Masopustní veselí.

 

Různé významné dny a svátky máme v kalendářích výrazně vyznačené, ovšem masopust mezi ně nepatří. Pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, kterými toto období končí. I když nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle data Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může masopustní neděle připadnout na období delší než měsíc (od 1. února do 7. března). Období před masopustem i v jeho průběhu nese řadu zvyklostí a tradic. Jednou z nich je tučný čtvrtek, kdy příprava na masopust začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. K veselé tradici masopustních maškar patří smích i výsměch. Mladé paní tancují s medvědem, aby do rodiny přibylo miminko. Ale zrovna tak karnevalové masky mohou a mají parodovat souseda, starostu, poslance, událost, historii či televizní seriál. V minulosti se slavilo všude ve stejný čas, nyní se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají dva víkendy po sobě, nejčastěji o víkendu před masopustním úterkem, mnohde i o víkendu dalším.

Jeden z nich jsem navštívil, a tady je malá ukázka z jeho průběhu.