Omezování výroby u Schrollů v důsledku krize.

 

Dobová fotografie závodu, v pozadí vlevo s komínem je bývalá cihelna, která tam již nestojí a místo ní jsou garáže a zahrádky.

 

Nejvážnější důsledky přinesla krize pro československý textilní průmysl, který byl nejdůležitějším průmyslovým odvětvím lehkého průmyslu vůbec, podílel se nejvíce na zahraničním obchodu a zaměstnával největší počet dělnictva. V říjnu 1930 se shromáždily vedoucí osobnosti firmy Schroll v Meziměstí, aby projednaly hospodářskou situaci. Poprvé se sešla tato skupina bez účasti obou žen, které dlouhá léta stály úspěšně v čele závodů. Schůzi předsedal Eduard Langr-Schroll. Současně byly propracovány hospodářské důsledky zastavení výroby. V Olivětíně došlo ke značnému omezení výroby. Z 1.469 dělníků bylo zaměstnáno jen 147. V únoru 1931 se situace poněkud zlepšila v Olivětíně, kde bylo zaměstnáno plně 370 dělníků a nepravidelně 958 dělníků. Obdobně probíhala krize u Schrolla po celý rok 1931. Většina kapitalistických zemí dosáhla krize vrcholu v letech 1932 - 1933. V Československu mimořádně zaostával textilní průmysl, což bylo způsobeno tím, že se československé textilní výrobky nepodařilo uplatnit na zahraničních trzích, o které průmysl přišel za hospodářské krize. Ačkoliv i v těchto letech se výroba a vývoz Schrollova zboží nezastavil, bylo provedeno velmi podrobné zhodnocení výroby, a to jak v přádelně v Meziměstí, tak i v Olivětínské tkalcovně. Až do poloviny roku 1934 nedošlo u firmy Schroll ke změně výroby ani v množství, ani v technice. Teprve v druhé polovině bylo rozhodnuto, že dosavadní organizace výroby bude změněna. Další výroba měla být prováděna pouze na těch strojích, které slibovaly nejlepší hospodářský efekt. To si ale vyžadovalo zaškolení nových pracovních sil pro práci na těchto strojích.

Výpomoc Schrolovým závodům v úpravě tkanin.

 

Vedle pivovaru stojí barokní kaple Bolestné Matky Boží. Kolem kapličky a pivovaru v Olivětíně vede silnice do Benešova, (Strassenau ) a na Janovičky (Johannesberg). Na místě dnešní kaple stávala od roku 1601 její dřevěná předchůdkyně. Zděná kaple byla vystavěna přesně o 100 let později. Podle pověsti žily v lesích mezi Benešovem a Heřmánkovicemi, drobné bytosti. Byly to staré, převážně ošklivé malé divoženky s plochýma nohama, jejich řeč byla jen nesrozumitelné kňourání. Mužíci s šedým obličejem, kteří se oblékali do kůry a lišejníků, žili zase na zalesněném hřbetu táhnoucím se podél Stěnavy nad Olivětínem. Bydleli prý pod kořeny pařezů.

Koncem května 1925 uzavřely Schrollovy závody dohodu se Spojenými barevnami Broumov o podmínkách, za nichž bude upravováno Schrollovské zboží. Zdá se, že úpravna v Olivětíně nestačila vývozním požadavkům a proto musely být tkaniny upravovány v jiném závodě. V roce 1927 bylo v Olivětíně v provozu 2,500 tkalcovských stavů, v továrnách pracovalo 95 úředníků a zřízenců a 2.658 dělníků. Objednávky na rok 1928 byly tak výhodné, že ředitelská rada uvažovala o dalším zvýšení výroby. V Olivětíně bylo instalováno 88 plně automatizovaných stavů, což umožnilo zvýšit výrobu o 15%. Ještě celý rok 1928 stoupal odbyt Schrollových výrobků na všech zahraničních trzích. Změnu přinesl až "černý pátek" na newyorské burze 4. října 1929. Za tímto krachem následovaly další otřesy prakticky na všech burzách světa, které postihovaly zejména textilní průmysl. Kupodivu se i tato krize zprvu u firmy Schroll zastavila. Ještě v létě 1929 stoupala poptávka po Schrollových výrobcích, takže výroba v Olivětíně měla být ještě více vystupňována. Ředitelská rada počítala s přínosem oněch 88 plně automatizovaných stavů. Od listopadu 1929 se poprvé od světové války měla také u firmy Schroll omezit výroba. Krach na newyorské burze urychlil propuknutí krize.

                   

              

                                                     

                         Po   kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.   

Řešení nezaměstnanosti ve Schrollových závodech.

 

V květnu 1920 se sešlo v klášterní restauraci v Olivětíně dělnictvo, ke kterému promluvila pí. Luxová, jež byla zřejmě mluvčím dělnictva u Schrollů. Diskutovalo se o tom, jak odstranit nezaměstnanost. Po delší diskuzi schválilo dělnictvo prohlášení, že souhlasí s rozhodnutím závodu zavést během 14 dnů snížení pracovní doby na 32. hodin týdně, aby se tak našla práce pro 100 nyní nezaměstnaných dělníků. Tato restaurace je součástí pivovaru, který je umístěn v zadní části nádvoří a založení pivovaru, které se uvádí na rok 1345 - 1348. Tento letopočet se vztahuje na období udělení městských práv pro klášterní pivovar, který byl umístěn přímo v prostorách benediktinského kláštera. Vzhledem k několika požárům v klášteře, se rozhodlo vedení benediktinského kláštera vybudovat pivovar nový, mimo prostory kláštera. Ten byl postaven v letech 1712 - 1714 v Olivětíně se zachováním všech majetkových práv včetně výrobních receptur a provozovalo jej do poloviny 20. století broumovské benediktinské opatství.

Pohlednice z roku 1904 ukazuje pivovar a v popředí pivovarskou restaurace.

Vlevo dole: nádraží v Olivětíně.

Klášterní restaurace v Olivětíně.

Dobová fotografie pivovarské restaurace.

  Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Pokračování ze dne otevřených dveří v areálu VEBA Olivětín 2017.

 

                                        Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení