sobota 14. listopadu 2020

Broumov, od minulosti k současnosti.

 

Když se opat Martin ocitl v nesnázích a chtěl si naklonit císaře Rudolfa, využil známé uměnímilovnosti Rudolfa. Věnoval totiž císaři Rudolfovi II. v roce 1594 známý obrovský kodex, takzvaný Codex Giganteus nebo také jako ďáblova bible. Tento kodex obdivoval v Broumově v roce 1527 král Ferdinand I. když se vracel přes Broumov ze Svídnice.


                                                                                     Ďáblova bible.

Rudolf II. přijal unikát rád do svých sbírek a vyšel Broumovskému opatu Martinovi zcela vstříc. Tato kniha byla později roku 1648 odvlečena Švédy a dostala se s ostatními vzácnými památkami rudolfínských sbírek do Stockholmu. Kniha byla pravděpodobně vytvořena okolo roku 1229 v prostředí benediktýnského kláštera v Podlažicích u Chrudimi. Klášter se rozprostíral na levém břehu potoka Žejbra. Nyní na jeho místě stojí kostel svaté Markéty. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku či autorovi a důvodech sepsání. Ve své době vzácná kniha se vydala z podlažického kláštera na dlouhé putování, které skončilo ve Stockholmu. Nejprve byla ve vlastnictví klášterů v Sedlci, v Břevnově a poté v Broumově. Již v 16. století se do broumovského kláštera na obrázek Ďábla chodili dívat poutníci. Okolo vzniku Ďáblovy bible byla vytvořena pověst, podle níž se jeden z mnichů odsouzený k trestu smrti, chtěl zachránit příslibem, že napíše největší knihu světa za jedinou noc. Na pomoc mu měl přijít ďábel. Podle jedné verze, když si o půlnoci uvědomil, že práci nemůže stihnout, mu ďábel přinesl knihu hotovou. Podle té druhé ďábel pouze přinesl pergamen a psací potřeby a mnichovi pomáhal. Tato pověst vznikla v Broumově, kde došlo k paradoxní situaci. Samotný Codex gigas se totiž stal návštěvní knihou, do níž se lidé zapisovali. Přitom si v podlažickém nekrologiu všimli zápisu, který hovořil o zazděném mnichovi. Ve 13. století se totiž někteří z mnichů nechávali do svých cel zazdít.

                      Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení.


4 komentáře:

  1. mám ji doma...tedy ne originál, ten mají pořád Švédi, ale vytištěnou :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má kniha nějaký překlad? Uvádí se hebrejská, řecká a latinská abeceda.

      Vymazat
  2. Já o Codexu gigas vím jen to, že byl zapůjčen na nějaký čas na výstavu, tuším, že v Klementinu. Stále se prý jedná se Švédskem o jeho navrácení do Čech. Ale válečná kořist, je válečná kořist.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli šlo o válečnou kořist, nebo dar, se dá těžko dnes hodnotit. Každopádně je to unikát.

      Vymazat