Jánské lázně-stezka korunami stromů.

 

Hlavní záchytné parkoviště, odkud je přístup ke kabinkové lanové dráze vedoucí na Černou horu.

Stezka korunami stromů Krkonoše se nachází v jednom z hlavních horských center - Janských Lázních. Od hlavního záchytného parkoviště vede kabinková lanovka na Černou Horu. Lanová dráha Černohorský express je zdejší historicky již třetí kabinovou lanovkou. V zimě vozí z Janských Lázní na vrchol Černé hory zejména lyžaře, v létě usnadňuje cestu na horské hřebeny turistům a milovníkům cyklistiky. 

Protože k vlastní prohlídce Stezky vede dost náročné stoupání lesní cestou, kolem těchto chalup, vyjely jsme na další parkoviště, které je u této vyhlídkové rozhledny. Po zaplacení vstupného začíná prohlídka, která Vás provede druhově pestrým lesem a čekají tu různá překvapení a poučení. Další část o stromech a kořenovém systému se nachází v podzemí dřevěné rozhledny a představuje spletitý kořenový systém. Celá trasa je o délce více jak 1500 m. Každé poschodí této rozhledny nabízí jedinečné pohledy na okolní lesy. Rozhledna má 12 pater a je přístupná i pro kočárky s dětmi, případně tělesně postižené. Pro ty odvážnější vede kolem středu kovové točité schodiště. Pro toho kdo chce být rychleji dole je možnost za příplatek sjet vnitřkem tubusu na suchém tobogánu, který má přes padesát metrů do přízemí.

Vstup k pokladně.

 

Po zaplacení vstupného a projitím přes turniket začíná už vlastní prohlídka.

Přechody pro ty odvážnější.

Pohled na záchytné parkoviště Jánské Lázně.

Tady už prosvítá mezi stromy vlastní vyhlídková věž.

Podzemní naučné centrum vybudované společně se Správou Krkonošského národního parku, které je jediné svého druhu u nás, vás zavede až pět metrů pod úroveň terénu. Má rozlohu 150 metrů čtverečních a dozvíte se tu vše o životě pod povrchem, o vlastnostech půdy a na vlastní oči tu také uvidíte spletitý kořenový systém krkonošského lesa.

Takové bylo rozloučení.

                        Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.                  

Pevnost Dobrošov.

V měsíci srpnu jsme navštívi nedokončenou tvrz Dobrošov. Ta se nachází na kopci nad obcí Dobrošov u Náchoda. Její stavba byla zahájena v září 1937 a po dokončení měla sestávat ze dvou pěchotních srubů, dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Svými pevnostními houfnicemi měla vlevo postřelovat náchodskou kotlinu a podporovat izolované pěchotní sruby ve svazích nad Bělovsí. Dostřel jejich zbraní dosahoval až za Hronov a Červený Kostelec. Palba se měla překrývat s palbou tvrze Jírova hora. Vpravo se její palebný vějíř překrýval s palebným vějířem sousední tvrze Skutina. Dostřel ( DOV) dělová otočná věž Maliňák zasahoval hluboko na území nepřítele.

Provozní budova vpravo, vstup do pevnosti vlevo.

Dělostřelecký srub N-S 75 Zelený. Prohlídka začíná zde.

Pěchotní srub N-S 72 Můstek . Velitelský Můstek sloužící především jako východ z tunelů pevnosti Dobrošov.

Pěchotní srub N-S 73 Jeřáb. Vlastní posádka se podepsala na jeho betonových zdech. 

Odtud jsme pokračovali na Jiráskovu chatu. První chata na Dobrošově byla postavena v roce 1895, tehdy již také s 6 metrů vysokou krytou rozhlednou. Příliv turistů na Dobrošov byl tak velký, že již v roce 1911 architekt Dušan Jurkovič vypracoval plány na stavbu budovy nové a větší. Základní kámen ke stavbě byl položen dne 9. července 1921 u příležitosti 70. narozenin spisovatele Aloise Jiráska. Slavnostní otevření Jiráskovy chaty se uskutečnilo dne 30. září 1923. Po roce 1948 byla chata zestátněna. Do majetku Klubu Českých turistů se chátrající chata vrátila, odkoupením, v roce 1995. Po nákladné rekonstrukci byla slavnostně otevřena 14. září 2002.

 

 

Z rozhledny, na jejíž vyhlídkový ochoz, ve výšce 15 metrů, vede 99 schodů, se nabízí výhledy až na Kunětickou Horu, Hradec Králové, Chlum (bojiště na Chlumu s rozhlednou), Podkrkonoší - Zvičinu, Kumburk a Tábor,

                                                                       Náchodský zámek.

 Východočeské moře Rozkoš

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Krnov. Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně je barokní poutní kostel na Předním Cvilínském kopci na jihovýchodě města Krnova. Byl postaven v letech 1722–1728 staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými. Kostel je – s několika přerušeními – ve správě Řádu menších bratří konventuálů (minoritů). 

Od 3. května 1958 je kostel zapsanou nemovitou památkou České republiky a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky. V roce 1786 byl kostel uzavřen a nařízením císaře Josefa II. určen ke zboření. Byl ale vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany – A. Philiebem, H. Schmidtem, C. Queskerem a M. Weissem za 406 zlatých. Protože podle císařského výnosu nesměli kostel nadále spravovat minorité, přešel do vlastnictví města Krnova a byl spravován diecézními kněžími. V okolí vrchu Cvilína poté vznikla kolonie domů zvaná Mariánské Pole a kostel znovuotevřený v roce 1795 měl sloužit pro její obyvatele. Začátkem 19. století byly kolem kostela postaveny zděné kaple Křížové cesty.

Cvilínská rozhledna se nachází na stejnojmenném kopci, nad městem Krnovem. Na Cvilíně, který má dva vrcholy jsou ještě další dvě zajímavé turistické atrakce, které jistě stojí za zhlédnutí. Rozhledna je kamenná romantická stavba zakončena vyhlídkou s cimbuřím, vysoká 26 metrů. Kamenná rozhledna, která se tyčí nad městem ve výšce 436 m. n. m. je zdaleka vidět. Stojí na stejnojmenném kopci - Cvilín. Umožňuje překrásný výhled do kraje. Temeno Předního Cvilínského kopce, poblíž rozhledny, zdobí monumentální stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie, na vzdálenějším Zadním Cvilínském kopci se nalézají zříceniny hradu Cvilína. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu Ježník.

                 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení