Střípky.

 

                                                 Několik kuriozit pro osvěžení. Pamatujete? 

                          Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Mlýn Dřevíček.

 

Mlýn se nachází v Horním Dřevíči u Stárkova v Kladském pomezí na severu Královéhradeckého kraje v jižní části CHKO Broumovsko. V samotném úvodu prohlídky Vás přivítá příjemný pan mlynář, který seznámí návštěvníky s historií mlýna, jeho technologii, zařízením a jakým způsobem se mele obilí. Nakonec spustí mlýn do provozu. Mlýn Dřevíček zde stojí už téměř 90 let. Jeho předchůdce, v podobě větší roubené chalupy, zde, dle odborného posudku z dobových fotografií, stál dokonce celých 200 let. Tento starý a značně zchátralý objekt koupil v roce 1917 mladý, čerstvě vyučený a po vlastním podnikání toužící mlynář Ladislav Baudyš, a v roce 1919, těsně po 1. světové válce, se rozhodl, že si postaví mlýn nový. Tak tehdy došlo k jeho první větší přestavbě.

Další větší zásah do konstrukce mlýna, který už vedl k získání jeho současné podoby, nastal v roce 1932, kdy dosavadní vodní kolo nahradila Francisova turbína o výkonu 11 koňských sil. Pro případ nedostatku vody si mlynář pořídil i pomocný elektromotor o přibližně stejném výkonu.

Jelikož ani po změně v roce 1989 nedošlo na objektu k žádným úpravám, zůstal mlýn zachován v podobě z roku 1941, kdy došlo k jeho první nucené odstávce. Původní zařízení proto sestává především ze dřeva, železa, kůže a tkaniny.

Při prohlídce je vidět řadu řemenů, které přes malé i velké řemenice roztáčejí větráky, soukolí loupačky, mlecí válce, šnek míchačky, excentr vysévače a další zařízení.

Mlýn spolehlivě sloužil ke spokojenosti jeho majitele až do začátku druhé světové války. Ladislav Baudyš měl všechny známé a příbuzné na české straně a občas jim semlel to, co si přinesli na zádech oklikou přes les. To ale neušlo "všímavým" místním, a tak při nenadálé razii gestapa byl dne 20. září 1941 mlynář zatčen. Mlýn byl zapečetěn, zásoby odvezeny, a mlynář po rychlém soudu eskortován do věznice. Nejdelší čas strávil v německém Ebrachu. Ze zajetí jej 14. dubna roku 1945 osvobozuje americká armáda.

Poslední navštívenou místností bylo zařízení kuchyně s chlebovou peci z roku 1925. V červenci a v srpnu na každé úterý a pátek se peče čerstvý žitno-pšeničný chléb, jehož základem je žitný kvas (bez přidání kvasnic). Receptura k výrobě tohoto chleba vyžaduje několikahodinovou přípravu. Takto připravený a upečený chléb ani po delším skladování neplesniví. Voní po žitu, je zdravý a dobře stravitelný.

Na další video, které bylo natočeno ČT pro pořad "Zázraky přírody", se můžete podívat na odkazu.  Zapnout zvuk.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10214135017-zazraky-prirody/bonus/18351-mlyn

                    Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Kamenický Šenov, muzeum skla.

 

Šenov je nejen městem skla, ale i svítidel. Je to především zásluhou prácheňské rodiny Palmeů, která zahájila výrobu lustrů v roce 1724. O proslulost města se zasloužila také zdejší nejstarší sklářská škola světa, založená roku 1856. Slavnou minulost sklářské výroby dokládají i předměty soustředěné ve sklářském muzeu.

Model sklářské pece.

K nejzajímavějším a nejobdivovanějším exponátům patří skleněná židle, vyrobená místní firmou Eliase Palmeho v 90. letech 19. století na přání indického maharadži z Hajdarábádu.

"Koně v bouři"

                                  Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení