Mařenice a okolí, přehrada Naděje.

 

Tato pohlednice zachycuje zděnou hráz vodní nádrže, vybudovanou v úzkém údolí Hamerského potoka v letech 1937-38. Přehrada sloužila k pohonu mlýna a pily v níže ležícím Hamru.

Přehrada byla postavena jako nádrž užitkové vody pro vodní díla Hamerský mlýn a pilu vodovodního svazu Niederland se sídlem ve Vansdorfu - jako náhrada za podchycení pramenů Hamerského potoka pro zásobování Vansdorfu pitnou vodou. Vodní dílo Hamerský mlýn se nacházelo asi 300. m. pod přehradou v č. p. 65. Asi o 500. m. níže bývalo další vodní dílo - pila v č. p. 51. Vodní nádrž Naděje leží v hlubokém zalesněném údolí Lužických hor u osady Naděje. Uvedení do provozu v roce 1938. Další část o přehradě Naděje je od p. Pavýzy z Dolní Světlé.

Pramen Hamerského potoka, na kterém přehrada stojí, je v širokém údolí mezi Luží a Pěnkavčím vrchem. Ve dvacátých letech minulého století vznikl plán z tohoto prameniště napájet vodovod v městě Rumburk. Byly vybudovány sběrné studně a přes vodoměrnou šachtu v údolí "U Jána" vedeno potrubí přes Novou Huť k nádraží Jedlová a pak k Lesné a dále údolím do Rumburku (tento vodovod je údajně v provozu dodnes). Ovšem Hamerský potok byl od 19. století využíván pro pohon 15. mlýnů a pil od Hamru po Lindavu (buď přímo jako pohon vodním kolem, nebo pro výrobu elektřiny pomocí turbosoustrojí). Odběr vody z prameniště potoka by snížil průtok a ohrozil provoz těchto továrniček. Proto bylo rozhodnuto souběžně s vodovodem vybudovat v údolí pod Suchým vrchem přehradu, která by v suchých obdobích umožnila doplnit snížený průtok potoka. Podle smlouvy s uživateli z roku 1931 měla přehrada mít objem 24. tisíc kubických metrů. Přehrada byla vyprojektována a její stavba dokončena v roce 1938. Přehrada byla napuštěna 19. července 1938, tedy ještě před zabráním našeho pohraničí. Stavba trvala 170 dnů a pracovalo zde někdy až 110 dělníků. Ve stejné době se v okolí stavěly bunkry obranné linie proti nacistickému Německu, což stavbu komplikovalo. Bunkry byly obsazeny našim vojskem v květnu 1938. Kolaudace přehrady se uskutečnila v roce 1942. Přehrada pak sloužila pro pohon 15. vodních děl od Hamru až po Lindavu. Z toho byly v Hamru 2. pily (jedna z nich nad původním hostincem, na jehož místě dnes stojí chata, druhá, rovněž již neexistující, u skály za dnešní poslední chalupou směrem ke koupališti a jeden mlýn. Dále byla napájena turbína v tehdejším chudobinci (dnes ústav pro mentálně postižené ženy) a další továrničky v Antonínově údolí, Mařeničkách, Kunraticích a Lindavě (zrcadlárna a mlýn). Na pravé straně přehrady je vypouštěcí roura s regulací (kolo s převodem nahoře na hrázi). Při stavbě v roce 1937 zjistili, že ve svahu k silničce je silný pramen vody. Ten byl vyveden menší rourou do nárazové nádrže. Pamětníci říkají, že se nejen z toho vždy pila voda, ale že se dokonce jako zvlášť chutná nosila do Naděje v kanystrech. V padesátých a šedesátých letech využívali rekreanti přehradu ke koupání (přes její teplotu jen kolem 13. stupňů). Jeden rok byl přístup na přehradu zdi zablokován ostnatým drátem a mřížemi a říkalo se, že přehrada bude sloužit jako reservoár pitné vody, ale záměr se neuskutečnil a tak mříž někdo odstranil a koupalo se dál.

Článek byl převzat a použit se svolením provozovatele blogu Trávník a věci okolo. Další zajímavosti:

-Znělec na stavbu přehradní hráze byl lámán v nedalekém lomu v severním svahu Suchého vrchu.

-Na Fořtově louce, zatopené přehradou, stála zřejmě středověká sklářská huť.

-Severně nad přehradou do Horní Světlé, údajně dochovaná jedna z plošin po dávném pálení milířů.

 Výpust u přehradní nádrže na Naději.

Pohled na spodní část přehrady.

Pohled na zatopenou plochu přehrady.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení.