pátek 10. března 2023

Loutkové divadlo

 

Toto loutkové divadlo bylo umístěno v prostorách firmy Meissner, u domu č. 88 v Alšově ulici, kde se v letech 1920 - 1945 vyráběly upomínkové předměty.V pozdějšíchh letech tady bylo zřízeno loutkové divadlo a po jeho ukončení se zde promítalo kino. Naposledy tu fungovala restaurace, která neměla dlouhého trvání. V současné době je tento objek bez využití.

Správní členění nevznikalo jako jednorázový proces, ale souvisel s určitými migračními změnami. Řada lidí přišla na Broumovsko vždy, kdy se ukázaly dobré možnosti zaměstnání s ohledem na modernizaci výrobních závodů a nabízených lepších bytových podmínek. V Broumově bylo v provozu také přírodní koupaliště, které bylo hojně navštěvováno, ale již se nepodařilo jeho provoz obnovit s ohledem na nekvalitní přítok vody



Kulturní život po roce 1948 odráželo nadšení nových osídlenců, které se projevovalo, jak již bylo zmíněno o zakládání různých společenských a zájmových organizací na Broumovsku. Nebyl výjimkou ani Olivětín, kde byla velká podpora od nového vedení podniku Veba a závodu v Olivětíně. Mezi nadšenci ochotnického divadla vzniklo pak založení loutkového divadla v Olivětíně. Na toto loutkové divadlo vzpomíná i p. Chalupníček, na jeho začátky, slávu i zánik. Dále uvádí, jak při prohlídce fotografií z rodinného archivu si připomněl, jaké v Olivětíně bylo loutkové divadlo. Vzniklo a bylo provozováno ochotníky z řad místních občanů za podpory tehdejšího Závodního klubu Veba.

Obrázky a pohlednice, podle, dobových fotografii, nebyly v nejlepším stavu. Na snímku vidíme několik titulů, které zhlédli malí diváci v sezóně 1959 -1960. Tak třeba 25.11. v 15 hodin to byla pohádka Perleťové pantoflíčky. Vstupné bylo pro děti 1 Kč a dospělí platili 2 Kč. Další názvy her: Šípková Růženka, Hračky na cestách, Jeníček a Mařenka.

 


 





Pro silné nervy pak drama Vodníkova pomsta, nebo Kašpárek dvorním lékařem. Nacvičení každé hry dalo asi dost práce. Marionety měly 4 - 6 vodících šňůrek a vyžadovaly zručnost při manipulaci. Text se četl pod jevištěm do závěsného mikrofonu a reproduktory byl přenášen do hlediště. Stálo zato sledovat malé diváky, jak reagovali na výkony dřevěných herců, napětí při dramatických situacích, úleva a oddech, když vše dobře dopadlo. Kašpárek vždycky potěšil malé i velké vyřešením i těch nejzapeklitějších situací.

Na závěr každého představení se s diváky rozloučila kapela dechové muziky řízným pochodem. Po několika sezonách bylo nutné provést rekonstrukci divadélka. Přistoupilo se k tomu se záměrem využít prostor i k promítání filmů pro veřejnost a pro místní školu. Přístavbou vstupní haly se získal prostor pro šatnu, nové sociální zařízení a kabinu na promítací přístroje. Zvětšil se prostor hlediště, šikmá podlaha byla osazena pohodlnými sklopnými sedadly. Pro dobrou akustiku byly i stěny obloženy hnědě červenou koženkou. Před oponou divadélka se dalo snadno umístit promítací plátno. Uváděním filmových představení byla ukončena činnost kroužku loutkoherců. Namátkou několik jmen těch, kteří rádi oživovali postavičky na jevišti Olivětínské loutkové scény: Pánové Richter, Mach, Vít, Košťál, Pohl, paní Tošovská, Obršálová, slečna Hilšerová. Výrobou loutek se zabýval pan Beran, kulisy a scény navrhoval pan Šafář a pan Macek. Údaje, které jsem uvedl, nejsou vyčerpávající, a pokud má někdo více informací, uvítáme jejich doplnění. V devadesátých letech zaniká privatizací budovy jak školní družina, tak kino a loutkové divadlo. Dřevění herci byli převezeni do depozitáře ke svým broumovským kamarádům, a tam sní svůj sen o zašlé slávě. Snad se někdy ukáží veřejnosti, třeba jen na nějaké výstavě, nebo na mimořádném představení. M. Chalupníček.

Všechny dobové fotografie z prostředí loutkového divadla, poskytl ze své sbírky p. M. Chalupníček.

  

7 komentářů:

  1. Loutkové divadlo jsem vždy velmi obdivoval, jak loutkáři jen šňůrkami dovedou věrohodně navodit gesta figurek a k tomu ještě umějí provázet slovem.
    Z tvých článků, Mirku, by mohla vzniknout kronika Olivětína a Broumovska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezi loutkáři se vždycky našla dobrá parta. Jeho pokračováním je divadélko Brum Broumov, které je stále aktivní ,a zpracovával jsem pro toto divadélko kroniku od jejího založení, až do současné dby. Řada článků mi vycházela v Broumovských novinách ať už to bylo loutkové divadélko, nebo střelecký klub, případně hasičský sbor Olivětín. Děkuji za komentář a věřím , že i další články o divadélku budou zajímavé.

      Vymazat
    2. Tak to je prima, že tvé texty se dostanou i k těm, kteří blogy nemusí znát.

      Vymazat
  2. Mirku, velice zajímavý článek. Je jen škoda, že divadlo s kinem zaniklo. Možná se najdou další nadšenci a prostory pro to, aby mohlo dojít k znovuotevření divadla.
    Moje spolužačka donedávna objížděla s manželem školy a školky a někdy i kulturní domy s loutkovým divadlem. Bohužel museli kvůli nemoci jejího manžela skončit.
    Měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeho pokračováním je divadélko Brum Broumov, které je stále aktivní ,a zpracovával jsem pro toto divadélko kroniku od jejího založení, až do současné dby.

      Vymazat
  3. Zajímavý článek. U nás ve městě kdysi také bývalo loutkové divadlo. Já si na něj moc nepamatuji, ale sestra o něm často mluvila. Dnes je budova uzavřená, opuštěná,, nevyužitelná protože tam byl neměřený vysoký stupeň radonu a tak by se musela celá budova sanovat a to by bylo asi finančně strašlivě náročné. Tak že budova sice stojí, ale využitá asi hned tak nebude...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je škoda, že to s budovou tak dopadlo. Ale asi to jinak nešlo. Loutkové divadlo by si zasloužilo najít další vhodné prostory, a oživit tak loutkářské tradice. Určitě tam uústal nějaký ten ffundus, který by se dal používat v nových prostorách.

      Vymazat