Volavky.

 

Jednoho dne jsem zahlédl na zasněžené louce několik volavek, které stály a sledovaly okolí. K pořízení dalších fotografií volavek jsem se vrátil ještě další den, se snahou lepších záběrů než tomu bylo předcházející den. Protože jsem věděl, do kterých míst se vracejí, obrnil jsem se trpělivostí a čekal na jejich přílet částečně ukrytý v porostu stromů na okraji louky. Jestli se to podařilo k lepšímu, je na následujících několika záběrech. Více záběrů jsem už nepořídil, protože zaznamenaly můj pohyb a opět odlétly. Volavka popelavá je velikostí i postavou podobná čápu. Svrchní strana těla je šedě popelavá, černý proužek nad okem je zakončen ozdobnými pery jak u samic, tak u samců. Na voleti má prodloužené peří. Za letu poznáme volavku podle "esovitého" krku. Volavky jsou částečně tažné. V mírných zimách se však můžeme setkat s volavkami po celou zimu. Když leží sníh a stojatou vodu pokrývá led, loví volavky na potocích a ve stokách. Jsou ovšem značně vyhublé. Volavky žijí v koloniích, není to ovšem pravidlem. Každý rok se objevují i ojedinělé páry. Hlavní potravou volavky jsou různí vodní živočichové, především rybky, žáby, ale i menší ptáci, měkkýši, myši, hraboši a větší hmyz. Rybáři mají na volavky spadeno. Ještě štěstí, že tento pták je tak bystrý a plachý. Má velkou únikovou vzdálenost a není snadné se k němu přiblížit. Volavka byla dříve pronásledovaná jako významný škůdce. Dnes je ve většině evropských států chráněna a její stavy se opět zvyšují.

 

Volavka popelavá.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení