 |
Do důchodu v 65 letech, Počet pracujících lidí starších šedesáti let se od roku 1995 zdvojnásobil na současných 356 tisíc. Ukazují to nové údaje Českého statistického úřadu. Vliv na to má především zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Po dosažení věku 65 let však značně klesá možnost vykonávat fyzicky náročné profese. Jaká je asi představa?.
Jedu z práce. Je mi 75 let. Musím vlakem, protože jsem o řidičák přišel jako zdravotně nezpůsobilý. Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s naslouchátkem a silnými dioptriemi, vystupuji. Vystupuji velice opatrně. Mám totiž jen jedno oko. To pravé mně vypíchl 70 – ti letý oční chirurg při odstraňování šedého zákalu, když se mu třásly ruce, protože měl Parkinsonovu nemoc. Z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku. Procházím nádražní halou, kterou hlídá hrbatý policista, který se pomočil. Opět to nestihl.
.jpg)
Vycházím ven a jdu na tramvaj. Řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, protože trpí ztrátou paměti. Vystupuji a mám hlad. V restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu, jakmile se podaří dostat kuchaře z kómatu. Objednávám si pivo, ale číšník kvůli třesu rukou půlku vylije, než dojde k mému stolu. Chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky a nemůžeme přijít na to, kolik má vlastně vrátit peněz. Jdu domů. Děti ve věku 48 a 50 let se mě ptají, jestli bych jim nepomohl najít nějakou práci. Ne, děti moje, na to jste ještě příliš mladí. Ještě pracujeme MY. Večer jdu do Národního divadla na Labutí jezero. Beru si raději pampera, abych to vydržel. Představení je hned v prvním dějství zrušeno, protože 68 - letá baletka, představitelka hlavní role, padá a láme si krček kyčelního kloubu. Vracím se domů. Odložím obě zubní protézy. Pustím televizi a sleduji, jak v následujících deseti letech bude snaha zlepšit situaci zaměstnanců, seniorů i rodin s dětmi. Zmenšení rozdílů mezi chudými a bohatými, pracujícím dát možnost ovlivňovat chod v jejich podniku.
člověk by se tomu zasmál, kdyby to nevypadalo až příliš pravdivě....
OdpovědětVymazatVypadá to úsměvě, ale od reality to nemá daleko.
VymazatPobavila jsem se. A řeknu ti, že jsem ráda, že už tam jsem. Tedy v důchodu samozřejmě. Ale od nejmladšího syna stále slyším nářky a počítání, jak dlouho ještě bude dělat, a kolik musí mít našetřeno. Oni to ti panáci ve vládě berou podle sebe. Někteří to tam prosedí, ani nežblebtnou a berou prachy. Občas zmáčknou nějaké tlačítko a když zapomenou, že mají jít do práce, tak jsou prostě omluveni. Tak proč by takto nemohl chodit do práce i pokrývač střech. Koukala jsem onehdá na fotky ze sněmovny. Jeden řečník u pultíku a jinak skupinky různě postávající a debatující mezi sebou, jednotlivci čučící do mobilu, nebo prázdná místa. Nevím, jak by se profesorovi líbilo, kdyby posluchači ve škole během přednášky odcházeli, přicházeli, hloučkovali se a pod. No ale přece si musí odpočinout, Že? A ostatním pracujícím nalajnují půl hodiny přestávku za směnu a makej do skonání.
OdpovědětVymazatNaprostý souhlas s tímto názorem.
VymazatDen bez práce je jako den bez chleba. To není můj výrok, to říkal jeden osmdesátiletý čínský zenový mistr, když mu žáci vzali motyku. Odmítal totiž i ve stáří přestat pracovat a denně chodil okopávat. Bylo to v teplé jižní Číně, takže celoročně. Vzali mu motyku, on pronesl výše zmíněný výrok a přestal jíst, dokud mu motyku nevrátili. Kopal pak dál, ale kopal jen hodinu denně. Do smrti. Zenový mistr má podobně fyzicky namáhavé zaměstnání jako psychoanalytik, komentátor nebo právník. Starobní důchod pro ně přichází v úvahu na krátkou dovolenou před svépomocnou eutanázií, až už je to tu fakt přestane bavit.
OdpovědětVymazatProstě: Není důchod jako důchod! 😎
Není důchod jako důchod, a je potřeba brát v úvahu i nemoci desítek liddí, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých.
VymazatJe to smutně úsměvné, ale asi to k tomu směřuje, protože věk odchodu do důchodu lze sice posouvat, ale kolik lidí ve věku 68 let, který také byl uvádění, bude plně zdravotně způsobilých, na to nikdy nemyslí.
OdpovědětVymazatPozoruhodné jsou i úvahy, že k předčasnému důchodu bude podmínkou mít odpracováno 40 let a pro řádný důchod 45 let. Když člověk skončí ve 24 letech, měl by tedy pracovat až do 69 let, což je ještě víc než zmíněných 68 let, které vzbudily tolik nevole a Jurečka a spol. proto toto číslo už raději nezmiňují.
Škoda, že funkce v poslanecké sněmovně nejsou dobrovolné, to by rozhpdpvání bylo asi jiné a každý z poslanců musel ještě chodit do zamšstnání.
VymazatMirku, já už tohle někde četla. Je to humorné, ale současně strašně smutné.
OdpovědětVymazatNěkteří lidé mohou pracovat do vysokého věku, záleží na tom co dělají, jak jsou na tom zdravotně a také mají-li chuť pracovat. Můj tchán pracoval do téměř 85 let. Jeho synové a i známí o něm říkali, že nemá žádný koníček, protože má rád práci. Ta byla jeho koníčkem.
Díky za komentář.
VymazatSpousta lidí se těší do důchodu a pak se nestačí divit, protože s věkem přicházejí i nemoci a jiné potvornosti, co je ti platné, že bys rád pracoval i nadále, když to nejde a ne, že bys nesehnal práci, ale už na ni nestačíš, všem, kteří jsou i ve vyšším věku zdraví a práce schopni, to moc přeju. A taky jim přeju, aby si vydělané peníze užili!
OdpovědětVymazatJiřina z N.
U každého se stáří projevuje jinak, ale jakmile přijdou nemoci je po všech přáních a předpokladech
Vymazat