Deštný prales ZOO Dvůr Králové.

 

Zologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Především v prvních desetiletích byly jednotlivé klece a výběhy stavěny svépomocí. Mezi nejvýznamnější patří adaptace původního palmového skleníku na Tropický pavilon s opicemi, ptáky a prvním královédvorským lvem nazývaným Rémus. Dalším mezníkem byla 70. léta, kdy zoo zorganizovala osm expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2 tisíc zvířat. Specializaci zahrady na africkou faunu prosadil Ing. Josef Vágner, CSc. (ředitel 1965-1983). Tato ZOO se může chlubit největší kolekcí afrických zvířat v Evropě. Zahrnuje kromě zmíněného safari také několik pavilonů, z nichž nejzajímavější jsou asi Vodní světy, kde se dostanete pod hladinu a poznáte zvířenu tropického pralesa. Samostatný pavilon má také vzácná okapi. Dvůr Králové je jediná ZOO ve střední Evropě, která se může tímto druhem pochlubit. Právě v pavilónu s vytvořeným deštným pralesem se dostanete do zajímavých zákoutí a ty Vás provedou různými cestičkami, kde se budete prodírat hustou tropickou vegetací, a za zvuku šumícího vodopádu a nad hlavou budou kroužit pestrobarevní ptáci.

Po takových cestičkách se dostanete do všech tajemných zákoutí.

Přejdete li tuto lávku, čeká Vás překvapení, od kterého se dlouho nebudete chtít vzdálit.

Vodopád protéká pod uvedenou lávkou a napájí i další rybníček, ve kterém jsou nejen rybky, ale i potápky, které se při Vašem příchodu ihned potopí a vynoří na jiném místě, než je čekáte.

Banány, které přesahují svoji velikostí běžně prodávané.

Stromy na kmenech mají ostnaté výrustky, takže nejsou vhodné pro klukovské hrátky.

Tady je už nepatrná ukázka toho, co volně poletuje nebo pobíhá mezi stromy.

Vodní svět, ZOO Dvůr Králové.

 

Zajímavou atmosféru zažijete ve vodních světech. Je to jeden z dalších nejatraktivnějších pavilonů. Průchod vás zavede do poslední části pavilonu, která je ale největší. Zde naleznete několik obrovských akvárií, která obývají různé druhy ryb. Pavilon představuje prostředí živočichů žijících ve vodě. Je to fascinující svět korálových útesů.

Vodní svět, terárium plazů.

 

Tato část úzce navazuje na další dva články a tento je s ukázkou plazů  ZOO Dvůr Králové.

Další čapí hnízda.

 

Při včerejší vyjížďce jsem navštívil nejen jezírko, kde jsou lekníny, ale chtěl jsem se podívat na další čapí hnízda jako je například u Koh-i nor a bývalých jatek. U kohi-norky jsou dva čapí mladí, ale nepodařilo se mi je zachytit a fotky jsou rozmazané. U bývalých jatek to bylo lepší a fotografie jsou včetně mladých.

Hnízdo u jatek.

Lekníny.

 

Dnes jsem se zastavil u tohoto malého rybníčku, který nabízí hezký pohled na rozkvetlé leníny. Pěstování leknínů není náročné. Musíte však znát pár fíglů. Lekníny jsou nenáročné, pokud jim dáte správné podmínky. A nic nezkazí radost víc než špatný výběr odrůdy nebo nevhodné podmínky. S trochou péče tak můžete své jezírko proměnit v oázu klidu a krásy.

Jezírko by mělo být vždycky na sluníčku, aby se voda dobře ohřívala. Lekníny také nesnášejí průtočnou vodu. Jezírko by tak mělo být stojaté, nikoli umístěné na potůčku.

 

V rybníčku jsou také rybičky.

Kyvadlové hodiny.

 

                                     

 

Jedny z dalších kyvadlových hodin (pendlovky) značky Gustav Becker, které jsem uváděl do chodu. Jejich závada se projevovala častým zastavováním. Jednalo se o pérové hodiny, a tento systém pohonu byl využíván v pozdějších letech pro jejich větší jednoduchost a levnější výrobu. Na zadní straně stroje je vyraženo označení se znakem G.B. a podle druhu tohoto označení se uvádí výroba hodin v rozmezí let 1910 - 1926.

                                                                                         Pohled shora.

Pohled ze strany.

 Zadní strana.

Číselník

  Kyvadlo

Uložení stroje ve skříni.

Čapí hnízda.

 

Tentokrát jsem byl navštívit dvě čapí hnízda, která jsou nedaleko. U prvního, které je u pivovaru Olivětín jsem bezvýsledně čekal, jestli se ukáže i mladé čapátko. Asi bylo schované v hnízdě a mělo zákaz vycházení.

 Tady je vidět jak samice čápa sedí sama na hnízdě a samec je osamocen na vedlejším menším komínu. Asi byl dočasně odloučen od stolu a lože.

U dalšího hnízda u bývalé truhlárny, jsem měl větší štěstí a mohl jsem zachytit jak oba čápi, tak i jejich mládě. Má ještě tmavý zobák, tak je to ještě mládě.