Je tu! Období tradic, zvyků a hřejivých vůní. Vánoce. Nalaďme se svátečně a pojďme si projít některé z oblíbených vánočních tradic a zvyků. Nechť jsou vám inspirací k nákupům i vlastní tvorbě.
Čekání na Tichou noc.
Advent, tedy období čtyř týdnů před Vánocemi, má dlouhou tradici.
Objevil se již ve 4. století n. l. ve Španělsku a jeho délka se ustálila v 11.
století. Začíná první adventní nedělí, končí odpoledne na Štědrý den. Na našem
území se slaví již od raného středověku. Dnes mají Vánoce ponejvíc rodinný
nádech. To však neznamená, že ztratily na své výjimečnosti. Jsou jakýmsi
vrcholem roku před závěrečnými silvestrovskými oslavami.
Vánoce jsou od nepaměti obdobím zvyků a obyčejů. Slunovrat a
nadcházející konec roku vybízely a vybízejí k různým magickým rituálům, věštbám
a zázrakům. Některé postupně upadly v zapomnění, V současnosti je obdarovávání
blízkých nejvýraznějším (a často jediným a nejdůležitějším) vánočním zvykem.
Patrně je inspirován darem Tří králů, kteří jako projev úcty přinesli do
Betléma kadidlo, zlato a myrhu. Jako významný zvyk se štědrost, pohostinnost a
obdarovávání připomíná od 14. století. Na venkově se pak dárky začaly dávat
přibližně od 16. století (většinou šlo o jablka, ořechy a sladkosti a
obdarovanými byli nejen lidé, ale i hospodářská zvířata). Pro děti se pak dárky
staly pravidlem až v 19. století (nadělovalo se ovoce, sladkosti a postupem
času i nezbytné každodenní potřeby a hračky). Jiné byly potlačeny a některé
přežívají dodnes, byť v poněkud jiné podobě.
V průběhu vánočních svátků se koledovalo hned několikrát -
na Štědrý den, na Štěpána i ve svátek Tří králů. Koledovaly hlavně děti,
studenti a chudí lidé, kteří si tak vylepšovali své nuzné živobytí. Námětem
koled jsou především biblické příběhy a oslava betlémského zrození.
Pro zpříjemnění svátečních dnů, si můžete pustit Českou mši vánoční, od Jakuba Jana Ryby tak trochu v jiném podání.
Žádné komentáře:
Okomentovat