V České republice se první ročník Noc divadel konal v roce 2013. Cílem projektu je české veřejnosti nabídnout srovnatelné kulturní vyžití jako projekty zaměřené na jiné kulturní obory - například Noc literatury či Muzejní noc. Projekt má zviditelnit nejen jednotlivé divadelní scény i české divadlo jako takové v povědomí diváků. Zapojení v evropském projektu může být také příslibem zajímavé spolupráce do budoucna. Poprvé v roce 2013 otevřela také česká divadla své prostory a během dopoledních, večerních a nočních hodin připravila pro diváky různorodý program: představení pro děti i pro dospělé, autorská čtení, semináře, koncerty, projekce filmů a inscenací, prohlídky zákulisí a mnoho dalších nejen divadelních zážitků. První Noci divadel v ČR se zúčastnilo přes 80 souborů z 25 českých a moravských měst. Druhý ročník Noci divadel 2014 se konala ve 29 městech, zapojilo se 130 českých a moravských souborů a divadel a zúčastnilo se jí 50 000 diváků. Noc divadel se v roce 2014 konala v sedmi evropských zemích: Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko. Noc divadel se konala se ve153 evropských městech, kde bylo ke zhlédnutí na 700 představení, výstav, přednášek, a dalších zajímavých akcí. Druhý ročník Noci divadel překonal úspěch prvního ročníku v roce 2013. Díky vysoké účasti divadel i veřejnosti se tak česká Noc divadel stala největší akcí svého druhu v Evropě. I během druhého ročníku se podařilo naplnit jeden z hlavních cílů - tedy přilákat návštěvníky, kteří by běžně do divadla nepřišli.
Do 3. ročníku se zapojilo i město
Broumov, a v Městském divadle Broumov kde se naši
nejmenší diváci mohli potěšit pohádkou "Kouzelná perlička" v podání
broumovského loutkového souboru Brum. Ve foyer divadla bylo možné shlédnout i
výstavu loutek. Večer pokračoval pro dospělé publikum a pobavil broumovský
divadelní soubor se skvělou komedií Mátový nebo citron.
Ukázka je z
odpoledního loutkového představení.
Výstava loutek.
Ze zahájení
představení.
Několik ukázek z průběhu.
Bohužel nezučastnili sme se divadelni noci. Vim že byla aji tady v Chorvatsku. Když sem byla mala moc se mi libylo loutkove divadlo. Pamatuju si Spejbla a Hurvinka. Na to sem se vždycky rada divala.
OdpovědětVymazatManžek a ja, když jsme bydleli v Rijece u more, chodili sme do Česke besedy kde jsme byli herci amateri. Cestovali sme po Chorvatsku ale taky byli jsme v Česku v Budejovicih. Byli to pekny časi...Ahojka.
Teuta, díky za komentář. Loutkové divadlo je velkým pojmem, o který se hlavně zasloužil Josef Skupa a další. Otcem, tvůrcem a prvním interpretem loutek Spejbla a Hurvínka je Josef Skupa (1892–1957). Skupa vdechl postavám život ve 20. letech 20. století, přičemž Spejbla navrhl v roce 1920 a Hurvínka v roce 1926, a založil také jejich slavné divadlo. Na výrobě loutek se řezbářsky podílel Gustav Nosek. Hezký den.
VymazatSada i mi u Hrvatskoj imamo svake godine noć kazališta, noć mujzja, noć čitanja knjiga, noć nauke. Teuta mi je pričala kako Česi vole lutkarsko kazalište i priče. Prije četiri godine smo bili kod rodbine u Brnu za vrijeme Božića 7 dana. Svaki smo dan gledali na televiziji prekrasne češke bajke.
OdpovědětVymazatTeuta je 13.3 pisala kako smo glumili u Češkoj besedi u Rijeci.
Nadam se da će uskoro prve gljive, Morhele mi ih zovemo smrčci.
Ahojka
Takové kulturní dny se tady pořádají také, a čtení knih je za účasti spisovatelů. O loutkovém divadle a Českých pohádkách ses sám přesvědčil, jak jsou přitažlivé. Brno se určitě líbilo, a měl jsi možnost návštěv různých kulturních akcí. Na houby si zatím budeme muset ještě počkat. Díky za komentář, a přeji hezké dny.
VymazatKrásné fotky, loutkové divadlo obdivuji, myslím, že vést loutky, aby jejich pohyby působily přirozeně, je těžší než klasické divadlo.
OdpovědětVymazatMiloši, loutkové divadlo mají rádi nejen děti, ale i dospělý, a dokladem jsou fotografie. Rozdíl mezi hraním loutkového a klasickým divadlem je dost velký, protože tam se herci nezamotávají do vodících šňůr. Díky za komentář.
VymazatNevím, jestli mě víc zaujaly loutky nebo oči těch dětí. Musí to být radost, hrát pro caparty, i když je hodně těžké je zaujmout. Vám se to zjevně daří!
OdpovědětVymazatMirku, přeji příjemný den. Helena
Heleno, hezký pohled je jak na loutky, tak i někdy velké oči, jak sledují pohádku. Díky za komentář, a hezký den.
VymazatAch, ty spokojené děti, to je nejkrásnější odměna.
OdpovědětVymazatMáš pravdu, a pro loutkoherce je to skutečná odměna, když mohou dětem udělat radost.
OdpovědětVymazatToto je pro mne zajímavé téma. Všímám si, že v posledních letech, aby se zvýšil zájem návštěvníků, diváků apod., pořádají se noční akce - prohlídky zámků, noci kostelů a dalších. Kdybych se věnovala loutkařině, spíše by mi to vyhovovalo, jsem noční motýl. Asi je stále nesnadnější diváka zaujmout a tak se vymýšlí. Výstava loutek se podařila, mi se to líbí.
OdpovědětVymazatAť se divadlu daří!
Díky za komentář, a musím potvrdit, že snaha o zvýšení návštěvnosti, je u hodně podobných akcí. Tady se také konají noční prohlídky kláštera, asi pro atraktivnost. Za loutky děkuji, a tato akce byla moc hezká.
VymazatMirku, je báječné, že loutkové divadlo stále žije a přináší radost dětem a i dospělým a to se týká nejen diváků, ale i těch, kteří tu radost rozdávají. Tak zlomte vaz.
OdpovědětVymazatAleno, loutkařina je moc vděčná záležitost, zvláště pro pobavení dětí, a jejich rozvíjení vztahu k takovému koníčku. Děkuji za komentář, a přeji moc hezké dny.
VymazatKdyž tak koukám na ta děvčata, jak vedou loutky, tak mě docela rozbolely ruce a tahle poloha by nesvědčila ani mým zádům. Ono to musí být asi dost fyzicky náročné. obdivuji všechny, kdo se tímto divadlem zabývají.
OdpovědětVymazatTaková poloha pro bolavá záda není zrovna dobrá, ale jak se říká, zvyk je železná košile. Díky za komentář.
Vymazat