Bílá věž v Hradci Králové.

 

Bílá věž, která je nemovitou kulturní památkou, byla postavena v sousedství katedrály svatého Ducha na západním okraji královéhradeckého Velkého náměstí v letech 1574 až 1581. Vysoká je 72 metrů a sloužila jako zvonice, ale měla i funkci strážní a hlásné věže s hodinami. Stavba 72 metrů vysoké věže byla zahájena v roce 1574. Věž byla postavena z hořického pískovce a pro jeho barvu získala název Bílá věž.

V roce 1581 byl na věž vyzdvižen druhý největší zvon v Čechách sv. Augustin.

Božkův hodinový stroj.

Kyvadlo

Schodiště

Schodišťové stupně jsou z masivních dubových kazet a jsou podsvícený barevným spektrem, dubové podesty mají v podhledu z děrovaného plechu vsazena svítidla. Cesta vzhůru vede kolem nevtíravých informačních tabulí, které určují, ve kterém podlaží právě návštěvník je, a které kdoví jak působí tak, že nikdo nepočítá schody, kterých je 196 a zcela samozřejmě stoupá vzhůru, ta cesta je pohodlná nejen co do výšky stupňů, ale i dojmově…

V mezipatrech jsou instalovány interaktivní informační tabule. Z vyhlídkového ochozu je pěkný výhled na celý Hradec Králové a jeho okolí. Jsou zde moderní audiovizuální technologie, která při výstupu na věž přináší množství příležitostí pro zábavu i poučení. Nově zrekonstruovaná Bílá věž, 72 metrů vysoká hradecká dominanta, dostala nový vzhled interiéru a exteriéru.

Ještě několik pohledů z rozhledny.

Do renesanční památky z 16. století, která dříve městu sloužila jako strážní a požární věž, přibyl její unikátní skleněný model v měřítku 1:20. Váží více než tunu, je složen ze zhruba pěti stovek kusů skla a měří 3,6 metrů. Novoborští skláři zhotovili model Bílé věže, dominanty Hradce Králové. Jedna ze zřejmě největších a nejtěžších skleněných plastik, která byla v Česku vyrobena, je umístěna přímo ve vnitřní konstrukci královéhradecké renesanční věže.

Tato skleněná věž je v pravidelných intervalech nasvětlena v různých barvách.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Příroda před deštěm

Tyto fotografie jsou z jednoho mála dnů, které vystihují červnovou pranostiku. "Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začneme kositi".

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Stolová hora, Hejšovina.

 

Stolové hory se z převážné částí nacházejí na území Polska, mezi městečky Radków, Kudowa-Zdrój a Polanica-Zdrój). Na Stolovou horu (919 m. n. m.) se vychází po umělém jednosměrném schodišti. Na vrcholu je zpoplatněné skalní město, v němž najdeme například největší skalní gorilu Polska či soutěsku s názvem Pekielko. Zajímavý skalní labyrint má trochu jiný charakter než Adršpašsko-Teplické skalní město. Skály leží těsněji u sebe, lze vidět rokle, ve kterých se ještě i v červnu drží sníh. V labyrintu je množství úchvatných vyhlídek. Stezky skalami jsou dobře udržované a opatřené místy kovovým zábradlím. Nemělo by se scházet z vyznačených cest. U východu se rozšiřuje dinosauří park, atrakce pro nejmenší. Hejšovina se pyšní nejvyšším vrcholem Stolových hor (919 m n. m.), skalním městem a četnými vyhlídkami. Procházkový okruh vede od horské chaty k vyhlídkovým plošinám na okrajích strmých stěn, kolem skal nazvaných Mamut, Velbloud, Kvočna, Želva, Hlava indiána a pod. Asi nejzajímavější částí je však hluboká temná skalní průrva, nazvaná Pekélko. Dál se ale stezka zavrtává do útrob hory a vede v mnoha temných puklinách, několika tunelech. Některé trhliny jdou pod třicetimetrovými skalami.

Vstup do skal je označen jako jednosměrný a tato první část není zpoplatněna. Celá cesta je udržovaná, opatřená zábradlím, takže chůze je bezpečná i pro starší méně zdatné návštěvníky.

Po celé cestě se nabízí řada krásných útvarů

Po vystoupání se dostáváme k této horské restauraci, kde je několik vyhlídek do okolní krajiny.

Po prohlídce okolní krajiny s vyhlídkou i na vzdálený Broumov, se vydáváme na další část skalního okruhu, který je již zpoplatněn.

Jedna z nejvýše položených vyhlídek, kterou jsem nemohl vynechat.

Tady to ještě jde, stačí se přikrčit.

Tady jen trochu pozor na hlavu. (pozdě )

Dóbro došli.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení

Výlov rybníka Břídlo.

 

Výlov rybníka je velkou atrakcí, a dívat se chodí celé rodiny. Obecně má ale každý jen matnou představu, co vlastně příprava rybníka na výlov obnáší a jak to celé funguje. Výlovy rybníků jsou tradiční a oblíbené podzimní slavností. Tyto výlovy vyplňují čas mezi vánočními trhy, s výjimkou toho letošního roku a řada akcí byla zrušena nebo přesunuta. Protože výlovy rybníků jsou závislé na přízni počasí, mění se termín výlovu častěji, než u jiných akcí. To platilo i pro tento den kdy bylo po ránu celkem chladno a večer už bylo bílo. Vlastnímu výlovu předchází takzvané strojení rybníka, které zahrnuje veškeré přípravy před vlastním výlovem. Jedná se především o vypouštění vody z rybníka, které by mělo být pozvolné tak, aby se ryby soustředily pouze do místa, kde se budou lovit, tedy do loviště.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení