neděle 22. listopadu 2020

Vzestupy a pády Broumovského kláštera.


 

Po staletí už od dob Přemysla Otakara I. až do roku 1948 spravovali mniši benediktinského řádu na Broumovsku okolní lesy, pole a další majetky. Poté, co poslanci schválili církevní restituce, čekají Broumovsko převratné změny. Řádu, jemuž patří klášter v Broumově, se mohou opět vrátit stovky hektarů pozemků. Benediktini z Prahy-Břevnova získali broumovský výběžek v roce 1213 od Přemysla Otakara I. V první půli 14. století zřídili v Broumově proboštství a postavili klášter s gotickým chrámem sv. Vojtěcha. V roce 1348 založili pivovar. Od druhé půli 17. století se odvíjela velká stavební činnost. Klášter se přestavěl do barokního slohu a v okolních vesnicích vznikla řada barokních kostelů. Kromě hospodářské správy, kultury, architektury a umění měli benediktini na Broumovsku vliv i na školství. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939 a od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Po roce 1968, díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. Broumov se může těšit, že se prostory zdejšího kláštera opraví a jeho návštěvníci nahlédnou do těch zákoutí, kam ještě vkročit nemohli. Památka totiž získala dotaci ve výši zhruba 248,5 milionu korun. Peníze umožní nejen obnovu, ale i vznik vzdělávacího centra. Kromě významné části vnitřních prostor kláštera se kompletní rekonstrukce dočká také klášterní zahrada. Celý projekt obnovy řeší rekonstrukci podstatné části areálu broumovského kláštera. Úpravy a rekonstrukční práce budou prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, které jsou dnes ve stavu neodpovídajícím jejich kulturnímu, historickému a architektonickému významu. Měly by zde vzniknout učebny či výstavní sály. Součástí projektu je i řešení přilehlé klášterní zahrady se zachováním jejího účelu především pro účastníky vzdělávacích a kulturních akcí. V Institutu přírodovědného vzdělávání se mají připomínat hodnoty krajiny, kterou v regionu utvářeli lidé, a to, jakým způsobem ke krajině přistupovali. Broumovský klášter je nyní částečně zpřístupněn. Prohlídkový okruh nabízí návštěvu klášterní knihovny, refektáře či kostela svatého Vojtěcha. Lákadlem pro turisty je kopie takzvaného Turínského plátna. Na světě existuje pouze čtyřicet kopií takzvaného Turínského plátna, do něhož byl podle církve zabalen Kristus, když jej sňali z kříže. Jedno z nich - jediné ve střední Evropě je k vidění v broumovském klášteře. Vedle kopie plátna byla na seznam kulturních památek zapsána i darovací listina a dřevěná skříňka, ve které bylo plátno, o němž křesťané věří, že zachycuje obrys Kristova těla, uloženo. Broumovský exemplář patří mezi nejzdařilejší kopie. Pochází z roku 1651 a v klášterním kostele byla nalezena v roce 1999 - nad kaplí svatého Kříže za zlaceným štukovým věncem. Dnešní podoba opatství je výsledkem barokní přestavby. Ve sklepeních broumovského kláštera je uloženo celkem 34 mumií pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku. Broumovský klášter je pro svoji architektonickou a kulturní hodnotu zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Veřejnosti nepřístupná místa kláštera jsou v dezolátním stavu. V přiloženém odkazu jsou nabídnuty fotografie vnitřních prostorů tohoto kláštera, kam se běžný návštěvník nedostane.

V příloze je odkaz na prohlídku kláštera ještě před jeho opravou.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/fotogalerie/2013/03/04/broumov-klaster-restituce/


 Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení.




8 komentářů:

  1. Zajímavý článek. Rádi bychom klášter a město Broumov navštívili. Je tam určitě mnoho krásných a zajímavých míst. Škoda, že nás teď covid-19 tak omezuje a nemůžeme moc cestovat. My hlavně cestujeme vlakem a Broumovsko by pro nás bylo na ubytování. O tom turínském plátně jsem už četla. Je to veliká vzácnost. Doufám, že opravy se vydaří a bude zpřístupněna větší část. Přeji příjemné podzimní dny a hlavně zdravíčko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Broumov poskytuje hodně kulturních památek, a mimo kláštera a jeho zahradu se nabízí i prohlídka hřbitovního kostelíka nebo pivovarské muzeum v pivovaře Olivětín. Pro jiná místa to už vyžaduje auto a jsou to většinou skalnatá místa jako je Adršpašské skály, Horolezecké muzeum v Adršpachu, Ostaš, Hvězda, Ruprechtický Špičák a jiné. Klášter je už z velké části opraven a až se k tomu dostanu, dám na blog několik fotografií ze dne otevření kláštera po jeho obnově. Pokud se s manželem domluvíte, přeji hezké zážitky. Hezký zbytek listopadu a hodně zdraví. Mirek

      Vymazat
  2. Tak, teď jsem napsala dlouhý komentář a někam se mi ztratil. Tak jen stručněji. Moc se mi líbil tento poučný článek, nic o tom jsem nevěděla a nevím nic ani o tom, z čeho dřív ti mniši žili a jaká byla jejich denní náplň práce, dá-li se tomu tak říct. Ještě jednou děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za mail, a pokud se týká Tvého dotazu, přikládám odkaz, který snad všechno objasňuje. Zdravím moc a přeji hodně zdraví.
      https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/hospodarske-zazemi-brevnovskeho-klastera

      Vymazat
  3. Dík za obsažné články. Procestovali jsme Náchodsko a Broumovsko s našimi přáteli, v kláčšteře jsme byli před dvaceti a deseti lety, byl vidět pokrok v opravách. Obdivovali jsme také starý kostelík. Už se k vám nedostanu, tak mi tvoje články osvěžují vzpomínky novinky potěší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář a období 20 nebo 10 let je dost dlouhá doba na řadu změn, které se tu zatím dějí. Budu se snažit něco na blogu zveřejňovat.

      Vymazat
  4. Mirku, další velice zajímavý článek o klášteře v Broumově. O existenci "turínského plátna" v klášteře jsem neměla potuchy. Je to další důvod, Broumov navštívit a ne jen tudy projíždět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak si myslím Alenko, že Tě těmi články jednou do Broumova nalákám, a nebudeš příště jenom projíždět.

      Vymazat