Když se opat Martin ocitl v
nesnázích a chtěl si naklonit císaře Rudolfa, využil známé uměnímilovnosti
Rudolfa. Věnoval totiž císaři Rudolfovi II. v roce 1594 známý obrovský kodex,
takzvaný Codex Giganteus nebo také jako ďáblova bible. Tento kodex obdivoval v
Broumově v roce 1527 král Ferdinand I. když se vracel přes Broumov ze Svídnice.
Ďáblova bible.
Rudolf II. přijal unikát rád do
svých sbírek a vyšel Broumovskému opatu Martinovi zcela vstříc. Tato kniha byla
později roku 1648 odvlečena Švédy a dostala se s ostatními vzácnými památkami
rudolfínských sbírek do Stockholmu. Kniha byla pravděpodobně vytvořena okolo
roku 1229 v prostředí benediktýnského kláštera v Podlažicích u Chrudimi.
Klášter se rozprostíral na levém břehu potoka Žejbra. Nyní na jeho místě stojí
kostel svaté Markéty. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku či
autorovi a důvodech sepsání. Ve své době vzácná kniha se vydala z podlažického
kláštera na dlouhé putování, které skončilo ve Stockholmu. Nejprve byla ve
vlastnictví klášterů v Sedlci, v Břevnově a poté v Broumově. Již v 16. století
se do broumovského kláštera na obrázek Ďábla chodili dívat poutníci. Okolo
vzniku Ďáblovy bible byla vytvořena pověst, podle níž se jeden z mnichů
odsouzený k trestu smrti, chtěl zachránit příslibem, že napíše největší knihu
světa za jedinou noc. Na pomoc mu měl přijít ďábel. Podle jedné verze, když si
o půlnoci uvědomil, že práci nemůže stihnout, mu ďábel přinesl knihu hotovou.
Podle té druhé ďábel pouze přinesl pergamen a psací potřeby a mnichovi pomáhal.
Tato pověst vznikla v Broumově, kde došlo k paradoxní situaci. Samotný Codex
gigas se totiž stal návštěvní knihou, do níž se lidé zapisovali. Přitom si v
podlažickém nekrologiu všimli zápisu, který hovořil o zazděném mnichovi. Ve 13.
století se totiž někteří z mnichů nechávali do svých cel zazdít.
Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení.
mám ji doma...tedy ne originál, ten mají pořád Švédi, ale vytištěnou :-)
OdpovědětVymazatMá kniha nějaký překlad? Uvádí se hebrejská, řecká a latinská abeceda.
VymazatJá o Codexu gigas vím jen to, že byl zapůjčen na nějaký čas na výstavu, tuším, že v Klementinu. Stále se prý jedná se Švédskem o jeho navrácení do Čech. Ale válečná kořist, je válečná kořist.
OdpovědětVymazatJestli šlo o válečnou kořist, nebo dar, se dá těžko dnes hodnotit. Každopádně je to unikát.
Vymazat