Pohlednice představuje Juliovku
na čtyřech obrázcích. Nahoře vlevo je osada s výrazným Hvozdem
v pozadí. Vpravo vidíme střední část osady s bývalým Knoblochovým
hostincem, který je zobrazen také na obrázku vpravo dole. Poslední obrázek je
dřívější hostinec, ve kterém se při své inspekční cestě roku 1779 zastavil
císař Josef II.
Osada Juliovka, vznikla jako samostatná obec po polovině 17. století, kdy zde byla založena sklářská huť, která měla nahradit zaniklou huť krompašskou. Jméno dostala po svém zakladateli Juliu Františkovi, vévodovi sasko- Leuenberském, majiteli Zákup. Postupně se osada rozrůstala (byly zde na potoku dva mlýny). Roku 1688 zde byly vyrobeny první tři skleněné lustry. Počátkem tohoto století tu byla mechanická tkalcovna a výroba nití. Za války tu francouzští zajatci vyráběli zapalovače do zbraní a koncem války ji spolu s partyzány vyhodili do povětří. Starší mlýn Teichmühle byl jako družstevní mlýn v provozu ještě na počátku 20. století, ale 8. května 1906 zcela vyhořel. Zničenou budovu pak koupil Alfred Winkler z Mařenic, který ji přestavěl na přádelnu a mezi silnicí a skálou vybudoval mechanickou tkalcovnu. Kousek pod továrnou stála ještě stará úschovna kočárů a saní bývalého zákupského panství, která byla využita pro umístění parních strojů, protože vodní síla už pro pohon všech zařízení nestačila. V roce 1928 tu byly kromě 7 tkalcovských stavů ještě stroje na výrobu nití a punčoch.
Bývalý hostinc ,,U Švýcarska,,
s řeznictvím. Dům dodnes stojí u odbočky do Krompachu.
Moje spolužačka odtud pochází a dodnes tam jezdí do rodného domu "na chalupu".
OdpovědětVymazatTaké tam občas zajedeme, ale od nás je to přece jen dost daleko.Než se tam dostaneme jsou to 3,5 hodiny a to nemluvím o stavu silnic.
OdpovědětVymazat