Nástěnné hodiny Gustav Becker.

Přední strana

Jde o 2 - závažové hodiny Gustav Becker. Bijí v půl a celou hodinu. Podle výrobních čísel a loga se jedná o hodiny vyrobené v letech cca. 1872 - 75. Jednalo se o výměnu závěsu závaží, která byla prasklá. Hodiny jsou ve velmi dobrém stavu, udržované.

Zadní strana

zadní strana s vyznačením loga.

Závaží s čočkou na kyvadle.

Číselník.

Uložení stroje ve skříni.

Celkový pohled.

Samo - obsluha.

 

Při pročítání článků o důchodcích se dozvíme, jaký je pohled na tuto generaci od různých věkových skupin. Nejvíce kritičtí jsou právě ti mladší, kteří mají celý život před sebou, a to ještě nevědí, jaké bude jejich stáří. Je ovšem i jiná skupina těch mladých, kteří rádi vzpomínají na strávené prázdniny a všechny volné chvilky u své babičky a dědečka, tolerují jejich neduhy a rádi i pomohou. Na druhé straně jsou skupiny, kterým tito důchodci všude překážejí, zdržují, vše co je levnější vykoupí. Je otázka, zda se toto týká jenom těch dříve narozených, nebo jestli se dokáži slušně chovat v obchodech i ti mladší. Vzpomněl jsem si na článek jedné z blogerek, která popisuje následující příhodu. Minulý týden jsem vešla do obchodu s potravinami a vidím, jak malé, asi dvouleté dítě pobíhá mezi regály. Zastaví se u koše s pečivem. Vezme do ruky housku, strčí do pusy a odhodí zpět do koše. Vezme další, opět ji ožužlá a zase vrátí zpět. Nakonec vezme třetí a s tou odejde ke své matce. Koukám na to já, prodavačka, matka dítěte a nikdo nic neříká. Myslela jsem, že prodavačka oslintané housky vybere, vyhodí a matku alespoň pokárá. A ono se nic nedělo. Chvíli čekám, pak to nevydržím a nahlas pronesu: "Vám nevadí, že to dítě oslintalo dvě housky a hodilo je zpět?" Nejspíš nevadilo, poněvadž matka na mě vrhla vražedný pohled a prodavačka teprve pak tiše prohodila: "To dítě nesmíte pro příště nechat běhat bez dozoru. Ještě by se mu mohlo něco stát." Může to být i jedna z těch mamin, která nemá zrovna ten nejlepší vztah k té starší generaci.

 

 

 

 Google Analytics.

Pokračování z výstavy modelů.

 

Výstava modelů.

 

Pellyho domy v Polici nad Metují byly vystavovány modely mnoha druhů a každý z návštěvníků mohl obdivovat tu oblast, která mu byla nejbližší. Vystavována byla bojová vozidla a zbraně, kolejové modely, modely aut, motocyklů, letadel, lodí, papírové modely hradů a zámků a mnoha dalšího. Výstava byla spojena s prodejem modelů a modelářských potřeb. Zájem veřejnosti všech věkových skupin byl po celé dopoledne tak velký, že k některým modelům se muselo i čekat, než se uvolnilo místo. O fotografování, se nedá ani mluvit a snad každý návštěvník fotografoval tím, co měl po ruce se snahou pořídit ten nejlepší záběr na památku. Ukázat větší počet vystavovaných modelů se ani nedá, ale i tak jsem vybral aspoň část z toho velkého množství. Návštěvníci měli možnost, vyzvednou si zdarma také vstupenky k návštěvě muzea papírových modelů.

Pokračování v dalším článku.

Drozd Kvíčala

Drozda zpěvného můžeme často vidět v zahradách, kdy využívá hostinu, kterou mu přichystáme po sekání trávníku, sklízení jablek a tak podobně. Drozd je na zahradě slyšet, dává o sobě vědět především ráno a večer. 

                                         

Po zahradě běhal drozd,

měl jsem toho právě dost.

Vyfotit se však nedá,

žížaly prý stále hledá.

Zastavit se ale nedá,

dokud mu snad někdo něco nedá.

Ráno až vyjde sluníčko,

zazpívat prý přijde maličko.

 

Voda pro život.

 

Letošní rok se zatím projevuje jedním z mimořádných, kdy zažíváme velká tepla a to se projevilo i časným rozkvetením stromů, keřů a květin což se může postupně projevit i na nedostatku vody. Je to snad i jedna z předpovědí nebo proroctví Baby Vangy?: Naplňuje se její krutá věštba už teď? Koho nebo čeho se máme nejvíce bát? Baba Vanga, byla bulharská nevidomá věštkyně a morální autorita. Přestože zemřela už v roce 1996, mnozí věří, že předpověděla celou řadu událostí, ke kterým došlo až po její smrti. Zabránit úbytku vody v krajině by měla hlavně obnova rybníků, kterých na českém území bylo před sto lety třikrát více, než je v současnosti. A to jak malé, tak i střední a velké. Nevidomá bulharská věštkyně známá jako Baba Vanga měla předpovídat kde co. Od data Stalinovy smrti až po smrt princezny Diany. Budoucnost si u ní nechávali předpovídat i vůdcové světového proletariátu, v čele se soudruhem Brežněvem.

Pěnice

Procházka klášterní zahradou Broumov.

 

Vchod do klášterní zahrady je od Schrolova parku malou stavbou s věžičkou, nebo další možnost je přímo z klášterního nádvoří velké dveře uprostřed.

Celkový pohled na klášterní zahradu.

Když se otevřela veřejnosti zahrada, která původně sloužila řeholníkům Broumovského kláštera, zvykli si sem lidé chodit na procházky a relaxovat. Tehdy za sebou měla jen nejnutnější údržbu. Po dvouleté rozsáhlé revitalizaci teď nabízí nové možnosti odpočinku a setkávání lidí.

Skleník.

Zahradě zůstal její původní ráz, tedy otevřenost a přirozenost. Minimum záhonů, zato různá zákoutí, terasy a také fontána. Celé historické jádro Broumova se nachází na skále, a tak se tu prý mniši nejdřív dost nadřeli, než terén srovnali do současné podoby. Výsledkem je ale kouzelné místo s výhledem do okolní krajiny.

Fotografie od pana Saukla.

Řeholníci areál kláštera opouštět nesměli, a tak byla zahrada jediným místem jejich odpočinku. Zároveň ale sloužila i jako zásobárna klášterní kuchyně díky zeleninovým a bylinkovým záhonům. V zahradě je i několik drobných staveb, které po revitalizaci našly nové využití.

 Dřevěný altán sloužil nejspíš k sušení bylin, dnes v něm můžete posedět. Malebným zahradním domkem se skleníkem můžete projít do dalšího „patra“ zahrady. 

Zděný dům u vchodu prý sloužil k ubytování zaměstnanců kuchyně.

 V klasicistní budově uprostřed zahrady bydlíval zahradník, dnes se v něm pravidelně konají výstavy.

V rohu zahrady se nachází opravený kuželník, který také sloužíval mnichům.

Vodárenská věž zásobovala vodou celý klášter.

vodárna s kašnou.

Památník opata Jakuba Chmela.

Dřevník.

Snad největší proměny se dočkal veliký dřevník. Dříve fungoval jako sklad pro obrovské zásoby dřeva, jediného topiva pro celý klášter. Dnes je v něm společenský sál pro 300 lidí.

Dub letní. Strom roste v klášterní zahradě.

Traduje se, že byl vysazen v roce 1854, a to u příležitosti oslavy sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou (řečenou Sissi). Památným stromem byl vyhlášen dne 26. 11. 1981. V roce 2007 byl poškozen orkánem Kyrill, v roce 2013 byl dokonce zasažen bleskem. Jeho současný stav se zdá poměrně dobrý. Jednoho roku byl také navržen do soutěže strom roku,(bez úspěchu.)

Socha svatého Josefa v klášterní zahradě.