechtického Špičáku byla příslibem dobré viditelnosti na všechna okolní pohoří. O vybudování dřevěné vyhlídkové věže na tomto místě již od roku 1999 usilovala Lesní správa Broumov. Hlavním problémem se však staly chybějící finance. Urychlení realizace této myšlenky nastalo, když společnost Český Mobil projevila zájem vybudovat zde svůj vysílač. A tak na Špičáku začala od listopadu 2000 vyrůstat kovová konstrukce s anténami vysoká necelých 30 metrů a přístupná zároveň jako rozhledna. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo 1. září 2002. Novou rozhlednou se tak od roku 2002 může pyšnit nejvyšší hora náchodského okresu, a Javořích hor - Ruprechtický Špičák (880 m) tyčící se nedaleko česko-polských hranic. Je nejvyšší horou české části Javořích hor, která leží v CHKO Broumovsko jen několik desítek metrů od hranic s Polskem. Jedná se o železnou rozhlednu (vysílač mobilního operátora). Období výstavby: listopad 2000 - léto 2001 oficiální zpřístupnění: 1. září 2002. Celková výška: 30m .výška vyhlídkové plošiny: 22m. počet schodů: 100. Rozhledna je celoročně přístupná. V průběhu dalších let byly lesy na vrcholu Ruprechtického Špičáku z velké části pokáceny, takže výhled do kraje se dnes nabízí i z přístupové cesty pod rozhlednou.

Taková zatím pohodlná cesta se nabízí od odstavného parkoviště.

Výchozí body pro výstup na Ruprechtický Špičák: Meziměstí, Vižňov, Ruprechtice, Janovičky. Na Ruprechtický Špičák vede modrá TZ z Meziměstí (8km) nebo žlutá TZ z Ruprechtic (obě trasy jsou zakončeny prudkými výstupy). Kdo přijede automobilem, může zanechat vůz na konci Ruprechtic, kde je vybudována odstavná plocha a pokračovat právě po žluté TZ na vrchol (cca 2km. tato vzdálenost je pouze orientační). Fotografie je pořízena na konci obce Ruprechtice.

Nebyl jsem sám, kdo se plazil stejným směrem.

U tohoto odpočívadla a rozcestníků končí první část cesty pro výstup k rozhledně.

Pokračuje se prostřední cestou po žluté a tady začíná ta složitější část výstupu.

V těchto místech se konečně nabídl první pohled na cíl tohoto krkolomného výstupu.

Heuréka! "našel jsem to".

Hranice s hraničním kamenem PL

     Polsko

Z Ruprechtického Špičáku pokračuje hřebenová, modře značená TZ do Janoviček (11 km), odtud dále volným sestupem až do Broumova.

Janovičky u Broumova, kde se konají závody psích spřežení.

Poslední pohled od rozhledny, a protože na obloze už putoval měsíc, byl čas k návratu.

   Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení