úterý 3. srpna 2021

Mařenické střípky

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.




















































10 komentářů:

  1. Zajímavá historie. Já jsem však byla přesvědčená že tento kout naší země osvobodila 2. Polská armáda stejně, jako osvobodila město Rumburk. Zajímavé čtení. Mařenice znám, na Milštejně jsme byli před mnoha lety a možná bychom se tam mohli znovu podívat. Suchý vrch jsme navštívila v červnu i ledovou jeskyni a úchvatný pohled je na Ortel, která vypadá jako pravidelná bábovka při tom je to skalnatý útvar. Děkuji za zajímvé nahlédnutí do historie. Přeji krásné dny ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvůj článek Jarko, z návštěvy zdejších míst jsem četl a jsou to hezká a také známá místa. Článek, který tady uvádím jsem převzal od bývalého ředitele zdejší školy, podle jeho zápisků.
      Poláci bojovali všude Náš výčet by nebyl úplný, kdybychom opomenuli účast 2. polské armády pod velením divizního generála Karola Świerczewského, podílející se v rámci 1. ukrajinského frontu maršála Koněva na poslední útočné operaci Rudé armády v Evropě za druhé světové války – na pražské operaci. Druhou armádu Polského vojska tvořilo pět pěších divizí, přidělený 1. tankový sbor, 16. tanková brigáda, 5. pluk těžkých tanků, 28. pluk těžkého dělostřelectva a 2. dělostřelecká divize. Udeřila 7. května 1945, následujícího dne vstoupila na naše území, kde po bojích v Lužici její 8. pěší divize osvobodila obce Severní a Lobendava ve Šluknovském výběžku. Do 10. Května postoupila na čáru Benešov nad Ploučnicí–Úštěk–Liběchov. V poledne téhož dne vjel 1. tankový sbor generála J. Kimbara do Mělníka. Úhrnné ztráty polské 2. armády v pražské operaci činily 1302 padlé, raněné a nezvěstné, tedy mnohem víc, než uvádějí výše přetištěné sovětské/ruské údaje.

      Vymazat
  2. Je moc pěkné, když vztah k obci a její historii se touto formou uchovává pro další generace. My máme doma dvě tlusté knihy, které se týkají Bučovic a Černčína, kde žili rodiče manželky, a ty díky pečlivosti autora a jeho encyklopedického přístupu zachycují dlouhou historii ovcí a jejich proměn včetně příběhů lidí, kteří se na tom podíleli a/nebo je určitým způsobem proslavili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové vzpomínky jsou a jistě i budou pro mladou generaci, případě také jako studijní materiál.

      Vymazat
  3. Pěkné také je, že Mařenice si pro internetovou doménu zvolili příponu .eu a tím dávají najevo přesah lokálního významu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Význam obce dokládá i to, že mají od nedávné doby vlastní znak a prapor.

      Vymazat
  4. Prošla jsem si ty kartičky a je to tedy oblast, kde za hraniceni je Lužice, ano? Nejvíc mě zaujalo osídlení této oblasti po odsunu Němců, je tam uvedeno několik konkrétních jmen, ale ze které oblasti ti osídlenci hlavně pocházeli? Zajímám se o to a většinou jsou to tak dvě - tři věty a je ... osídleno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Lužici se dodnes zachovalo slovanské osídlení (Lužičtí Srbové). Česká část Lužice se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín (v rámci povodí Lužické Nisy, resp. Odry). Občané lužickosrbské národnosti v oficiálně dvojjazyčném území musí umět německy, po občanech německé národnosti znalost lužické srbštiny vyžadována není. Jediný starousedlík české národnosti byl František Hořčička, který bydlel na samotě Nový svět od r. 1910, měl manželku Němku a proto zde zůstal i za okupace. Dalším Čechem, který přišel do obce byl Bohdan Tlustý, který již před válkou zde sloužil na poště. Byl po obsazení odsunut i s rodinou do vnitrozemí, kde přečkal válku. Jeho paní pocházela z Mařenic a tak se vrátili i s rodinou do její rodné obce. Do obce začali na výzvu vlády přicházet další osídlenci: Václav Uher, Karel Bělohlávek, Jindřich Marušák, Josef Vladyka, Josef Vytiska a pak přicházeli další a obec se osídlovala až do r. 1946. Ovšem kdo odkud byl nevím.



      Vymazat
    2. Děkuji za odpověď. Každá vysídlená oblast měla možná při novém osídlování jiné podmínky, uvedená jména zní česky a pokud se to tam podařilo osídlit, jen dobře, jsou u nás vesnice, konkrétně jsem to poznala v Orlických horách, kde se osídlení nepodařilo a zanikly. Některé oblasti byly osídleny našimi krajany ze zahraničí, výhledově k tomu chystám články na blogu.

      Vymazat
    3. Rád si ten následující článek přečtu. Mezi osídlence obce Mařenice, byla i matka od mé manželky, která přišla z Prahy. To je ale dost dlouhá historie.

      Vymazat