neděle 17. srpna 2025

Loutkové divadlo BRUM 9. část

 


Jarda Dařbuján nabídku přijal a od roku 1977 soubor vedl po režijní stránce. Hrála se představení "Kašpárek vaří živou vodu, Začarovaný kašpárek, Tanec s čertem, Koza Roza, Sůl nad zlato, Krakonošova nadílka.


Ze zprávy JKP 1979


Když v roce 1979 přišla povodeň, odneslo to i naše divadlo. Podmáčely se stěny původní kuželkárny a začal se pronášet strop. Zděná budova s jevištěm a divadelním zázemím byla v pořádku, jen přízemí a zahloubenou "vanu" pod jevištěm pro mluviče a spodní vedeni loutek, zaplavila voda. A zničila téměř všechny kulisy. Loutky byly v poschodí, tudíž neutrpěly. Několik dní jsme jen uklízeli a debatovali, co dál. Zkoušet bylo kde, ale nebylo kde hrát. Divadelní sál byl neschopný provozu. Ale když je nadšení a chuť, jde všechno. Začali jsme stavět jednoduchou přenosnou scénu divadla. Byla menší, ale cestovní. Mohli jsme s ní zajet kamkoliv za divákem. Do školek, kluboven, hospod, pionýrských táborů. A tak jsme taky jezdili. A zatím kompetentní osoby jednali o demolici hlediště v našem původním divadélku a novou výstavbou se základy, protože původní stavba sálu (tedy dříve kuželníku) byla bez základů, dřevěná, pobitá heraklitem a omítkou a z vnitřní strany pobitá koženkou. Rozjela se akce "Oprava divadla". Z učňovské školy zednické jsem měl přislíbené zedníky, i nás bylo víc jak 14. Chyběla jen dokumentace a příspěvek na materiál.

Ale i to se začalo příslibem broumovských podniků dařit. Když už bylo vše na dobré cestě, dostali jsme náhle vyrozuměni, že se nic adaptovat nebude, divadlo se celé zbourá a postaví se tam výpočetní středisko. Dodnes výpočetní středisko nestojí a divadlo také ne. Prvním větším úspěchem byl postup na krajskou přehlídku s pohádkou Františka Čecha "DRAK" v roce 1980 v České Třebové.

  


 Odjezd na krajskou přehlídku Česká Třebová.

Představení bylo hodnoceno velice dobře. V této sezoně se hrál "Ostrov splněných přání" a "Honza doktorem". Jezdilo se po vesnicích a hrála se nadílková představení pro broumovské podniky. V roce 1981 došlo k demolici stálé scény a divadlo se stěhovalo do provizorií. I začalo velké stěhování. Nejprve se loutkové divadlo přestěhovalo do budovy staré radnice, odtamtud do prázdného bytu na Malém náměstí, pak odtud do skladu velkého divadla, potom do zadního traktu divadla v druhém poschodí, odtud do přízemí vpravo a později ještě i vlevo.

1980 - Zkušebna ve Staré radnici - JKP. 

Nakonec se přestěhovalo do soukromého bytu Benešových. Že takové zacházení neprospívá ani loutkám ani ostatnímu inventáři je nadmíru jasné všem, kteří věci aspoň trochu rozumí nebo si to dovedou aspoň představit. Na základě ztráty stálé scény se divadlo přejmenovalo na BRUM. Nejčastěji se hrály hry Františka Čecha: Čertimlýn, Drak, atd. Soubor se věnoval i dalším akcím. V tomto období se o chod divadla nejvíce zasloužili Jaroslav Dařbuján, vedoucí, režisér, dramaturg, výtvarník (jeho otec Karel maloval loutky, kulisy), Dalibor Novotný loutkoherec, Jiří Štěpán zvukař osvětlovač, Miloš Rain herc a muzikant a Dáša Justová loutkoherec a těžko vypsat všechny další. Přes veškeré problémy se ale divadlo hrálo, i když bylo nemálo okamžiků, kdy jsme si už říkali: "Vykašlem se na to!" Ale nějak to nešlo. Stačilo se podívat na nějaké hezké dítě, nebo když kolem přešla školka s paní učitelkou na procházce, hned byly myšlenky zase u divadélka. Prošli jsme různými krizemi, ale hrálo se dál.

1980 - Jetřichov a Božanov, hra Ostrov splněných přání. Rozzářené oči nejen dětí.


Děkovačka.

Jednou z prvních pohádek byla: Kašpárek vaří živou vodu". Hráli jsme ji jako nadílkové představení" po podnicích Broumova i s Dědou Mrázem. Pak následovaly další hry: "Začarovaný Kašpárek", "Koza Róza, "Tanec s čertem", "Drak", Kašpárek se vrací" atd. Pomalu a jistě se o nás dozvídali na okrese i na kraji. Tak v roce 1980 jsme byli pozváni na Krajskou přehlídku loutkových souborů.






12 komentářů:

  1. Mirku, to je kus historie! Vzpomínky je dobré zachovat! Jdu se podívat i na předcházející díly...
    Přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je kus historie, která je vzpomínkou i pro nastávající generaci. Bude mít ještě i další pokračování až do současné doby. Podstatnou část této historie jsem zpracovával i pro muzeum Broumova pro případné zájemce. Děkuji za komentář a přeji hezké počtení.

      Vymazat
  2. Hezké vzpomínky. Přeji krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzpomíná se dobře na uplynulé roky, co všechno členové loutkové divadla prožívali. Děkuji za komentář.

      Vymazat
  3. Je dobře, když je na co vzpomínat!! Znám lidi, kteří nevědí co říct, když se mají "vrátit" do minulosti. Pěkný den přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se může také stát, asi s to bude týkat té mladší generace. Díky za komentář, hezký den.

      Vymazat
  4. Zajímavé. U nás od padesátých let funguje loutkový soubor Radost. Moji rodiče v něm hráli, já jen krátce, dva roky. A každý rok máme stále tradiční festival Skupovy Strakonice, vždy na jaře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skupovy Strakonice musí být úžasný program nejen pro děti, ale i pro dospělé. V jeho průběhu 4 dnů se vystřídá několik her. Přirovnal bych to k Jiráskovu Hronovu. Díky za komentář a informace, hezký den.

      Vymazat
  5. Napsat, že je to pěkný článek, to je málo. Je tam cítit to nadšení a radost z vystupování, i ten vliv dětského diváka. Moc pěkné. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro takové loutkové divadlo musí bý nejen zájem, ale především vztah pro hraní a přístup k dětem. Děkuji za komentář a přeji hezký den.

      Vymazat
  6. To je škoda, že nebyla vůle města pomoci, ale nedali jste se. je vidět, že tohle člověk dělá opravdu pro radost a radostnou odezvu dětského publika.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V té době bylo loutkové divadlo pod správou n. p. Véba a JKP, která organizovala kulturní činnost ve městě. I když jednotlivé podniky přispívaly z vlastních FKSP,loutkové divadlo nebylo zřejmě tak důležité. To se projevilo až po delší době, kdy se členové loutkového divadla nevzdávali své snahy hrát, až jim nakonec město poskytlo vyhovující prostory, které využívají dodnes a kde mají zázemí nejen pro zkoušky a uložení svého fundamentu, ale kde si vybudovali i vlastní prostor s divadélkem, ve kterém hrají.

      Vymazat